Internetové zpravodajské portály šířící hoaxy a dezinformace jsou v hledáčku mnoha odborníků i organizací. I v obsahu mainstreamových médií, která nemají nálepku propagandistická či dezinformační, se ale čas od času objeví zprávy, jež jsou předkládány manipulativně. O jejich účelovosti lze jen polemizovat. Jisté ale je, že takové zprávy mohou být potenciálně stejně nebezpečné, ne-li nebezpečnější, jelikož divák očekává spolehlivé a přesné informace.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v minulém týdnu poukázala na neobjektivní a nevyvážené zpravodajství televize Prima. V hlavní zpravodajské relaci této třetí nejsledovanější televizní stanice v Česku byla dne 10. 7. 2017 odvysílána reportáž s názvem „Oblečené muslimky se koupou v bazénu“.

Reportáž informovala o události, která se stala v aquaparku v Čestlicích u Prahy. Některý z návštěvníků vyfotil dvě muslimské ženy koupající se v celotělových plavkách, tzv. burkinách, a fotografii zveřejnil na Facebooku. Zástupci aquaparku potvrdili, že se ženy koupaly v burkinách. Přesto fotografie vyvolala řadu prudce odsuzujících až rasistických komentářů z řad diskutujících. Tyto komentáře byly založeny na názoru, že se ženy nekoupaly v burkinách, ale v běžném oblečení.

Dle Rady reportáž Primy podsouvala divákům již předdefinovaný názor, a sice že se ženy v aquaparku koupaly v běžném oděvu. Sám redaktor v reportáži přirovnal burkiny k mnišské kutně, ve které vstoupil do totožného bazénu jako vyfocené ženy, a dožadoval se stejných práv. Provozovatel se tak mohl dopustit porušení povinnosti  zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti.

Redaktor reportáže vstupující do bazénu v mnišské kutně.

Reportáž byla dle Rady nejen neobjektivní, ale i nevyvážená

„Jediným zdrojem, který informaci, že by se ženy koupaly v bazénu oděné do běžného oblečení, vyvrací, je zaměstnanec Aquapalace Čestlice. Jeho výpověď je v celku reportáže ovšem zcela upozaděna, přestože se jedná o nejlegitimnější zdroj informací, jelikož jako jediný je přímo z místa, kde došlo k prezentované události,“ stojí v Tiskové zprávě z 13. zasedání Rady.

Jedním z hlavních zdrojů reportáže, dle kterého se ženy nekoupaly v burkinách, byla Pavlína Bitarová, bývalá muslimka a podporovatelka skupiny Islám v ČR nechceme, organizace, která je dle hodnocení Ministerstva vnitra extremistická. Její afiliace však nebyla v reportáži zmíněna, čímž dostaly její výpovědi punc hodnověrnosti a legitimity. Dalšími zdroji reportáže byli mluvčí Krajské hygienické stanice Praha Dana Šalamounová a orientalista Bronislav Ostřanský. Ačkoli jsou to jistě legitimní zdroje, oba reagovali pouze na skutečnost, že se ženy koupaly v běžném oblečení. To ale zástupce aquaparku odmítl. Nakonec reportáž poskytla prostor i třem uživatelům sociální sítě Facebook, prostřednictvím kterých byly prezentovány negativní až nesnášenlivé komentáře vůči muslimům.

Dva komentáře z Facebooku zveřejněné v reportáži.

Dotyčná reportáž stavěla na reálné události, redaktor ji ale dle Rady uchopil zcela jednostranně. Přestože zaměstnanec aquaparku popřel, že by se ženy koupaly v běžném oděvu, redaktor nehledě na to nastolil téma potenciální hygienické nebezpečnosti koupajících se zahalených žen. Zahalené ženy byly prezentovány nejen jako něco nenormálního či normě se vymykajícího, ale také něco „potenciálně problematického, něco, čeho by se diváci měli obávat“, stojí dále v Tiskové zprávě Rady.

Není to poprvé

Tento případ přitom není ve zpravodajství televize Prima ničím novým. Už v minulosti Rada poukázala na obdobné sporné momenty ve vysílání hlavní zpravodajské relace. A podobnost není jen ve formě zpracování reportáže, ale i tematická. První analýza Rady zaměřená na vysílání zpravodajství Primy týkající se tzv. migrační krize ukázala na tendenci média vytvářet negativní obraz migrace, migrantů či muslimů. Na základě druhé analýzy upozornila Rada Primu na porušení zásad objektivity a vyváženosti kvůli odvysílání čtyř reportáží, které informovaly o integraci uprchlíků z Iráku na území České republiky. Ani tyto příspěvky dle Rady neoddělovaly hodnotící komentáře od informací zpravodajského charakteru a názorová stanoviska tvůrců zpráv byla divákům prezentována jako fakta.

Na základě těchto případů se zdá, že zpravodajství televize Prima využívá strachu a xenofobních nálad v části české společnosti, které se zvedly po tzv. migrační krizi, či poté, co některá česká média, Primu nevyjímaje, prezentovala migranty, resp. jedince utíkající ze zemí Blízkého a Středního východu, jako potenciální nebezpečí. Zda je redakce hnána ideologií či vidinou větší divácké sledovanosti nelze předjímat. Stejně tak se může jednat o příznak bulvarizace zpravodajství. Současně ale tímto nelze zpravodajství omlouvat, jelikož takovéto zprávy nejenže lze považovat za profesní poklesek, ale mohou mít i předsudečný charakter či moc posilovat nevraživé názory na muslimskou komunitu v Česku. Tento závěr by musel být samozřejmě podpořen analýzou publika takovéhoto zpravodajství, která v Česku chybí.