Facebook, Twitter, WhatsApp, Youtube, Instagram. To jsou v současné době nejvlivnější gatekeepeři. Více než polovina všech uživatelů internetu (51%) totiž přijímá zprávy o dění ve svém okolí a ve světě právě ze sociálních sítí. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitálních médiích (Digital News Report 2016), kterou každoročně vydává Reuters Institute for the Study of Journalism (RISJ). V letošním roce se studie, která celosvětově zahrnuje přes 53 tisíc respondentů (přibližně 2000 na jednu zemi),  zúčastnilo 26 zemí včetně České Republiky.

Výzkum ukazuje, že vliv sociálních sítí na poli zpravodajství stoupá. Jinými slovy sociální sítě se stávají důležitými „přeprodejci“ zpráv. Ještě donedávna přitom sociální sítě představovaly tranzitní stanici a konzumace zpráv skrze ně byla spíše nahodilá. Letošní studie poukazuje na měnící se trend, který koresponduje s názory mnoha odborníků. Stále více uživatelů vědomě používá sociální sítě (12 procent všech uživatelů; 8 procent v České republice) jako primární zdroje zpráv. Nejoblíbenější v tomto směru je Facebook. Celých 44 procent jeho uživatelů využívá Facebook jako základnu pro vyhledávání, čtení, sledování, sdílení a komentování zpráv.

Taktéž čeští čtenáři čtou zprávy na sociálních sítích nejčastěji prostřednictvím Facebooku (46 procent). Populární je také YouTube (22 procent). Naopak zanedbatelné množství českých čtenářů si oblíbilo Google+ (5 procent) nebo Twitter (4 procenta).

Výzkum také ukazuje, že stále více čtenářů nerozlišuje mezi editorem z masa a kostí a nevyzpytatelným algoritmem. Někteří dokonce preferují algoritmy, které jim vybírají personifikované zprávy na základě jejich zájmů a článků, o něž měli zájem v minulosti (36 procent respondentů).

Zprávy zdarma a pokud možno bez reklam

Nejsou to ale pouze sociální sítě, které ovlivňují podobu digitálního zpravodajství a zároveň podrývají tradiční pojetí zpravodajských médiích. Vzrůstá popularita mobilních zařízeních, především chytrých telefonů. Pro čtení zpráv je používá 53 procentům respondentů.

Čtenáři digitálních zpráv také nemají příliš v oblibě komerci. Blokátory reklam jsou tak mezi čtenáři poměrně populární. V České republice je používá celá jedna čtvrtina čtenářů, v Německu 38 a v Polsku 39 procent.

Čtenáři za zpravodajství na internetu také neradi platí. Popularita placeného obsahu ve sledovaných zemí ale značně kolísá. Zatímco v České republice nebo ve Velké Británii v minulém roce aspoň jednou zaplatilo za zpravodajský obsah pouze 7 procent čtenářů, v Polsku to bylo 20 procent a v Norsku 27 procent.

Video ve slepé uličce

S klesajícími zisky z reklamy a placeného obsahu se snaží mnozí vydavatelé nalákat uživatele internetu na netradiční či zajímavý obsah. Mnozí z nich například sázejí na popularitu video obsahu a provozují speciální video kanály zaměřené na zpravodajství a publicistiku. Jejich cílem je přilákat více publika. Video je navíc vhodným formátem pro sociální sítě.  

Navzdory tomu výzkum ukazuje, že video se netěší takové popularitě, jak se mnozí domnívali. Pouhá jedna čtvrtina všech respondentů (24 procent) deklaruje, že během jedno týdne shlédne na internetu aspoň jedno video z oblasti zpravodajství. Největší popularitě se video těší ve Spojených státech (33 procent). Nejoblíbenějším druhem obsahu na internetu jsou tak paradoxně staré dobré psané články. Preferuje je více než polovina uživatelů internetu (59 procent). Video s 24 procenty zaujímá třetí místo.

Velcí mediální hráči stále na špici ledovce

Na pozadí debat o vrůstajícím vlivu nových médiích a digitálních inovacích je zarážející, že většina čtenářů se chová značně konzervativně. Inovace totiž přijímají mnohem pomaleji než se předvídalo a zůstávají věrní „zajetým“ zpravodajským značkám se silnou novinářskou tradicí. Nejčtenější a nejpopulárnější obsah totiž stále pochází z dílny tradičních médií, ať už se jedná o psaný či audiovizuální obsah.

Jinými slovy, nemění se zdroj ale cesta k němu – především přes sociální sítě. Nedůležitějšími hráči na poli zpravodajství tak i nadále zůstávají mediální domy, které si získaly věhlas před nástupem internetu a digitální éry.

Nevěřte novinářům

Napříč sledovanými zeměmi značně kolísá kredibilita zpravodajských médiích. Česká republika se v tomto ohledu nachází spíše na středních příčkách žebříčku. Zprávám obecně důvěřuje 34 procent respondentů a mediálním organizacím 29 procent. Nejhůře v České republice dopadli novináři, těm věří pouze 20 procent respondentům.

Skoro 90% procent českých čtenářů a diváků si přitom myslím, že zpravodajství je pod vlivem politických a obchodních zájmů.