Není to tak dávno, co se žurnalistika a zpravodajství v Zimbabwe, ale i ve světě vůbec, odehrávala jen na tradičních platformách jako noviny, rozhlas a televize. Myšlenka, že mobilní telefon, který zpočátku sloužil jen jako prostředek pro posílání textových zpráv a telefonování a později pro pořizování videí a fotografií pro osobní potřebu, jednoho dne vytyčí novou cestu v žurnalistice, byla z jiného světa.

MoJo v Zimbabwe: chytrý telefon a dopad na zpravodajství

V Africe, a zejména v Zimbabwe, bylo zavádění chytrých telefonů opožděné a s tím se zpozdilo i jejich případné využití jako zásadního nástroje pro přístup ke zpravodajství, jeho tvorbu a šíření. Zatímco například první chytrý telefon – Simon Personal Communicator – byl uveden na trh v roce 1992 společností IBM v Americe (Chantel, 2020), v Zimbabwe byl uveden až o 17 let později, v roce 2009 (Econet Wireless Zimbabwe, 2022). Od konce roku 2010 se v Zimbabwe začala formovat nová forma internetové žurnalistiky, ale teprve v roce 2013 se začalo vážně přistupovat k využívání mobilního telefonu ve zpravodajství, zejména za pomoci aplikací, jako je Story Maker. Takové využívání chytrého mobilního telefonu dalo v Zimbabwe, stejně jako jinde, vzniknout nové formě žurnalistiky nazývané mobilní žurnalistika (MoJo).

Mobilní žurnalistika (MoJo) je v Zimbabwe v poslední době na vzestupu a organizace jako Mobile Community Zimbabwe (MCZ), Center for Innovation and Technology (CITE-ZW) a Internews se mimo jiné rozhodly uspořádat školení o MoJo, která jsou určena novinářům z mediálních domů po celé zemi a také vysokoškolským studentům studujícím žurnalistiku.

Nadace Konrad Adenauer Stiftung (KAS, 2022) definuje MoJo jako „formu digitálního vyprávění příběhů, kde je hlavním zařízením používaným pro tvorbu a úpravu obrázků, zvuku a videa chytrý telefon“.

Německá agentura dále upřesňuje, že „fotografie, video, audio a grafiku lze vytvářet a upravovat na telefonu a nahrávat na servery redakce a na online a sociální platformy přímo ze zařízení“ a že „novináři, kteří vlastní chytrý telefon nebo k němu mají přístup, mohou rozvíjet dovednosti, jako je video žurnalistika, rozhlasová žurnalistika, podcasting, fotografie, aniž by si museli kupovat drahé vybavení“ (KAS, 2022).

Osvědčené postupy: výhody a omezení

Rozšíření MoJo v Zimbabwe vyvolalo řadu otázek týkajících se osvědčených novinářských postupů, přínosů a úskalí této formy žurnalistiky.

Bhekizulu Tshuma, lektor žurnalistiky a mediálních studií na Národní univerzitě vědy a technologie (NUST) v Zimbabwe, který je zároveň vedoucím digitálním školitelem CITE-ZW a Internews pro MoJo, v jednom rozhovoru uvedl, že MoJo je nový, revoluční způsob vyprávění příběhů, který byl podnícen rozvojem nových technologií.

„Mobilní žurnalistika je novým trendem v novinářské praxi v důsledku rozvoje digitálních technologií, jako je internet a mobilní telefony. To v podstatě umožnilo novinářům získávat a sdílet informace pomocí mobilních telefonů. Shromažďování, zpracování a šíření informací probíhá na mobilním přístroji,“ vysvětlil princip MoJo Tshuma.

Tshuma dále zdůraznil, že ačkoli má MoJo své vlastní problémy, doporučuje jej jako osvědčený postup s tím, že do světa tvorby, přístupu a šíření zpráv přináší více výhod než problémů.

„Co se týče dobré praxe, řekl bych, že MoJo je spíše rozšířením tradiční žurnalistiky. Díky němu je žurnalistika konkurenceschopná, protože umožnila aktivním komunikátorům sdílet informace. Na druhou stranu, protože MoJo může praktikovat každý, kdo má mobilní telefon, objevují se oprávněné obavy ohledně etiky. Vznikají také problémy s falešnými zprávami kvůli omezenému gatekeepingu, který je charakteristickým znakem tradiční žurnalistiky, jak ji známe,“ řekl Tshuma.

„Můžu růst jako novinářka“

Novináři, kteří praktikují MoJo v Zimbabwe, jej doporučují a považují za přínosný v mnoha ohledech.

Například reportérka CITE-ZW Senzeni Ncube se v jednom rozhovoru vyjádřila o MoJo takto: „Novinářská práce s mobilními zařízeními mi umožnila dělat multimediální reportáže s dobrými fotografiemi, zvukem a také videem, které v mobilu přímo upravím. Vzniká tak obsah pro různé platformy sociálních médií, jako jsou Facebook, Twitter, WhatsApp, Tiktok a Instagram. Multimediální příběhy navíc přitahují více diváků, takže mohu růst jako novinářka.“

Ncube však také dále zdůraznila, že podle jejích zkušeností je MoJo sice velmi přínosné, ale má mnoho omezení, která sahají od nákladů až po šikanu ze strany novinářů se špičkovým vybavením.

V jiném rozhovoru s digitálním a online redaktorem společnosti Alpha Media Holdings (AMH) Silence Mugadzawetou se o MoJo vyjádřil následovně: „Zimbabwská společnost Alpha Media Holdings (AMH), která vlastní publikace Zimbabwe Independent, The Standard a Newsday, používá přenosná elektronická zařízení ke shromažďování, úpravě a distribuci zpráv z celé země. Novinářská práce s mobilními telefony byla součástí digitální transformace AMH v rámci přechodu na strategii Digital-first, kdy neustále zásobujeme naše digitální média nejnovějšími zprávami, abychom podpořili každodenní žurnalistiku. Distribuujeme také produkt, který nazýváme MobiNews. Sdílíme zprávy do naší WhatsApp skupiny pomocí chytrých telefonů a naši novináři používají chytré telefony ke sledování stránek sociálních médií, kde monitorují trendující zprávy a sledují je,“ řekl Mugadzaweta.

Co se týče výzev MoJo, Mugadzaweta k tomu dodal: „Reportér, který spěchá, aby to ‚zveřejnil jako první‘, nakonec spěchá tolik, že může publikovat neověřenou zprávu“.

Můžeme ale konstatovat, že díky neustálému nárůstu digitálního předplatného má Mojo v Zimbabwe budoucnost.