Na titulních stránkách indických novin se od 16.  prosince neobjevovalo nic jiného. Oběť X, křestním jménem Nirbhaya, zemřela v sobotu v nemocnici v Singapuru, kam ji ve čtvrtek převezli z indického hlavního města Dillí. Toho dne byla brutálně napadena a znásilněna skupinou mužů v autobuse. Její smrt zasáhla nejen Indii, ale také svět. Indická média její stav ještě okolo Vánoc popisovala s nadějí a psycholožka ji těsně po incidentu označila jako „pozitivní a optimistickou“.

Třiadvacetiletá pacientka mohla sama dýchat a „srkla si vody a jablečného džusu,“ jak informoval bombajský list DNA Sunday. Zájem o případ neutichl ani po smrti dívky 29. prosince. Den poté, v neděli, je událost znovu na první stránce indických Sunday Times a téma se prolíná celým číslem. Noviny také uveřejnily anketu žen o bezpečnosti v Dillí, která je jednou z nejhorších v celé Indii. Přezdívka „rape capitol“ mluví za vše. S jejich strachem se ztotožňuje i skriptka a produkční Prarthana (30), která se po delší době práce v Bollywoodu vrací do rodného Dillí. „Stěhuji se zpátky z Bombaje do Dillí a hlavní rozdíl mezi městy je samozřejmě v bezpečnosti. V Dillí nemůže jet dívka sama autobusem po setmění. Musím tam jezdit všude vozem,“ řekla EJO. Jenže z ankety v Sunday Times vyplývá, že v současné době se indické ženy necítí bezpečně ani když jedou samotné v autě. „Moje matka se mnou dneska telefonovala celou cestu do práce. Bála se, že se mi něco stane, protože cesta trvá kvůli kontrolám a neustálému stavění dvakrát déle,“ napsala jedna respondentka.

Z hlediska funkce médií jako hlídače demokratických procesů funguje v Indii asi nejlépe tisk. Televizní a radiové stanice se často stávají hlásnou troubou uklidňujících sdělení vlády a funkcionářů. Naopka několikery bombajské noviny odstartovaly svoje vlastní minikampaně proti každodennímu násilí páchaném na ženách. Periodikum Daily News&Analysis přinášelo každý den nové články o tomto tématu pod logem Enough is Enough. Deník MidDay zase bojuje s mottem Make Mumbai Safer. Každý den se na čtenáře valily další zprávy o protestech proti špatným zákonům, zkorumpované policii v Dillí, infografiky o případu a také články o dalších podobných kriminálních činech, ze kterých vyplývá, že kromě žen jsou největším terčem podoných útoků děti. V každém vydání byly i různé komentáře s úvahami o životě moderní ženy v Indii. I ulice měst se po znásilnění Nirbhayi proměnily ve velkou nástěnku. Místní se pomocí po domácku vyrobených plakátů ohrazují proti činu, který spojil Indy v obrovském pohoršení. „You rape, we chop“ a další výmluvná hesla lze vidět na kamenných zdech i v lepší bombajské čtvrti Andheri West.

Díky případu Oběti X se rozpoutala rozsáhlá společenské debata o  tristních podmínkách běžného života žen v Indii, ke kterým patří časté obtěžování, obecně podřadné postavení, zneužívání v rodinách i mimo ně a bohužel i tak hrůzné a kruté činy jako skupinové znásilnění. Tištěná média se soustředí na revizi indických zákonů, protože trestní zákoník pochází až z 19. století. Hlasy veřejnosti při protestech na ulicích byly pro Evropana hodně radikální – často požadovaly pro pachatele smrt. Jenže problém je hlubší než zastaralý a špatně napsaný zákon. Z komentářů v novinách vyplývá, že v Indii existuje obrovský rozpor mezi výchovou synů a dcer a tím, jaké později ve společnosti zaujímají postavení. A Nirbhaya není bohužel rozhodně jedinou obětí znásilnění. Dějí se každý den a oběti se především nemají jak bránit i díky zkorumpovaným státním složkám. V případu Nirbhayi byla obviněna dillíska policie z pozměňování výpovědi, což také vyprovokovalo ony obrovské protesty, které se od 21. prosince konaly především v hlavním městě. Bombajská univerzita oznámila, že zavede školení pro učitele, aby byli schopní včas rozpoznat příznaky a zabránit sebevraždám, které jsou bohužel důsledkem častého zneužívání především mezi dívkami. Ještě 4. ledna Nirbhayin případ okupuje první stránky novin, což jen ukazuje, že i v zemi jako je Indie, se může otázka ženských práv a bezpečnosti stát Kauzou s velkým K. Indická vláda, kterou kvůli události kontaktovala i Organizace spojených národů, se ovšem k případu staví podle mnohých až příliš shovívavě. Veřejnost a tisk nesouhlasily ani s drsnými zásahy proti demonstrantům a velice odměřenými citáty nejvyšších představitelů. Výroky prezidentova syna například velmi kriticky komentovaly indické Sunday Times. Ministr pro lidský rozvoj Shashi Taroor sice na Twitteru vyzval k pojmenovaní zákona o znásilnění podle Nirbhayi, ale vypadá to spíš jako prázdné líbivé gesto.

Indie není bezpečné místo pro místní ženy a dívky, ale z dlouhotrvajícího zájmu o případ Oběti X je vidět, ze minimálně tisk za ženami a jejich právy stojí.