Novináři na Ukrajině: Bojují s dezinformacemi i o veřejné mínění

29 května, 2023 • Etika a kvalita žurnalistiky, Top příspěvky • by

Ruská invaze na Ukrajině zásadně proměnila práci tamních novinářů. Kromě každodenního ohrožení vlastního bezpečí se změnilo ukrajinské mediální prostředí. Média začala spolupracovat, rádio se stalo nejdůležitějším přenašečem informací a vzrostl zájem o žurnalistickou profesi.

Ohrožena je ale nejen bezpečnost mediálních pracovníků, ale i pravdivost informací. Rusko vede hybridní válku, která má za úkol zpochybnit samotnou existenci války. V mezinárodním kontextu má informační souboj za cíl ovlivnit veřejné mínění. Válka tak má přesah do public relations.

Galyna Piskorka v příspěvku na konferenci Jeraa conference 2022 – Journalism in Post-Normal Times uvedla, že od samotného počátku války se média začaly auto-regulovat pro potřeby války. První den války, 24. února 2022, uzákonil prezident Zelenkyj vojenský zákon o informacích.

Podle něj je potřeba o válečných událostech třeba informovat pravdivě. Nesmí ale docházet k úniku informací o konkrétních lokacích soubojů, jednotek a vojensky strategických místech. Zákon se vztahuje i na veřejnost.

Případy, kdy lidé publikovali fotografie vojenské techniky na sociální sítě vedly k útokům ruských vojsk. Neuvážené sdílení informací způsobilo ztráty na životech civilistů, vojáků i ničení armádní výbavy.

Ukrajinská média v ohrožení

V prvních devíti měsících války bylo na Ukrajině zabito 42 lidí pracujících v médiích, z nichž 8 při vykonávání práce; 20 novinářů bylo uneseno/zadrženo a 14 novinářů je nezvěstných. Mezi zabitými byl i foto novinář Max Levin. Jeho slavná slova zněla: „Každý fotograf sní o pořízení fotografie, která zastaví válku.“

Nadto toho ruské vojenské síly atakují mediální infrastrukturu. Bombový útok na televizní věž v Kyjevě vedl k úmrtí pěti lidí.

Vedoucí Ukrajinské novinářské unie Serhiy Tomilenko poznamenává, že „každý život našich kolegů, který Rusové předčasně ukončili, znamená nepopsané řádky v novinách a na webových stránkách, nenatočené reportáže a filmy, nevydané knihy. Pamatujeme si všechny hrdiny a hrdinky, požadujeme samostatný soud proti Rusku za zločiny proti médiím”.

Válka změnila mediální prostředí

Oleksandra Hondiul ve svém příspěvku na konferenci Jeraa conference 2022 – Journalism in Post-Normal Times vyjmenovala stěžení proměny mediální prostředí v souvislosti s válkou.

  • Ukrajinská média ukončila konkurenční boj a začala spolupracovat, nikoli na požadavek vlády, ale z vlastní iniciativy. V únoru 2022 vytvořila Spojenou zpravodajskou koalici, která je aktivní také na sociálních sítích a Telegramu. V koalici nejsou média ve vlastnictví proruského politika a oligarchy Victora Medvechuka.
  • Rádio se stalo nejdůležitějším a nejchráněnějším sdělovacím prostředkem. V okupovaných oblastech totiž Rusko ovládlo i média a aktivně prezentuje svou propagandu. Rádio poskytuje ukrajinskou alternativu i na okupovaných územích.
  • Vzrostl zájem o novinářskou profesi. Ukrajinská veřejnost si uvědomila důležitost sdílení pravdivých informací o válečných zločinech.
  • Tematická média se dočasně stala zpravodajskými kanály.
  • Řeší se specifické etické problémy v rámci novinářského obsahu. Je mezi nimi třeba i dilema, zda je etické sdílet vulgarismy, jako u příkladu verbální urážky ruské jednotky na Hadím ostrově (24. února 2022). Citát obletěl svět a stal se symbolem ukrajinského odboje.

Novináři jako vojáci hybridní války

Válka na Ukrajině vzbudila mnoho pozornosti také proto, že se jedná o hybridní válku. Rusko hojně využívá dezinformací, fake news i deep fakes k zpochybňování informací pocházejících z Ukrajiny.
Válka tak probíhá nejen fyzicky v rámci násilných činů na ukrajinském území, má také podobu informační.

A novináři hrají v informační válce důležitou roli. Lidé získávají informace o Ukrajinsko-Ruské válce nevíce z televize, sociální sítě společně s jinými online zdroji následují s minimálním odstupem.

Informace na sociálních sítích jsou pro běžnou populaci těžko ověřitelné, novináři tak mění svou roli z gatekeeperů na ověřovatele informací, kteří dávají přebytek informací do souvislostí. Sociální sítě současně poskytují okamžitý přístup k informacím a umožnují bezprostřední komunikaci s publikem.

Ukrajinská média bojují za Ukrajinu, proto také neustále vyzdvihují důležitost vítězství. Bojují také o přízeň jiných zemí. Podpora Evropy a spojených států a jiných zemí je pro Ukrajinu nezbytná pro vítězství Ukrajiny.

Nejedná se jen o pomoc finanční a vojenskou, evropské země přislíbily pomoc při reformách nezbytných pro vstup do Evropské unie a při obnově infrastruktury a ekonomické situaci v zemi. K tomu je potřeba pozitivní pohled na Ukrajinu a odmítnutí Ruského počínání v Ukrajinsko-Ruské válce. Informační válka tak přesahuje do PR.

Prozatím má Ukrajina v PR válce přesilu. Ve srovnání s předchozími ruskými útoky na okolní země je invaze na Ukrajinu jiná. 141 zemí z členských států OSN odsoudilo Ruskou agresi na Ukrajině a spojené národy aktivně podporují Ukrajinu. Důležitou roli v souboji o veřejné mínění západu hraje ukrajinský prezident Zelenskyj, ale také akademici, umělci a ukrajinská veřejnost.

Zdroj obrázku: Marjan Blan (Unsplash.com)

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend