Zpravodajství je čím dál negativnější. Výzkum ukazuje, že jde o rostoucí trend především u politických zpráv a článků. Výzkumníci tvrdí, že politické kauzy jsou často podávány negativně a zájem sdělovacích prostředků se soustředí především na problematické aspekty politiky. Může však za nárůst negativního zpravodajství z politiky postoj redakcí, nebo čtenářské preference?
Touto otázkou se zabývají Marc Trussler z Vanderbilt University a Stuart Soroka z McGill University, kteří tvrdí, že preference čtenářů (na straně poptávky po zpravodajství) mají větší vliv než preference poskytovatele zpráv (na straně nabídky). Dokazují, že čtenáři skutečně upřednostňují negativní politické zpravodajství.
Podle Trusslera a Soroky nemohou důvody vysvětlující tento trend nabídkou, například v případě historických událostí typu válka ve Vietnamu nebo aféra Watergate, které předznamenaly éru negativního zpravodajství v USA, objasnit preference čtenářů mimo území Spojených států. Podobně ani další možné vysvětlení založené na tom, že redakce zkrátka upřednostňují vzrušující informace, nemůže plně objasnit negativní nádech politického zpravodajství.
Tyto faktory vedly výzkumníky k tomu, že se zaměřili na chování čtenářů. Ačkoli předchozí výzkumy ukázaly, že veřejnost nemá ráda negativní zprávy, v praxi je chování čtenářů mnohdy v přímém protikladu s tím, co si o svých preferencích sami myslí. Trussler a Soroka se proto rozhodli prozkoumat čtenářskou volbu přímo. Namísto toho, aby spoléhali pouze na dotazníkovou metodu, se zaměřili na behaviorální data.
Negativní zpravodajství si čtenáři vybírali nejčastěji
Při výzkumu preferencí proto autoři studie shromáždili skupiny až šesti účastníků a nechali je, aby si sami vybrali ze sady zpravodajských článků, aniž by jim přitom řekli skutečný cíl výzkumu. Články byly vybrány z uměle vytvořené zpravodajské databáze, která zahrnovala přibližně 50 reportáží o kanadské politice, z nichž se každému respondentovi na webové stránce zobrazilo náhodných 30 v náhodném pořadí. Každý z těchto článků byl předem ohodnocen z hlediska vyznění (pozitivní, negativní, neutrální) a tématu (politika, strategie, ani jedno).
Výsledky ukázaly, že negativní články byly dle očekávání vybírány nejčastěji, v 10,5 % případů; neutrální pak v 9,1 % a pozitivní v 8,5 % případů. Experiment také ukázal, že navzdory očekávání byly reportáže o politických strategiích voleny pouze v 7,6 % případů, zatímco články o vládní politice v 10,5 % případů. Společné výsledky z hlediska tématu i vyznění článků pak ukazují, že reportáže o strategiích jsou poměrně nepopulární, pokud jsou pozitivní, zatímco články o politice jsou oblíbené bez ohledu na své vyznění.
Badatelé zkoumali i vztah mezi pozorovaným chováním a uváděnými preferencemi: účastníkům byl po absolvování experimentu položen dotaz, zda jim média připadají příliš negativně zaměřená na politiky a politiku a zda by si rádi přečetli více článků o volbách či politické konkurenci. Odpovědi na tyto otázky ukázaly jasný rozpor mezi přístupem čtenářů a jejich chováním. Vyplývá z toho, že pokud se v nějakém průzkumu ukáže, že čtenáři chtějí méně negativních zpráv, nemusí to nutně znamenat, že v praxi se tak chovají.
Na závěr badatelé uvádějí, že je důležité reflektovat poptávku po mediálním obsahu a zaměřit se na negativní, avšak konstruktivní politické zpravodajství. Tento přístup hraje ještě významnější roli v kompetitivním prostředí internetových médií, kde mají čtenáři větší možnost volby a kde je také silnější konkurence. Strategickým úkolem ve zpravodajství se tak stává docílit rovnováhy mezi ekonomickou životaschopností a novinářskou zásadovostí, tedy psát o politice objektivně, a přitom v souladu se čtenářskými preferencemi.
Tento článek byl přeložen z anglického originálu „Bridging Political Coverage and Cynical News Consumers“
Zdroj: Consumer Demand for Cynical and Negative News Frames by Marc Trussler and Stuart Soroka (The International Journal of Press/Politics, 18 March 2014)
Foto: Jon S / Flickr Cc
