Nedávno zvolená konzervativní polská vláda krátce po sobě propustila vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu, jmenovala nové a ukončila televizní programy, které považovala ze kritické vůči vládní politice. Zároveň oznámila, že hodlá rozšířit své dozorčí pravomoci.

Události související se změnami polských zákonů o rozhlasovém a televizním vysílání v závěru minulého roku vedly k veřejným demonstracím a mezinárodní kritice, včetně dohledu Evropské komise. Polská vládnoucí strana se ale odradit nenechala. Naopak prohlásila, že její mediální reformy jsou teprve začátek.

Vztahy mezi politikou a médii ve střední a východní Evropě nikdy nebyly snadné a bezproblémové. Politizace sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávního rozhlasu a televize, je klíčovou součástí tohoto příběhu. Všechny polské vlády, které se od roku 1989 vystřídaly u moci, byly obviňovány z využívání veřejných sdělovacích prostředků jako nástroje své politické propagandy.

Když ale vezmeme v potaz všechny předchůdce, rozsahy změn, které provedla nová vláda tak brzy poté, co se v listopadu minulého roku dostala k moci, jsou překvapující – pro národní i zahraniční pozorovatele.

Pravomoc jmenovat klíčové pracovníky

Nedávné změny vysílacích zákonů umožnily vládě nahradit manažery veřejnoprávní televize a rozhlasu provládními novináři nebo osobami z pravicových médií a kvůli mediálním čistkám odstoupila celá řada známých novinářů a zpravodajských osobností. Očekávají se také změny v programové struktuře – mnohé populární televizní a rozhlasové pořady známé svou politickou kritikou končí a nahrazují je jiné.

Nejedná se ale pouze o načasování a rozsah změn, které činí nové předpisy tak problematickými. Skutečným problémem je, že nový zákon kompletně mění způsob, jakým jsou šéfové veřejnoprávního vysílání jmenováni a kontrolováni.

Podle nových předpisů, má právo přijímat a propouštět zaměstnance Ministerstvo státní pokladny, a to kdykoliv. Dříve všechny tyto úkony byly koordinovány Národní vysílací radou (Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji – KRRiT), což je nezávislá instituce zakotvena v Ústavě, která má sloužit jako kontrolní orgán pro veřejné i soukromé vysílání v Polsku.

Hněv veřejnosti

Nový model řízení stojí v naprostém protikladu k tomu, co Evropská unie, Rada Evropy a instituce jako Evropská vysílací unie (EBU) z hlediska kvality a politické nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků doporučují. Ve výzvě pro prezidenta Andrzeje Dudu, aby nepodepsal zákon, zástupci EBU uvádějí: „[vládní změny jsou] útokem na instituce, které již nebudou nezávislé, jakmile tato opatření vstoupí v platnost. Podle našeho názoru se jedná o velký krok zpět, který hluboce poškodí média veřejné služby.“

Stejné obavy vyjádřil komisař pro lidská práva při Radě Evropy (RE) Nils Muižnieks, generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland, zástupci Evropského parlamentu a světových mediálních organizací.

„Zavedení systému, ve kterém vládní ministr může podle vlastního uvážení jmenovat a odvolávat management a členy dozorčích rad, odporuje základním principům a zavedených standardů veřejnoprávních médií v celé Evropě,“ napsali zástupci Evropské federace novinářů (EFJ), Asociace evropských novinářů (AEJ), Reportérů bez hranic (RSF) a Výboru na ochranu novinářů (CPJ).

 S poukazem na tuto kritiku polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost [PiS] argumentuje, že bylo nutné zavést nové předpisy, které by polským veřejnoprávním médiím zajistily „nestrannost a objektivnost“. Pravicová PiS tvrdí, že to bylo nezbytné poté, co předchozí vládnoucí koalice převzala „plnou a přehnanou kontrolu“ nad médii.

Vláda plánuje „transformovat“ veřejnoprávní sdělovací prostředky

PiS současné změny vnímá jako dočasné řešení. Plné reformy v oblasti médií veřejné služby jsou plánovány na polovinu roku 2016. Podle vyjádření Piotra Glinskiho, ministra kultury a národního dědictví, by měly nové zákony přetransformovat veřejnoprávní média a polskou tiskovou agenturu z obchodních firem na „národní kulturní instituce“ a zajistit „stabilní financování a rozvojové příležitosti“.

Podle vládních úředníků budou hlavní cíle nové reformy:

1. Vznik Národní mediální rady. Nová instituce by měla kontrolovat veřejné sdělovací prostředky Polska (TVP – Polskou televizi, a PR – Polský rozhlas). Její členové budou jmenováni stejným způsobem jako členové současné Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání (NBC): dva členové budou jmenováni prezidentem; dva dolní komorou parlamentu (Sejm) a jeden Senátem.
2. Nový model financování veřejnoprávních médií. Licenční poplatek by měl být nahrazen tzv. „audiovizuálním poplatkem“ (ještě není potvrzeno, jak to budou poplatky vybírány). V úvahu připadají i další finanční prostředky od soukromých provozovatelů vysílání.
3. Změny ve způsobu provozu Národní vysílací rady. NBC nebude mít žádnou regulační pravomoc nad médii, ale bude odpovědná za ochranu svobody projevu.

Podrobnosti návrhů jsou stále neznámé, protože nový mediální zákon nebyl dosud předmětem veřejné konzultace. Jisté však je, že nový institucionální a právní rámec výrazně omezí roli a vliv Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání a parlamentní kontrolu nad médii. Staré mechanismy a postupy budou nahrazeny přímou vládní kontrolou.

Přesto se všechny navrhované změny týkající se médií veřejné služby jeví vládě toužící po absolutní kontrole jako nedostatečné. Ve svém dalším tahu by PiS pravděpodobně také ráda opět „zpolštila“ (jak sama říká) soukromá média v zemi, zejména pokud jde o jejich vlastnictví. Vedoucí představitelé vládnoucí strany již při několika příležitostech prohlásili, že polská média by měla být „polská“. Nicméně, tyto změny jsou mnohem méně pravděpodobné, jelikož významné změny ve vlastnické struktuře by nebyly možné bez porušení důležitých pravidel EU.

Vláda také zveřejnila plány na změnu dozorčích zákonů, které by jí umožnily snadnější přístup k digitálním datům a zvýšily pravomoci policie při sledování telekomunikací a internetu. Tyto návrhy vyvolaly další veřejné demonstrace.

Nedávné právní změny polské vlády, zejména ty týkající se médií a Ústavního soudu, byly na programu lednového jednání Evropského parlamentu. I když konečný výsledek těchto změn je stále neznámý a mezi jednotlivými frakcemi Evropského parlamentu nepanuje shoda, je to poprvé, co Evropský parlament přikročil k dohledu Evropské komise.

Poprvé od svého ustanovení v březnu 2014 budou použita pravidla Evropské komise na ochranu právního mechanismu. Měla by prozkoumat, zda nové polské zákony týkající se Ústavního soudu a rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s demokracií a pravidly EU.

Je sotva možné, že budou vůči polské vládě zavedena nějaká závažná opatření. Vládnoucí strana by nicméně měla toto slyšení považovat za první a důrazné varování.

Článek byl přeložen z anglického originálu: What Exactly Is Happening To Poland’s Media?

Foto kredit: Flickr CC, Grzegorz Zukowski