Food Journalism: Etika, investigace a příběhy

Duben 15, 2015 • Mediální žurnalistika, Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0 • by

Od dob, kdy se psaní o jídle omezovalo na několik vydařených receptů v časopisech pro ženy, jsme urazili dlouhou cestu. Trafiky po celém světě i internetové servery dnes doslova přetékají publikacemi, které hlásají nejnovější gastronomické trendy.

Když někomu řeknu, že se zabývám gastranomickou žurnalistikou (food journalism), obvykle slýchávám: „Miluju jídlo! Takže jíte hodně v restauracích?“ Vsadím se, že někteří ekonomičtí novináři se setkávají s podobnou reakcí: „Miluju peníze! Takže utrácíte hodně?“ Vlastně se takovým projevům nedivím. Gastronomická žurnalistika je poměrně novou a širokou oblastí zájmu. Pořád se píše o receptech a stále existují gastronomičtí kritici. Na druhou stranu texty o jídle mají často i podobu esejí, zabývají se historií, náboženstvím, lidskými příběhy i kulturou, v níž konkrétní jídla existují. Často se píše i o gastronomických trendech a fenoménech.

Autoři jako Michael Pollan, profesor žurnalistiky na Kalifornské Univeritě v Berkeley, se proslavili kritikou a reportážemi o jídle.

Když dnes čtete o jídle, vždy se dovíte něco o lidech v pozadí. Právě to je v gastronomické žurnalistice největší inovací. Ať už se jedná o babičky, šéfkuchaře, farmáře, pekaře nebo idealisty, vždy jde o lidi, kteří mají vášeň pro jídlo. Gastronomický žurnalismus je především vyprávěním příběhů.

Investigativní food journalism

Existují ale i příběhy o jídle, které by mnozí raději neslyšeli. Ať už se jedná o koňské nebo krysí maso prodávané jako hovězí, otrávené sušené mléko, nemoc šílených krav, zkažené jídlo prodávané s novou etiketou, nebo falšování ingrediencí v levných fast foodech. Mezi nejžhavější evropská témata koneckonců patří běloruský import produktů z EU do Ruska, k němuž dochází navzdory ekonomickým sankcím.

Pro investigativní novinařinu není psaní o jídle zdaleka novým fenoménem. Již v roce 1906 odhalil spisovatel Upton Sinclair ve své knize The Jungle nehygienické praktiky chicagské společnosti zabývající se balením masa. Kniha vyvolala obrovský skandál a stala se bestsellerem. V souvislosti s vydání knihy zároveň klesla spotřeba masa a byla přijata nová hygienická nařízení.

S přibýváním témat z oblasti potravinářského průmyslu, zdraví, legislativy a politiky se mohou noví a noví investigativní novináři postavit ke „kuchyňské“ lince.

Obchodní výzvy

Gastronomický žurnalismus je také byznys. Dobrá recenze například může mít obrovský vliv na úspěch restaurace. Příběh o majiteli kavárny, který si prošel tvrdými časy, může vyvolat soucit zákazníků. Vyzdvihnutí nového organického burgru z lokální bio restaurace může mít větší efekt než placená reklama. Také gastronomičtí novináři proto musí ctít etické standardy a být objektivní, neboť čtenáři spoléhají na jejich upřímnost.

Inzerenti a PR oddělení se vždy snaží najít nové cestičky, jak ovlivnit spotřebitele. Proto se hranice mezi reklamou a ryzím novinářským obsahem často stírají. V některý časopisech je dokonce možné si zakoupit sponzorské články. Vadilo by snad někomu, kdyby se v textu obsahujícím recept objevilo i jméno potravinářské společnosti? Toto je dnes typická otázka, s níž se editoři časopisů o jídle potýkají. Největší výzvou se tak stává psaní o jídle takovým způsobem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jinými slovy: editor potěší inzerenta, ale zároveň bude psát o jídle kriticky a objektivně.

Odstrašující příklad pochází z šedesátých let z Finska. Časopis Uusi Kuvalehti tehdy publikoval článek, podle kterého tuk v margarínech pochází z mrtvých zvířat. Prodej margarínu okamžitě klesl, a protože inzerenti na oplátku začali Uusi Kuvalehti bojkotovat, časopis rychle zbankrotoval.

Vize budoucnosti

Jídlo je neodmyslitelnou součástí našich životů a stalo se i neodmyslitelným tématem našich médií. Jenom když stojím vedle berlínského tabáku, sbíhají se mi sliny. Zitty Magazine ukazuje, jak jednoduché je být v Berlíně veganem, hned vedle je Tip Berlin, na jehož titulní straně jsou potetované ruce servírující vegetariánské jídlo s titulkem, který dělá z jídla nový trend popkultury. Noviny píší o jídle v přílohách věnujících se ekonomii, zdraví, cestování i politice. A nejen to. I televizní programy jsou zaplněné pořady o jídle, šéfkuchařích a příbuzných tématech.

Na druhou stanu se gastronomická žurnalistik potýká se stejnými potíži jako jakákoli jiná. Jak vydělat peníze na internetovém obsahu? Jak zaujmout lidi na sociálních sítích? Instagram doslova praská ve švech fotografiemi jídla. Roztrhl se pytel s food blogery a na desítkách online serverů může kdokoliv hodnotit restaurace.

To vše je důvodem proč gastronomický žurnalismus zažívá zlatou éru. Dobře napsané články, jímavé lidské příběhy a recenze srovnatelné s novelami jsou důkazem, že profesionální novináři se těmito tématy musí zabývat. Kvalita článků je lepší než kdykoliv před tím a publikum má o ně zájem.

A jídlo bude vždy součástí našich životů.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend