Bude Instagram digitálním Panoptikonem pro mladistvé?

Říjen 11, 2017 • Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Instagram stories dává uživatelům možnost sdílet více informací ze svého soukromí

Instagram stories dává uživatelům možnost sdílet více informací ze svého soukromí

Instagram stories dává uživatelům možnost sdílet více informací ze svého soukromí.Při správě Instagramového účtu Český Grimm, jsme narazili na zajímavý fenomén. Mladí uživatelé rádi využívají službu Instagram Direct k přímé komunikaci s neznámými profily. Náš účet byl opakovaně přizván do hromadné konverzace, ve které si náctiletí mezi sebou vyměňovali různé fotografie (většina z nich měla kontroverzní kontext). Celá komunikační smršť byla završena sadou fotografií od asi devítileté holčičky s našpulenými rty. Tato zkušenost mě inspirovala k zamyšlení o rizicích Instagramu pro děti a mladistvé.

Jak funguje Instagram a funkce Instagram stories?

Instagram je jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí současnosti. Má 500 miliónů aktivních uživatelů měsíčně, 300 milionů aktivních uživatelů denně a 250 milionů uživatelů služby Direct pro přímé zasílání zpráv. Jedná se o nejednoduší a nejefektivnější platformu pro distribuci fotografií a krátkých videí. Instagramové profily jsou uživateli zpracovávány jako kurátorské galerie, které zobrazují pouze to nejlepší z jejich životů, produktů nebo podnikání.

Funkce Instagram stories dává uživatelům možnost sdílet více informací ze svého soukromí, aniž by svými banálními příspěvky otravovali sledující publikum. Přidanou hodnotou této funkce je imerzní prožitek. Tím mám na mysli příležitost sdílet osobní okamžiky, protože takto zveřejněné příspěvky nemusí být dokonalé a vylepšené. Zveřejněný obsah prostřednictvím funkce Instagram stories je viditelný pouze 24 hodin a poté zmizí. Bohužel identickou vlastnost mají i fotografie přiložené v soukromé poště.

Rizika Instagramu pro děti a mladistvé

Většina běžné populace si neuvědomuje, jak tato sociální síť funguje. V současnosti se průměrný český uživatel ztotožnil s nástrahami Facebooku, ale Instagram je pro něj stále velkou neznámou. Z rozdílů mezi oběma sítěmi vyvstávají i odlišná rizika pro nejmladší uživatele sociálních sítí.

Na Instagramu je žádoucí, aby váš profil byl veřejný, protože se jedná o digitální vitrínu do vašeho soukromí. Jenže v ten okamžik vše, co se na účtu objeví, je dohledatelné nejen prostřednictvím hashtagů na sociální síti, ale i prostřednictvím vyhledávačů a stránky Pictaram. To neplatí pro soukromé účty, ve kterých musí vlastník povolit sledování nového uživatele a pouze ten má přístup k obsahu na jeho účtu.

Dalším velkým rozdílem oproti Facebooku je věkový limit pro založení účtu, který na Instagramu neexistuje. Jedinou bariérou pro vstup na tuto sociální síť je chytrý telefon nebo tablet, bez kterého nelze uveřejňovat příspěvky na profilu.

Největší úskalí Instagramu pro děti a mladistvé odhaluje studie Say Instagram Kids Examining Sharenting and Children s Digital Representations on Instagram. Výzkumný tým shledal, že nejen děti, ale i rodiče často nevhodně používají sociální sítě. Existuje nespočet případů, ve kterých rodiče na svých veřejných profilech publikovali nevhodné fotografie svých dětí. Může se jednat jak o dehonestující obrázky a tím vystavit dítě posměchu a šikaně, tak i krásné stylizované příspěvky, které představují velké lákadlo pro anonymní devianty. Pokud na veřejném profilu u každého příspěvku rodič nebo dítě označí nejen uživatele, ale i polohu, tak si koledují o problém. Z pohledu nezletilého uživatele existuje riziko, že může velmi jednoduše s potencionálním deviantem navázat kontakt, a dokonce si i vyměňovat fotografie prostřednictvím služby Direct. Proto je nezbytné s Instagramem pracovat velmi obezřetně, a to jak ze strany dětí, tak i jejich rodičů.

Sociální sítě jako digitální Panoptikon

Nejdříve bych rád vysvětlil pojem Panoptikon a jeho vývoj v kontextu digitálních médií. Tento termín definoval Jeremy Bentham. Jednalo se o prototyp ideálního vězení, ve kterém bude vězeň vystaven neustálému dohledu dozorců. Této podmínky mělo být docíleno pomocí kruhového půdorysu budovy, v jejímž středu se nacházela strážní věž, ze které bylo vidět do všech cel v objektu. Kontrola měla být udržována konstantně, protože vězni měli být sledováni neviditelnými očima.

Panoptikon reprezentoval revoluční model vězení a měl pomoc regulovat deviaci v nápravních zařízeních. Klíčovým principem celého projektu byla možnost kontroly v jakoukoliv dobu a vězeň si neměl být jistý, zda je pod dohledem stráží. Sám Bentham si Panoptikon představoval jako sekulární parodii božské vševědoucnosti, protože pozorovatel byl pro vězně, stejně jako Bůh, neviditelný. To znamená, že čím důsledněji jsou delikventi pod dohledem dozorců, tím lépe se dosáhne smyslu zařízení. Tento metaforický koncept je aplikován v různých vědeckých disciplínách, ale nejčastěji se objevuje v sociologii a filosofii.

Dovolím si konstatovat, že v současnosti je naše společnost součástí elektronického Panoptikonu, aniž si to uvědomuje. S modelem neustálého dohledu se setkáváme ze strany států, institucí, ale i soukromých subjektů. Jako ilustrativní příklad poslouží kamerové systémy měst, různé rejstříky anebo sociální sítě Facebook a Instagram. V kontextu digitálních médií je zřejmé, že společnost se dobrovolně nechala uvrhnout do digitálního Panoptikonu a neviditelní pozorovatelé sledují naše digitální stopy. Samozřejmě svoje obsahy, odkazy a data na sociálních sdílíme nejen s ostatními uživately, ale i provozovateli těchto digitálních služeb. Tím se dobrovolně vystavujeme tlaku a veřejnému dozoru našich profilů na sociálních sítích.

Na základě rizik Instagramu pro děti a mladistvé většinu lidí napadne, že provozovatel sítě by měl zavést nějakou formu rodičovské kontroly nebo stanovit věkový limit pro založení účtu stejně, jak tomu je na Facebooku. Dle mého názoru to problém nevyřeší, ale vše ještě zhorší. Jakékoliv represivní či dohlížející funkce sociálních sítí stále více připomínají Panoptikon, ve kterém Bentham viděl přelomový nástroj institucí a věřil, že se jedná o jediný způsob reformního způsobu jejich řízení. V kontextu nových médií tím docílíme přesně opačného efektu. U rodičů vznikne dojem bezpečí a budou mít tendence přenést svoji odpovědnost na provozovatele sociální sítě.

Dle mého názoru by bylo mnohem efektivnější, kdyby se tato problematika stala součástí mediální nebo občanské výchovy. Tím že mladistvým ukážeme a vysvětlíme všechny nástrahy sociálních sítí docílíme vyšší mediální gramotnosti a připravíme je na rizika a úskalí budoucího digitálního života. Zastávám názor, že represe a větší kontrola problém nevyřeší, jelikož mladistvý rádi experimentují a hledají způsoby, jak obcházet pravidla. Pravděpodobně úplně identické školení by měli absolvovat i rodiče, aby věděli, jak se mají chovat v digitálním Panoptikonu a neškodili svým potomkům. Někdy je totiž lepší si ponechat intimní okamžiky pro své domácí fotoalbum.

 

Mohlo by vás také zajímat:

Informace milujeme, ale nevěříme jim: Kde a jak Mileniálové hledají zprávy?

Bloggeři a monetizace “lajků”: jak si vydělat na sociálních sítích

 

Zdroj obrázeku: Instagram

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend