Veřejnost chce více investigativní žurnalistiky!

Srpen 12, 2013 • Etika a kvalita žurnalistiky • by

Podle nové mezinárodní studie se veřejnost stále domnívá, že jednou z nejdůležitějších rolí, kterou mohou média hrát, je počínat si jako „hlídací psi“ v politické oblasti a pohánět k zodpovědnosti klíčové instituce i jednotlivce.

Model investigativní žurnalistiky je mezi novináři po celém světě jedním z nejoblíbenějších a odráží již dlouhodobě vžité liberální pojetí zpravodajských médií jako čtvrtého stavu. Nedávno však kritici prohlásili, že se žurnalistika stala nevybíravě kritickou a sžíravě cynickou vůči státním úředníkům a kandidátům. Stěžují si, že to může vést až k reportérství přehnaně budícímu senzace, o němž tvrdí, že zvyšuje apatii a cynismus vůči politice a snižuje důvěryhodnost zpravodajství.

Studie Naela Jebrila na Reuters Institute for the Study of Journalism (Institut Reuters pro studium žurnalistiky) dokazuje v jeho pojednání „Je investigativní žurnalistika vyhovující žurnalistikou? Mezinárodní studie spokojenosti s politickým zpravodajstvím“, že veřejnost chce investigativní žurnalistiku a je spokojenější se zpravodajskými výstupy, o nichž se domnívá, že tuto funkci plní.

Studie zkoumala přístup veřejnosti k médiím ve 3 evropských zemích: ve Španělsku, Velké Británii a v Dánsku. Pro výběr zemí výzkumníci využili klasické dílo Daniela C. Hallina a Paola MancinihoComparing Media Systems: Models of Media and Politics“ (Porovnání systémů médií: Modely médií a politiky; česky vyšlo jako Systémy médií v postmoderním světě, Tři modely médií a politiky). Británie představuje liberální model známý pro svůj brzký vývoj svobody tisku a převahu komerční a profesionální žurnalistiky. Dánsko představuje demokraticko-korporativní model, který se vyznačuje vysokým nákladem komerčního tisku a médii, která jsou napojena na politické a občanské skupiny; dále jak politickým paralelismem, tak profesionalizací a tradicí svobody tisku i aktivními zásahy státu. Španělsko představuje polarizovaně pluralitní model, který je charakterizován vysokou mírou politického paralelismu a slabým rozvojem komerčního tisku. Tato země se také v porovnání s Británií a Dánskem vyznačuje poměrně slabým řízením služby veřejnosti.

Pojednání využívá mezinárodní strukturu a zkoumá, zda je možné rozdíly ve spokojenosti se zpravodajstvím vysvětlit vnímanou přítomností (či absencí) investigativní žurnalistiky.

Dvoufázový panelový výzkum s reprezentativními vzorky dánské, britské a španělské populace se prováděl prostřednictvím panelů s řízeným online přístupem. Cílovou skupinou byli občané ve věku 18-65 let a délka dotazníku byla 15 minut u každé fáze.

Četnost odpovědí v Dánsku byla 75 % v první fázi a 68,2 % v 2. fázi; v Británii 63,3 % v 1. fázi a 74,4 % v 2. fázi a ve Španělsku 74,7 % v 1. fázi a 74,6 % ve fázi druhé. V obou fázích se zúčastnil celkový vzorek 1 539 respondentů v Dánsku, 1 571 respondentů v Británii a 1 642 respondentů ve Španělsku.

V této studii je spokojenost se zpravodajstvím brána jako reakce následující po mediální expozici. Zpravodajství je považováno za produkt, kterému je svěřen veřejný zájem, spíše než za spotřební produkt a o hodnocení použití médií se předpokládá, že předchází před pocitem spokojenosti.

Studie poukazuje na to, že model investigativní žurnalistiky má důležité důsledky pro vztah mezi médii a státem. Zatímco autoritářské teorie zastávají názor, že by žurnalistika měla vždy být podřízena zájmům státu při udržování pořádku ve společnosti či dosahování politických cílů, teorie liberálního tisku předpokládá, že tisk poskytne tržiště nápadů, a vidí vládu jako hlavní (ne-li jedinou) hrozbu pro svobodu tisku. Kromě toho investigativní model převládá v ideologii týkající se povolání žurnalistů.

Ideál objektivity je nejdůležitější pro profesní sebevnímání žurnalistů. I když nikdo nemůže být nestranný vůči hodnotám, žurnalisté a výzkumníci se ztotožňují s pojmy jako poctivost, profesionální odstup či nestrannost. Investigativní žurnalista především zprostředkovává přenos důležitých informací s osobitým objektivním způsobem podávání zpráv založených na faktech. Investigativní žurnalista má také rozlišovat mezi skutečným (faktickým) zpravodajstvím a reportáží (komentováním, komentářem).

Pro posouzení zpravodajství investigativní žurnalistiky, byli respondenti požádáni, aby ohodnotili každou redakci zpravodajství (v jednotlivých zemích) podle následujících kritérií pro investigativní žurnalistiku: objektivní, informativní podávání zpráv kritizující vládu. Zadání znělo: „Média se liší ve způsobu zpracování problémů a informování o nich. Použijte stupnici a ohodnoťte prosím následující média.“

Podle Dánů a Britů je žurnalistický styl jejich médií daleko víc v souladu s ideálem investigativní žurnalistiky, než se domnívají obyvatelé Španělska o svých médiích.

Španělští čtenáři / diváci / posluchači jsou také nejméně spokojeni se zpravodajstvím. K posouzení spokojenosti publika s politickým zpravodajstvím byli respondenti požádáni, aby odpověděli na následující otázku: „Jak jste či nejste spokojeni se způsobem, jakým je politika státu obecně pokryta zpravodajstvím?“ Z výsledků vyplývá, že v Dánsku je největší počet vysoce spokojených lidí (55 %), následuje Británie (40 %) a pak Španělsko (33 %). Dánsko má také nejnižší počet nespokojených respondentů (20 %) následováno Británií (26 %) a Španělskem (34 %). V průměru prokázali respondenti v Dánsku a Británii nejvyšší míru celkové spokojenosti s politickým zpravodajstvím a respondenti ve Španělsku míru nejnižší.

Lidé v Dánsku a Británii více vnímají média ve svých zemích jako investigativní, než je vnímají občané ve Španělsku. Obyvatelé Dánska jsou nesporně nejspokojenější s politickým zpravodajstvím jejich médií a po nich následují Britové. Ve Španělsku je spokojenost nejnižší, přičemž více než jedna třetina obyvatel je vysloveně nespokojena. Analýza ukazuje, že pokud je zpravodajství vnímáno jako investigativní, zvyšuje spokojenost s politickým zpravodajstvím; čím více se respondenti domnívají, že zpravodajská média fungují podle ideálu investigativní žurnalistiky, tím jsou spokojenější s celkovým zpravodajstvím týkajícím se státní politiky.

Z analýzy dále vyplývá, že vnímání investigativního zpravodajství u respondentů odráží vlivy mediální expozice na spokojenost s politickým zpravodajstvím.

Výzkumníci z oboru žurnalistiky se v zásadě shodují na tom, že model investigativní žurnalistiky je neadekvátní jako empirická žurnalistická norma. Objektivita, kvalita informací a kritické přístupy k držitelům moci nejdou vždy společně. Nicméně, Jebril tvrdí, že důkazy poskytnuté v tomto pojednání ukazují spíše příznivé vnímání daného modelu u veřejnosti. Široká veřejnost oceňuje, když se média chovají jako „hlídací psi“, bez ohledu na obavy kritiků, že to může nakonec vést k cynismu a silné nespokojenosti s politikou.

Kritici prohlašují, že existuje potenciální rozpor mezi ideálem objektivity a potřebou, aby žurnalista působil jako aktivní strážce v zájmu veřejnosti. Tato studie však ukázala, že veřejnost věří, že žurnalisté mohou být objektivní a zároveň kritičtí vůči vládě, a jsou spokojenější, když mají média, v nichž se spojuje obojí.
Photo by:  flickr4jazz / Flickr CC

 

Meera Selva je výzkumnicí na Reuters Institute for the Study of Journalism a editorkou anglické verze Evropské observatoře žurnalistiky.

Print Friendly, PDF & Email

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend