Pro EJO napsala Irena Ryšánková
Přednášková síň ,,dvěstěpatnáctka“ na Fakultě sociální věd UK toho zažila mnoho. ,,V téhle posluchárně jsme v roce 1989 dělali revoluci,“ pravil moderátor Radko Kubičko.
Jakou souvislost to mělo s Rozpravami o českých médiích, zejména těch ,,nových“, kterou FSV spolupořádá s oborovým serverem Česká média, těžko říct. Možná to byla jen stará vzpomínka.
O nových médiích do Hollaru přišli hovořit výkonná ředitelka nových médií České televize Pavlína Kvapilová, vedoucí redakce nových médií Českého rozhlasu Filip Rožánek, Miloš Čermák, druhdy průkopník, nyní přednášející na katedře žurnalistiky. ,,Domácí“ zastupoval Jaroslav Švelch z katedry mediálních studií FSV UK.
Debata se částečně odehrávala mimo téma, Čermák se vymezoval vůči tomu, aby se média veřejné služby rozvíjela i v médiích ,,nových“, neboť tím ,,kazí trh“ médiím komerčním, k čemuž se poněkud překvapivě a nepochopitelně přidával právě moderátor Kubičko.
Klíčovou se ukázala otázka, co jsou vlastně nová média, pokud internet jako takový už označíme za médium ,,staré“. A v čem jsou sociální.
Čermák v úvodu připomněl, že ,,je to asi už osmnáctá diskuse o nových médiích, které se účastním“ a tedy téma samo není závratně nové. Prohlásil ale, že rozdíl je v tom, že ,,zatímco si dříve publikum zprávy muselo nalézat samo, nyní si zprávy ,,nalézají publikum“ Jde o změnu ,,ekosystému“ toho, jak zprávy putují.“ Pravdou je, že šíření informací (i mediálních sdělení) se stále zrychluje. Což ,,nemá obdoby za posledních 200 let“. Chybou ovšem podle Čermáka je rozsah sdílení totožných informací různými médii. ,,Exklusivita je dnes složitá věc…“ Stejně tak zpoplatnění obsahu. Generace, která si oblíbila sdílení, odmítá za obsah platit.
Kvapilová si naopak sociální sítě chválila. Přinášejí ,,tradičním“ médiím interaktivitu. Je to podle ní ,,obrovské pozitivum“. Nových médií se v ČT nebojí. Jakkoliv mohou být ,,nebezpečná“, příležitost vidí ve shromáždění velkého množství informací, negativum ale současně v možnosti nesprávného vyhodnocení. Pokud jde o použití nových médií, řekla, ,,neučíme se my od zahraničí, jak bylo ještě nedávno zvykem, ale zahraničí se učí z českých zkušeností.“
Rožánek tvrdí, že nová média přináší Českému rozhlasu pružnost. Divák čtenář i posluchač si mohou vybrat. Nová média nevidí jako nebezpečí ,,tradičního“ rádia (kterému bude příští rok devadesát let), ale jako šanci. Získat nové posluchače. Podle Rožánka bude docházet ke spojení rozhlasu a nových médií podobně, jako u hybridní televize – v obrazem ilustrované rádio.
Mediální analytik Štěpán Kotrba nastínil vývoj další generace ,,nových rádií“ uživatelským profilováním informací za pomoci umělé inteligence a hlasových syntezátorů. Přijímač bude umět personalizovaně profilovat doručovaný obsah na základě uživatelových předchozích preferencí, broadcaster bude vysílat paralelně několik (třeba i desítek) ,,kanálů“, mezi kterými bude přijímač sám přepínat a vybírat nejvhodnější obsah. Řidič tak dostane jen lokální dopravní informace na trase, kterou hodlá jet a typ zpráv či hudby, které předtím ,,lajkoval“.
Kotrba upozornil na nebezpečí mediální paniky a hysterie, či šíření podvodných a virálních sdělení v sociálních sítích.
Švelch připomněl, že nová média přinášejí fragmentaci veřejného diskurzu – média jako ,,masová“ přestávají existovat. 
Jeho názor potvrdil i Čermák, který upozornil na fenomén ,,bublin“ na sociálních sítích. Shluky názorově příbuzných lidí si nevytváří celistvý pohled na svět. Sám připomněl, že má nastavený odběr tweetů tak, aby k němu dorazily pouze informace a stanoviska lidí, které on sám považuje za relevantní.
A tak je možné, že si svá nová média budeme poslouchat sami – každý jiné.
Fotografie: Kristýna Svatá.
Video Rozpavy o českých médiích převzato se svolením Karolíny Hlouškové ze serveru www.ceskamedia.cz
