Rozšíření emotikonů na Facebooku znovu rozvířilo diskuze o tom, jako ideologii Facebook vlastně představuje. Mnoho bylo napsáno o kvazipřátelstvích i i tom, jak pokrytecké je lidem jejich banální příspěvky „lajkovat“ a nepotkávat se s nimi tváří v tvář. Jedno je totiž jasné – Facebook je totiž sítí, která zdánlivě vytváří dojem bezkonfliktnosti a pozitivní radostné nálady. „Naštěstí“ již před pár lety přišlo poměrně kritické a subversivní řešení – aplikace  EnemyGraph.

povrchnost a pokrytectví sociálních sítí a kterým chybí tlačítko „Dislike“ pod příspěvky na Facebooku. „Chtěl jsem vyrovnat nepřirozenou kulturu líbivosti, kterou nám Facebook nutí a kde chybí prostor pro nesouhlas,“ tvrdí tvůrce generátoru Dean Terry. Má ale takto „negativní“ aplikace vůbec ve virtuálním světě Lipovetzkyho narcisů šanci na úspěch?

Muka zodpovědnosti

Poté, co si uživatel aplikaci stáhne, může ji využít hned několika způsoby. Kromě zobrazování toho, co všechno uživatel se svými přáteli skutečně „nesnáší,“ nebo co uživatel „olajkoval“ a jeho přátelé naopak rádi nemají, nabízí i vytvoření seznamu všech a všeho, co člověk nesnáší.

Jistě, již dnes existuje na Facebooku nespočet stránek, které začínají slovem „Nesnáším…“, jedná se však o natolik abstraktní a obecné osoby a činnosti, které nemá v oblibě nikdo (Nesnáším ranní vstávání, Nesnáším nudu atd.). Není proto nijak „riskantní“ se k těmto stránkám přidat.

PrávěEnemyGraph již však nutí uživatele do určité míry zodpovědnosti za své názory a činy. Každý si totiž může sestavit seznam konkrétních uživatelů, které označí za nepřátele. „Většina sociálních sítí se snaží spojovat lidi na základě zájmů, lidi ale spojuje i to, co nesnášejí,“ vysvětluje Terry. Podle něj právě negativita může sociální sítě podstatně obohatit – vznikají tak zcela nová přátelství i diskuze. Když budete o kamarádech vědět, co nemají rádi, tak je mnohem lépe poznáte.“

Virtuální prostor pro narcisy

Každý se jistě rád připojí k tradičně neoblíbeným činnostem a osobám. I proto i bez aplikace EnemyGraph má například facebooková stránka Nesnáším nudu přes 110 000 „lajků“. I proto již fungují stránky jako „Nesnáším Justina Biebra“. Může ale v prostředí Facebooku fungovat označování skutečných osob a skutečných nepřátel? Může skutečně kromě seznamu přátel existovat i regulérní seznam nepřátel?

„Současný narcismus ve skutečnosti vznikl za pozoruhodného nedostatku tragického nihilismu…je to něco, co potlačuje tragičnost a co se jeví jako zcela nová forma apatie,“ popisuje moderního člověka Lipovetzky. Právě apatie hraje i v tomto případě velkou roli.

Je totiž mnohem jednodušší bezhlavě okomentovat a „olajkovat“ cokoli pozitivního než se proti něčemu negativně vymezovat, a to nejen na sociálních sítích. Proč si proto z někoho dělat nepřítele, když stačí si ho z přátel prostě smazat? Příliš velký rozdíl v tom není. Stejné problémy jsou totiž spojeny i s něčím tak triviální jako je samotné odebrání s přátel.

Pokud se uživatel nebude chtít s někým bavit, nechce tedy již dále být jeho přítel, prostě se s ním bavit nebude. Několikrát se pozdraví, ze slušnosti prohodí pár slov, a jejich přátelství prostě zanikne. Právě „odebrání z přátel“ na Facebooku má však natolikdeklarativní charakter, že se neodpouští. Jde o okamžitý řez, který se již nedá změnit, je jasným oznámením, že „tenhle člověk už mezi mé přátelé nepatří.“

Na internetu se tak objevují rady, jak co nejlépe přátele odstranit („Smaž každého, s kým bys nešel na pivo„) nebo příběhy o tom, jak někdo dlouhodobá přátelství utnul právě odebráním z přátel („Když tě zradí kamarádka…„)

Přátelit se, ale nemluvit

I na děsivé stigma, které odebrání přátel obnáší, Facebook relativně rychle zareagoval. Objevila se totiž pokrytecká možnost si nežádoucí osoby v přátelích ponechat, jejich příspěvky však skrýt. Možná z lenosti, možná právě z obav ze sociálních sankcí. V „reálném životě“ zcela paradoxní situace – přátelit se s někým, ale neposlouchat, co mi říká.

Pravda je, že každý člověk, ačkoli třeba svého „přítele“ vůbec nemá rád a sotva se s ním na ulici pozdraví, cítí zvláštní rozčarování nad tím, když si ho dotyčný z přátel odebere. Ačkoli to pro reálný stav nic neznamená, cítí pak zvláštní hořkost, možná i tlak na prsou a ptá se sám, co udělal v tomhle „přátelství“ špatně.

Takovým lidem má pomoci aplikace, která připomíná soukromého detektiva pro žárlivé manžele. AplikaceUnfriendFinder neustále prochází seznam přátel a jakékoli změny okamžitě nahlásí. Pod záložkou „Přátelé“ tak vytvoří i složku „nepřátel“ a podobně, jako Facebook informuje o tom, kdo žádost uživatele o přátelství potvrdil, ohlásí to, kdo si uživatele z přátel smazal, kdo žádost odmítl či stále nepotvrdil. A skutečně se zdá, že aplikace opět nahrává sociální stigmatizaci: kdo není přítelem, je nepřítel.

Virtuální realita

„Virtuální není opakem skutečného, ale aktuálního, virtualita a aktualita jsou pouze dva různé druhy reality,“ tvrdil Pierre Levy. Začíná se ovšem zdát, že seFacebook od reality pomalu odděluje.

Přestává tak již být místem, kde se mají přátelé setkávat, spojovatelem, pomocníkem, ale novou virtuální realitou, kde se vytvářejí nová neexistující virtuální přátelství, která nemají v reálném životě žádný existující odraz a vztahy, které nemají s realitou nic společného. Vzniká tak nesmyslná síť virtuálních konvencí a pravidel, ve kterých je téměř nemožné se orientovat.

Aplikace, která už funguje bez větších úspěchů několik let a jde proti tomuto proudu, tak vlastně ani šanci nemá. Všichni přece raději bude předstírat, že se milujeme. Nebo ne? „Jsme stále více pohlceni vlastním Já, jsme stále neschopnější „hrát“ své společenské role: všichni jsme se totiž stali herci bez umění,“ dodává k tomu Lipovetzky.

Použité zdroje:

LIPOVETZKY, G.: Narcis aneb strategie prázdnoty. In: Éra prázdnoty. Praha: Prostor, 2001, pp. 63 – 94

LEVY, P.: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000, s. 45

HOLANOVÁ, T.: Síť nepřátel na Facebooku, přidat můžete zvíře i kolegu. Aktuálně.cz [online], 30. 3. 2012 [cit 2012-04-07]. Dostupné z: http://datarama.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=739184

www.enemygrap.com

www.unfriendfinder.com

www.proslecny.cz/kdyz-te-zradi-kamaradka

www.nevzpominamsi.cz/vycistete-si-facebook