Digitální média bezpochyby proměnila všechny aspekty práce novinářů. Proces hybridizace starších a novějších médií ovlivňuje ale i samotné informace, jejich význam a životnost. Od tradičního zpravodajského cyklu se vlivem internetu přešlo k cyklu, do nějž vstupuje nepřeberné množství aktérů na různých úrovních. Tento nový cyklus lze ilustrovat na nedávných výrocích českého prezidenta Petra Pavla.

Hybridním mediálním systémem se zabývá do hloubky britský profesor Andrew Chadwick z Loughboroughské univerzity. Právě on ve své práci upozorňuje na něco, co označuje za politický informační cyklus.

Chadwickův přístup k novým médiím se na rozdíl od jiných přístupů nevyznačuje způsobem buď, anebo, ale spíše nejen, ale i… Tím se myslí, že Chadwick nepočítá s tím, že jedno médium nahradí druhé, ale spíše budou vzájemně spolupracovat, učit se, ale také si konkurovat. A právě to je klíčový aspekt, který má vliv na životnost události v hybridním smyslu slova.

Když dojde ke zpravodajsky zajímavé události (z pohledu tradičních zpravodajských hodnot), kdo do procesu okamžitě vstupuje? Jsou to novináři z televize, novin a on-line médií, novináři z veřejnoprávních a soukromých médií, novináři na volné noze, poloprofesionální blogeři, kteří například politiku sledují dlouhodobě, experti ale i amatéři, kteří si okamžitě mohou udělat názor a v řádu vteřin ho i publikovat. Událost a její obsah je tak velmi rychle “vyčerpána” a nahradí ji událost nová.

Jedna věta v proslovu prezidenta Pavla

Politický informační cyklus lze ilustrovat na proslovu prezidenta Petra Pavla při příležitosti zahajovacího ceremoniálu akademického roku v Bruggách. Prezidentův obsáhlý projev (přepis k dispozici zde) prošel prakticky bez pozornosti médií, s výjimkou newsletteru Ředitelé Evropy. Velkou pozornost vyvolal se svým článkem až server iDnes.cz, který z projevu vytáhl krátkou pasáž o tom, že by se mělo začít debatovat o zrušení práva veta v Evropské unii.

Co Pavel přesně řekl? “Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ řekl Prezident

Samotný proslov proběhl 3. října, článek s titulkem Prezident Pavel by se vzdal českého veta. Znepokojil koalici i opozici vyšel 4. října ve 20:00. Na tento článek následně v řádu dnů intenzivně zareagovala další média, například Novinky.cz, CNN Prima News, Echo24 (autor tohoto článku se osobně tématu věnoval, viz níže), ale také třeba slovenský deník Štandard.

Informace z profesionálního on-line média prošla také na sociální sítě, kde se k ní vyjádřili jak politici vládní koalice, tak opoziční. Takto se do diskuse zapojil na sociální síti X (dříve Twitter) například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher, opakovaně také předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Dalšími aktéry, kteří téma řešili, byli amatérští či poloprofesionální uživatelé sociálních sítím kteří disponují větším či menším sociálním kapitálem v kyberprostoru, například známý profil Poslední skaut™, který má více než 165 tisíc sledujících. V neposlední řadě se k tématu vyjádřili tradiční blogeři, k příspěvku uživatele s přezdívkou Traveler na Seznam Médium bylo v diskusi přidáno zhruba 450 komentářů. Blog ke svému komentáři využil i europoslanec Luděk Nidermayer (TOP 09).

Množství příspěvku i nová zpravodajská událost

Deník Echo24 k tématu vydal během dvou dní několik textů: prvotní zpravodajskou informaci, doslovný přepis proslovu (což bylo umožněno díky vyvěšení přepisu na webových stránkách Pražského hradu) a reakce relevantních politických aktérů, vládních i opozičních (5. října), názory odborníků, komentář a reakce ze zahraničí (6. října).

Navzdory zapojení řady aktérů se i na tomto příkladu ukazuje přetrvávající význam profesionální žurnalistiky a vztahů novinářů a politiků. Političtí aktéři mají na rozdíl od jiných uživatelů ve veřejném prostoru možnost dostat se i do tradičních médií a proto kromě zmíněného článku serveru iDnes.cz vyšly jejich reakce a komentáře i v dalších on-line médiích. Na dotaz profesionálního novináře se k tématu vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS).

Prezident Pavel dokonal hybridní logiku této události tím, že na kritiku, která zazněla prostřednictvím médií od politiků, reagoval 7. října prostřednictvím nástroje Reel na Instagramu (nikde jinde). Na krátkém videu obvinil média z manipulace a překrucování jeho výroku, na což následně opět zareagovala zpravodajská média, která slova prezidenta reflektovala (Echo24 zde, iDnes.cz zde)

Během téhož víkendu zahájilo teroristické hnutí Hamás útok na Izrael a tím de facto skončil politický informační cyklus ohledně názoru prezidenta Pavla na zásadní téma české zahraniční politiky, v němž se rozchází i s předsedou vlády. Novináři se přesunuli k jinému tématu, které bylo pro danou chvíli aktuální a palčivé, což je reakce, kterou popsal Andrew Chadwick ve své knize už v roce 2013.

Politický informační cyklus nahradil původní zpravodajský cyklus, který se vyznačoval aktualitou tématu od jednoho vydání novin ke druhému, což potvrzuje i známé úsloví “není nic staršího než včerejší noviny”. V době dominance televize pak zpravodajský cyklus trval od jedné hlavní zpravodajské relace ke druhé, stále ale v rámci jednoho média.

Dříve měly na informační cyklus vliv hlavně elity – politici, byznysmeni a novináři, píše Chadwick. Nyní, jak ukázala i tato kazuistika, už to dávno neplatí a své slovo má v rámci sémantické demokracie na internetu každý. Ačkoliv tedy proslov prezidenta Pavla splňoval prakticky všechny zpravodajské hodnoty, kvůli hybridní logice, která nyní prostupuje mediálním prostorem, velmi záhy “vypršela životnost” informace.

Nabízí se otázka, v čem je vlastně problém? Vždyť klasický zpravodajský cyklus trval v podstatě jeden den, tímto tématem se veřejný prostor zabíral týden. Jenže právě zmíněné množství aktérů, různá média a druhy vstupů znamenají, že se vyčerpalo celé téma, nikoliv jeden pohled na něj. V rámci jednoho zpravodajského cyklu se mohl představit jeden pohled, například zpravodajský, v dalším cyklu pak třeba komentář. V době informační obezity a bleskového šíření informací si všichni aktéři ale velmi rychle najdou nové téma, které mohou během několika dní vyřešit, než se přesunou zase na další.