MoJo jako nový trend v televizní žurnalistice

Prosinec 9, 2015 • Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Rozvoj moderních komunikačních technologií v posledních letech ovlivňuje práci profesionálů v médiích. Mobilní žurnalismus (zkráceně označovaný jako MoJo) je jednou z takových oblastí. Současné chytré telefony umožňují produkci kompletních zpravodajských příspěvků jen za použití sebe samotných. Nejedná se o technologii, která by měla nahradit dosavadní postupy, ale o další možnost, jak rychleji, jednodušeji a levněji přinášet zpravodajství.

Mobilním žurnalistou se označuje novinář, který využívá pro produkci příspěvků mobilní technologie – chytrý telefon, případně tablet, přičemž obojí může být doplněno dalším příslušenstvím. Pro mobilní žurnalismus je typické, že si autor natočený materiál zároveň zpracovává, což je možné jak přímo v těchto zařízeních, tak ve standardních střižnách. Blízko má k videožurnalismu, čili ke způsobu práce jednočlenných štábů, který se objevuje od poloviny 90. let.

Reportáže natočené mobilními žurnalisty pronikají na obrazovky stanic, jako je třeba BBC , Al-Jazeera nebo irská RTÉ. Právě v irské veřejnoprávní televizi působí průkopník mobilního žurnalismu Glen Mulcahy a o mobilním žurnalismu pořádá konferenci Mojocon. Workshopy věnující se MoJo pořádá rovněž Evropská asociace regionálních televizí CIRCOM, interní školení probíhala během letošního roku i v České televizi, v jejímž vysílání se výsledky produkované MoJo objevují.

Reportáž od Ondřeje Schneidera z ČT Brno oceněná na MoJo Challenge 2015

Specifika mobilního žurnalismu

Oproti práci se štábem a s reportážní technikou může mít MoJo některé výhody. Mobilní žurnalista obvykle pracuje sám a má vše pod svou kontrolou. Sám píše scénář, sám si natáčí záběry, sám se stará o technickou stránku natáčení a výsledný příspěvek sám kompletuje. Na rozdíl od práce s vícečlenným štábem nemusí respondenta takové natáčení tolik stresovat. Malá velikost zařízení pak usnadňuje operativní využití. Oproti klasickým reportážním kamerám se například pomocí mobilního telefonu dají natočit efektní záběry z míst, kam se běžná kamera kvůli své velikosti nedostane. V případě nenadálých situací mohou být videa zachycená na mobilní telefon díky jednoduchosti přenosu prvními, která se dostanou z místa dění do redakce.

Kvalitou obrazu jsou nejnovější modely chytrých telefonů při natáčení ve dne na vysoké úrovni, standardně umožňují nahrávání ve vysokém rozlišení 1080p (1920×1080 px), některé nejnovější chytré telefony dovolují natáčet až ve čtyřnásobném rozlišení 4K (4096×2160 px), což se sice neprojeví na obrazovkách (zpravodajství se většinou stále vysílá v SD kvalitě při 576 řádcích), ale přináší více možností pro zpracování (například elektronickou stabilizaci nebo výřezy, a s tím i možnost využití více velikostí záběrů z jedné natočené sekvence). Kvůli horší citlivosti je však náročnější natáčení v noci nebo za horších světelných podmínek. Pro záznam zvuku se dá využít jak vestavěný mikrofon zařízení, tak běžně používané klopové nebo ruční mikrofony.

DVTV: Živý přenos z Albertova

Nevýhody jsou dány kompaktnosti mobilního zařízení. Oproti profesionální reportážní technice je jich celá řada, avšak pomocí speciálního příslušenství mohou být částečně kompenzovány. Mobilní zařízení mívají objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností, absence širšího nebo naopak delšího objektivu se dá doplnit pomocí různých nasazovacích předsádek. Pro usazení na stativ je pak zapotřebí speciální držák. Kvůli absenci zoomových objektivů u většiny mobilních zařízení je nemožná transfokace, celkově jsou možnosti natáčení pohyblivých záběrů (ve smyslu pohybu kamery, ne pohybu objektů v záběru) omezenější.

Zatímco televizní vysílání pracuje se snímkovací frekvencí 50i – tzn. 50 půlsnímků za sekundu – mobilní telefony natáčejí v režimu 25p, čili 25 plných snímků za sekundu. To je zas problém pro následné zpracování v rámci technologických standardů televizního vysílání.

Mobilní zařízení a živé vstupy

Jinou možností je využití mobilních telefonů jako prostředku pro realizaci živých vstupů do televizního vysílání. Klasicky se v televizním zpravodajství využívá technicky náročných a především nákladných satelitních spojení pomocí SNG přenosových vozů. Moderní komunikační sítě jsou však natolik rychlé, že umožňují datově náročný přenos videa v reálném čase.

Už dříve se používala zařízení používající mobilní sítě 3G k živým vstupům. Přenosové „batohy“, ke kterým se připojila kamera, byly založeny na principu použití několika SIM karet různých operátorů, čímž mohly využít širšího přenosového pásma. Nevýhodou byly pomalejší odezva, nedostatečné pokrytí a nižší rychlost, což se zlepšuje v případě pokrytí nových datových sítí založených na technologii LTE. Mobilní zařízení dovolují využití buď vestavěné kamery, nebo mohou sloužit pouze jako prostředník k přenosu obrazu z připojené kamery.

Mimo profesionální řešení pomocí aplikací typu Quicklink existují i volně dostupné programy. Například aplikace Periscope, která umožňuje živé vysílání pomocí kamery mobilního telefonu komukoliv. V tomto případě se mobilní žurnalismus protíná s občanským žurnalismem. Pro složitější „vícekamerové“ živé vysílání lze použít třeba aplikaci Switcher Studio.

MoJo v českých médiích

Materiály natočené prostřednictvím mobilních zařízení se dostávají například na obrazovky České televize. Svůj prostor dostávají tyto příspěvky hlavně v regionálních zpravodajských relacích, případně v denním zpravodajství na kanále ČT24.

Reportáž, Lužánky, MOJO

MoJo reportáž Veroniky Kynčlové o úklidu stadionu v Brně-Lužánkách (od 6:51)

 

 

Ve vysílání České televize se objevují i živé vstupy realizované prostřednictvím mobilních technologií. Takové vstupy televize používala například i po lednových útocích na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo. Pařížský zpravodaj Petr Zavadil a kameraman Petr Svidenský vstupovali z metropole Francie přes zařízení připojená na LTE síť i do hlavní zpravodajské relace Události.

Živý vstup přes LTE sít (od 1:07)

Živý vstup přes LTE sít (od 1:07)

Po příchodu novináře Filipa Horkého do DVTV se obsahy produkované metodou mobilního žurnalismu začaly objevovat i v obsahu této internetové televize. Například během studentské akce na Albertově 22. listopadu 2015 pod hlavičkou DVTV Live nabídla živý přenos z místa konání akce.

 

Foto kredit: Graham Holliday

Print Friendly, PDF & Email

Tags:,

Send this to a friend