Na jaře 2019 proběhla studentská anketová kampaň s názvem Starší generace nás pokládají za ignoranty s omezeným přehledem. Změňme to! Studentská iniciativa se snažila dokázat, že studenti čtou denní tisk a zajímají se o důležitá aktuální témata. Hlavním důvodem vzniku ankety je negativní mediální obraz současné mládeže. 

Perexem ankety bylo:

„Jde o náš direct marketingový projekt, pomocí kterého bychom chtěli získat informace o čtenosti denního zpravodajství a celkové informovanosti studentů vysokých škol. Následným uveřejněním výsledků ankety pak vyvrátit přesvědčení o nízké vzdělanosti a zainteresovanosti vysokoškoláků v České republice.“

Široké zapojení

Anketu vyplnilo 476 studentů. Jedná se tak o zdařilou kampaň, jejímž hlavním úspěchem byl právě velký podíl zapojených studentů. Ti participovali také na tvorbě ankety a distribuovali její hypertextový odkaz. Důležitým faktorem byl s velkou pravděpodobností také lákavý název kampaně. Anketa probíhala v době od 26. 3. 2019 do 16. 4. 2019 mezi studenty vysokých škol v České republice. Iniciátory byli studenti 2. ročníku marketingové komunikace na VŠFS, ale zapojila se také studentská organizace AIESEC a skupiny studentů na Karlově univerzitě v Praze (1. lékařská fakulta), na Masarykově univerzitě v Brně (lékařská fakulta) a na pražské VŠE. 

Jednoduchá anketa se skládala ze sedmi otázek a byla vytvořena prostřednictvím on-line služby Click4Survey. Dotazník byl přístupný přes hypertextový odkaz, a to na Facebooku, ve zprávách na sociálních sítích a v e-mailech. Ty využívala zejména organizace AIESEC, která má rozsáhlou členskou databázi.

Údaje, které vzešly z analýzy, byly zpracovány automaticky přes již jmenovaný analytický server do souhrnné zprávy/analýzy. Dle demografického členění se do šetření zapojilo 67 % žen a 33 % mužů. Protože anketu iniciovali studenti 2. ročníku bakalářského stuida, odpovídali zejména mladší studenti, 54 % bylo ve věku 19–21 let, 34 % pak ve věku 22–27 let. Starších 27 let bylo 13 % respondentů. Co se týče formy studia, 84 % studovalo denní formu studia.

Nejvíce studentů získává informace on-line a zprávy čte více než 20 minut

Není překvapením, že anketa dokazuje nadřazenost on-line zdrojů před off-line zdroji. Celkem 87 % studentů získává informace on-line, jenom 1 % off-line a stejným dílem on-line i off-line 12 % studentů, což je celkem 57 respondentů.

Zajímavou informací se jeví to, že studenti tráví čtením zpráv nejvíce 20–60 minut, a to až 233 z nich. Pod 20 minut si stihne denní přehled zpráv projít 38 % studentů a čtením zpráv v rozmezí jedné až dvou hodin stráví 51 dotazovaných.

Obrázek 1: Délka čtení zpráv

Zdroj: autorka dle Souhrnná analýza – Starší generace nás pokládají za ignoranty s omezeným přehledem. Změňme to!

Zpravodajské servery na prvním místě, za nimi Facebook

Další otázkou v anketě bylo: „Z jakých zdrojů nejčastěji získáváte informace?“ Na tvorbě ankety se podíleli samotní studenti, což se odráží také ve výběru variant (v tomto případě různých typů informačních zdrojů). Ty se mohou jevit netradiční vůči běžně užívaným. Samy o sobě také vypovídají o tom, jak i jedna sociální síť (v tomto případě Facebook) může být vnímána jako různorodé informační prostředí. Zde je již možnost výběru dle více kategorií – to znamená stupně preferencí.

Studenti tedy nejvíce získávají informace z internetových zdrojů, z různých on-line deníků a magazínů, celkem 61 %. Mnozí ale také získávají informace prostřednictvím sociálních sítí všeobecně, celkem 50 %. Sledování známých osobností jako hlavní zdroj zpráv uvedlo pouze 14 % respondentů a 40 % jako doplňkový zdroj. Až 22 % studentů uvádí, že nesleduje známé osobnosti vůbec. Zde je zajímavé, že například zprávy přes mobilní aplikace si nechává zasílat nebo sleduje jako hlavní zdroj informací 13 % dotazovaných, vůbec je nevyužívá 39 % respondentů. Tvůrci ankety se ve výběru variant „trefili“ do nejběžněji používaných zdrojů, protože jiné zdroje kromě uvedených preferuje 12 % respondentů, ale až 70 % nevyužívá jiných zdrojů vůbec. Možnost odpovědi na otevřenou otázku jiné nevyužil žádný ze studentů.

Obrázek 3: Preferované informační zdroje

Zdroj: autorka dle Souhrnná analýza – Starší generace nás pokládají za ignoranty s omezeným přehledem. Změňme to!

Studie potvrzuje první pozici Seznamu, nezměnil to ani koronavirus

Dle více studií je zpravodajský portál Novinky.cz jedničkou na trhu s on-line zpravodajskými servery. I v době koronaviru, kdy se čtenost zpravodajských serverů vyšplhala v týdnu kolem 17. 3. 2020 o 80 % výš než v tom samém týdnu v minulém roce, si Novinky.cz udržely svou pozici. To samé platí pro Seznam.cz. Zpravodajské portfolio české společnosti Seznam.cz, pod které Novinky.cz spadají, tak má největší podíl na čtenosti v českém internetovém prostředí, alespoň pro naše respondenty. Dle výsledků je pak iDNES.cz druhým zpravodajským serverem, ten „často“ čte 38 % dotazovaných. V praxi to znamená, že Novinky.cz (Seznam.cz) a iDNES.cz pokrývají více než polovinu informačních zdrojů dotazovaných respondentů (jako první a druhý zpravodajský zdroj).

Obrázek 3: Preferovaná zpravodajská média

Zdroj: autorka dle Souhrnná analýza – Starší generace nás pokládají za ignoranty s omezeným přehledem. Změňme to!

Čtení denních zpráv je pro mladé důležité

Až 78 % dotazovaných studentů pokládá čtení denních zpráv za důležité. Nejoblíbenější je pro ně domácí a regionální zpravodajství s 58 % preferencí v kategorii „nejvíc“, dále pak zahraniční zpravodajství a věda a technologie. Nejméně studenty zajímají analýzy a komentáře s 10 % jako první téma a až 23 % respondentů je nesleduje vůbec.

Co je však mnohem zajímavější, je čas strávený čtením zpráv. Stačí dvacet minut na to, abychom zhodnotili nejdůležitější zprávy dne?

Obrázek 4: Preferovaná témata

Zdroj: autorka dle Souhrnná analýza – Starší generace nás pokládají za ignoranty s omezeným přehledem. Změňme to!

Ověřování informací

V anketě chybí otázka, do jaké jsou pro studenty důležité servery, které hodnotí úroveň a pravdivost zpravodajství, nebo celkově informací na internetu, např. manupulatori.cz, hlidacipes.cz, houpaciosel.cz apod. Jinými slovy, zda k medializovaným obsahům přistupují kriticky zejména ve chvíli, kdy se na internetu nachází velké množství informací. K 1. 6. 2020 (11:28 SEČ) jich existuje 1 774 825 301 a toto číslo se neustále zvyšuje.

Ukazuje se, jak je důkežité využívat a číst více informačních zdrojů. V současné době, kdy se zprávy přebírají od média k médiu, je velmi těžké zjistit, co je vlastně skryto za událostmi.

K obsahům se dostáváme velice jednoduše, a proto by možná bylo dobré zaměřit celospolečenský diskurz na téma mediální gramotnosti, prevence a ochrany před manipulací než na to, kdo kolik času tráví on-line.

Limity ankety

Přes zajímavé výsledky, naráží studentský průzklum na několik problematických faktorů. Hlavním limitem je potom jasně deklarovaný cíl ankety, který mohl studenty při vyplňování dotazníku do značné míry ovlivnit a nasměrovat ke “správným” odpovědím.

Z ankety je vidět, že studenti VŠ, kteří se zúčastnili ankety, jsou ti, kteří se o čtení denního zpravodajství zajímají. Což je možná i důvod, proč se do ankety zapojili. Vyvozování obezných závěrů se tak může jevit jako problematické a zavádějící.