Média, česká společnost a pět malých „nepřizpůsobivých“

Červen 21, 2013 • Etika a kvalita žurnalistiky, Mediální žurnalistika, Svoboda tisku • by

Bylo jim pár dní, každý měl zatím něco přes kilo, neohrabaně máchali rukama, ale už teď jsou nebezpeční až běda! Rozdělují totiž společnost. Pět malých „cikáňat“ alias „Hnědočechů“ alias patero příštích „vyžíračů sociálních dávek“, „nepřizpůsobivých občanů“ naší krásné země. Jedni jsou z nich naměkko a posílají šťastným rodičům gratulace, jiní právě narážejí na romský (rozuměj závadný) původ dětí a v diskusích pod články internetových médií si neberou servítky, haní dobrodince rodiny a stěžují si na nadržování státu. Co s tím mají dělat média?

Kdo víc ví, ten se v světě neztratí a čím víc informací bude mít, tím míň se bude bát reality kolem sebe. To v ideálním případě. A proto máme média, která zvyšují náš rozhled a toleranci k druhým – opět v ideálním případě.

Sdělení o početí a následném úspěšném porodu paterčat nám přineslo několik informací. Zaprvé, ženy mohou počít až pět dětí, zadruhé, je to možné i v České republice a za třetí – čeští porodníci mají na to, aby paterčata zdárně odrodili. Pro někoho je to zpráva z kategorie zvířátka na konec Televizních novin, kdy se lidé rozněžní po předchozích zvěstech o teroristech, hurikánech a povodních, pro někoho je to informace z kategorie zlaté české ručičky aneb máme šikovné doktory, a konečně pro příznivce konspiračních teorií je to zpráva o plíživém přečíslování českého živlu romským.

A jaká zpráva je to pro naše média? Česká televize vsadila na nadané české gynekology a informovala o složitosti celého porodu nebo o potřebě správné koordinace pěti zdravotnických týmů. Nova a její server tn.cz přinesla rozhovor s maminkou, který doprovodila galeriemi fotek spokojeného rodičovského páru a později i fotkami dětí – samozřejmě s nezbytným rozněžnělým hudebním doprovodem v podkresu. Servery bulvárních deníků Blesk a Aha označili rodičku-rekordmanku jako „supermámu“. S blížícím se termínem porodu se stalo téma paterčat hlavním tahákem českých médií. Lékaři na několika briefincích přinášeli informace o složitosti zákroku, tváře rodičů pokrývaly slzy dojetí i radostný smích. Pěti drobných novorozeňat bylo najednou všude plno – což jedny čtenáře a diváky vedlo k prosté únavě z mediálního kýče a jiné to popíchlo k hloupým rasovým poznámkám na adresu rodičů či dokonce zcela nevinných právě narozených dětí.

Proč tam vůbec lezli?

Je tedy možné jednoduše říci, že čeho je moc, toho je příliš? Tedy, v duchu jednoho z internetových diskutérů: „když neustojí (rodiče) tuhle (rasistickou) kritiku, neměli do těch zpráv vůbec chodit!“? Jsou na vině rodiče, kteří (běda jim!) nezodpovědně počali patero dětí a pak s tím ještě lezli do televize? Neměli radši porod ututlat, médiím nic neříct nebo, nedej bůh, neměla jít matka na potrat? Mohla si tím ostatně odpustit těch několik týdnů nenávistí mnoha lidí…

Ale co jsou to za argumenty, které by měly zasahovat do svobodných lidských životů a nedílného práva jedince na plození? Jak poznamenal server mediář, porod paterčat byl mediální událostí, která byla řízena vlastní PR skupinou. To znamená, že někdo, zřejmě nemocnice (v Praze-Podolí), si zaplatil PR agenturu (jménem Stance Communications), která událost nabízela médiím a tím ji propagovala. Z hlediska nemocnice jako pravděpodobného zadavatele je důvod jasný – reklama na kvalitní zdravotnické pracoviště se jí vyplatí. Ani hledisko rodičů, kteří se vším mediálním humbukem museli souhlasit, nemůže být nijak překvapivé. Když vezmeme stranou radost z opravdu mimořádné situace, vedla jistě rodiče snaha propagovat svůj případ a tím dětem získat možnou podporu od různých dárců či společností točících se kolem baby průmyslu, kteří by ulehčili jejich rodinnému rozpočtu. Ostatně, takoví dárci se doopravdy objevili a rodina snad i díky nim dokáže dětem zabezpečit potřebnou péči.

Debata o tom, zda je taková podpora oprávněná, jednak není předmětem tohoto článku a pak je rovněž hloupá a neopodstatněná. Rodiče přirozeně neplánovali početí paterčat, a kdyby ano, co je komu do toho, stejně jako jakým právem mohli internetoví diskutující kritizovat rodinné dárce, když bylo jen blahovůlí donorů poskytnout této konkrétní rodině finanční nebo hmotnou pomoc? Lidé mají přirozeně právo i na hloupé názory, kterých se to v diskusích kolem paterčat jen hemžilo. Jenže otázkou zůstává – mají média povinnost takové názory uvádět v diskusi pod svými internetovými zprávami?

Je velmi pravděpodobné, že téměř nikdo z novinářů neočekával takovou šíři nechutných rasistických poznámek na adresu rodiny paterčat, které se na webu v průběhu mapování události objevily. Jistě, administrátoři webových diskusí fungují ve všech významných veličinách či hlubinách českého mediálního vesmíru. Ale opravdu stačí jen umazávat nejkřiklavější poznámky a zbytek „diskutérské žumpy“ nechávat stranou jen proto, že v něm nejsou explicitně vyjádřena sprostá slova? Urážlivé a v tomto případě zraňující ostří debaty přeci zůstává, jen jeho hrany mohou být otupěny. Autor tohoto textu přečetl mnohé články vztahující se k paterčatům, v řadě z nich byla diskuse pod textem ponechána, byť bylo množství příspěvků adminy umazáno.

Jejich blbost

Média vytvářejí vlastní realitu. Někde přidají na významu, událost nafouknou, jinde jsou skoupá na slovo. Kauza paterčat byla zlatým teletem, ke kterému se česká média upnula s vidinou větší čtenosti či sledovanosti. Můžeme diskutovat o tom, zda bylo pokrytí události přehnané a za jaký konec ho jednotlivé servery, televize a noviny vzaly. To může být otázkou preference příjemce, co z vějíře médií zvolí. Nebo zda svůj přijímač úplně vypne či noviny odloží.

Média zprostředkovávají informace, ale nedělají to nezištně – berou si za to společenský vliv a slávu. Událost porodu měla jako správné drama svůj začátek, prostředek a konec. Tedy konec neočekávaný – nenávist, nepřejícnost, závist. Zbývá se ptát, zda se česká média mohla vyvarovat onoho trpkého konce. Nechceme tvrdit, že za něj snad sama mohla tím, že o věci tolik informovala a tím „vyprovokovala“ rasisty v našich řadách. Ti tu bohužel byli, jsou a asi budou. Možná je přínosné vědět o těch hloupých a zlých mezi námi, ale co je víc – zprostředkování klidu a pohody mladé rodiny nebo živení se na senzačních zprávách o rasismu? Ano, média jako TV Nova nebo Novinky.cz zhusta rasististické útoky odsoudila, ale možná, že by udělala lépe, kdyby se po rozdmýchání vater nenávisti stáhla a odpustila si mediální smetánku. Média se tváří jako nestranná, oficiálně nemůžou za blbost těch, o kterých píší. Ale ve skutečnosti mohou debaty moderovat a vést, alespoň trochu onu blbost otupovat, mírnit či nepublikovat. Nebo co myslíte vy, čtenáři? Jaké to bude, až se zase nějací Hnědočeši rozplodí?

Závěrem sladká tečka:

http://www.novinky.cz/domaci/304685-matka-sva-mala-patercata-verejnosti-nikdy-neukaze.html

Foto kredit: Printscreen Blesk.cz

Print Friendly, PDF & Email

2 Responses to Média, česká společnost a pět malých „nepřizpůsobivých“

  1. […] Jak na tuto situaci reagovala česká média – například při narození paterčat –  už na EJO upozornil Jan Úšela. Tomu, aby se k dětem automaticky nepřistupovalo jako k budoucím benefitorům českého […]

  2. […] reagovala česká média – například při narození paterčat romského původu –  už na EJO upozornil Jan Úšela. Tomu, aby se k dětem automaticky nepřistupovalo jako k budoucím benefitorům českého […]

Send this to a friend