Když někdo potřebuje rychle ověřit datum narození slavné sportovkyně nebo si připomenout průběh druhé světové války, nejčastěji zamíří na Wikipedii – největší encyklopedii v historii lidstva. Wikipedie je obecně považovaná za důvěryhodný zdroj informací, a to zejména díky komunitnímu charakteru tvorby hesel. Každý uživatel internetu může vytvořit či upravit jakékoli heslo a každou úpravu kontroluje dobrovolnická komunita wikipedistů, kterou kontroluje zase jiná komunita, tzv. patrola. Díky tomu je styl hesel víceméně konzistentní a zvyšuje se i pravděpodobnost faktické správnosti.

Toho, že je Wikipedie dobrým a kvalitním zdrojem informací, si všimly i společnosti vyvíjející velké jazykové modely (LLM) a využívají Wikipedii jako fact-checkingový nástroj. „Wikipedie je zastoupena v každém velkém jazykovém modelu,“ upozornil mediální vědec a wikipedista Josef Šlerka na letošní Wikikonferenci 2025. Důvodem je nejen výjimečná kvalita obsahu a dostupnost v desítkách jazyků, ale i nižší míra problematického obsahu než v jiných částech internetu. Podle Šlerky je Wikipedie také častým zdrojem pro takzvané AI overview – když umělá inteligence odpovídá na dotazy uživatelů, preferuje právě encyklopedická hesla.

Wikipedie, Wikimedia, Wikiprojekty

V Česku stojí za rozvojem Wikipedie nezisková organizace Wikimedia Česká republika, která podporuje nejen samotnou encyklopedii, ale i další Wikiprojekty jako Wikidata nebo Wikimedia Commons. Klíčovou částí její práce je budování partnerství s veřejnými institucemi. Může se jednat o galerie, muzea, univerzity, archivy, knihovny, ale Wikimedia ČR spolupracuje i s Českým rozhlasem.

Právě taková spolupráce vedla ke vzniku portálu Mediální gramotnosti. Když české knihovny v letech 2023 a 2024 hledaly společné téma, shodly se na mediální gramotnosti. Wikimedia ČR, kde mimo jiné působí řada absolventů knihovnických studií, na to zareagovala vytvořením specializovaného portálu, který slouží jako vstupní bod pro zájemce o toto téma.

Portály na Wikipedii fungují jako rozcestníky – jsou to graficky uspořádané přehledy článků s odkazy na hesla související s daným tématem. Mohou sdružovat hesla o vědecké disciplíně, kulturním fenoménu či zeměpisné oblasti. Portál Mediální gramotnosti tak nabízí hesla o fake news, dezinformacích, mainstreamu, mediálním obrazu či digitálním vyloučení. Odkazuje také na organizace zabývající se mediálním vzděláváním a na klíčové české i zahraniční osobnosti v oboru. Součástí jsou i informace o aktuálních akcích, seminářích nebo pravidelně aktualizované zajímavosti z oblasti mediální gramotnosti. Portály mají své aktivní správce z řad wikipedistů, kteří například každý měsíc volí článek a fotku měsíce a udržují ho v chodu.

Studenti mediálních studií píší Wikipedii

Protože Wikipedie stojí především na obsahu, Wikimedia ČR oslovila vysoké školy s nabídkou spolupráce. Průkopníkem se stala Masarykova univerzita – studenti Katedry informačních studií a knihovnictví se v rámci projektu Studenti píší Wikipedii začali věnovat heslům z oblasti mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání, která na české Wikipedii chyběla nebo byla nedostatečně zpracovaná. Studenti vysokých škol jsou totiž ideálními tvůrci hesel na Wikipedii, mají velký přehled v oboru a zároveň jsou díky studiu zvyklí informace zpracovávat v písemné podobě. Kolegové z Wikimedia ČR vytipovali hesla, která se tématu týkají, ale na Wikipedii jsou zpracovaná neúplně, nebo neexistují vůbec. Studenti z MU pak vybrali jednotlivá hesla, během semestru je rozpracovali a získali za to kredity.

Tento model spolupráce na tvorbě portálu Mediální gramotnosti postupně převzaly i další univerzity. Na Filozofické fakultě i Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy si studenti mohou zapsat předměty zaměřené na tvorbu encyklopedických hesel. Například v zimním semestru 2025/26 Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) nabídl předmět Tvorba článků pro českou Wikipedii, který využili studenti mediálních studií, žurnalistiky i PR a marketingu. Mohli psát o tématech svých závěrečných prácí, svých odborných zájmech nebo doplnit hesla z portálu Mediální gramotnosti. Pomohli tak rozšířit Wikipedii o hesla jako influencer marketing, onlife nebo českou verzi hesla influencerky Emmy Chamberlain.

Wikipedie ve třídách

Wikipedii je možné využívat i přímo při výuce mediální gramotnosti na základních a středních školách, a to bez nutnosti hesla rovnou editovat. Sama organizace Wikimedia uvádí řadu příkladů jejího pedagogického využití. Učitelé mohou například se žáky sledovat historii editací jednotlivých hesel a diskutovat o tom, jakým způsobem se v čase proměňuje informační obsah na Wikipedii. Jde o praktickou ukázku toho, jak se informace vyvíjejí a jak může vypadat konstruktivní diskuse o faktech.

Další možností je práce s kritérii významnosti a relevance. Na Wikipedii mohou být pouze hesla doložená alespoň dvěma na sobě nezávislými zdroji. Ne každý člověk či téma tak splňuje podmínky pro vlastní encyklopedické heslo. Diskuse o tom, kdo či co je dostatečně významné, může být impulzem k přemýšlení o hierarchii informací a o tom, co jako společnost považujeme za hodné zapamatování.

Součástí výuky může být také práce s citacemi a referencemi a obecně způsoby, jak se zdroje na Wikipedii uvádějí. To vše je možné si na Wikipedii prakticky natrénovat. A protože se jedná o otevřenou encyklopedii, může si každý vytvořit účet a rovnou se zapojit do editace. Nejde tedy jen o teorii – žáci si mohou práci s Wikipedií přímo vyzkoušet v praxi a stát se součástí globální komunity tvořící jeden z nejnavštěvovanějších webů světa.

Wikipedie a vysokoškolští studenti = match made in heaven?

Spolupráce českých univerzit s Wikimedia ČR ukazuje, jak může vypadat smysluplné propojení akademického prostředí s občanskou participací na tvorbě veřejně dostupných znalostí. Za poslední dva roky desítky studentů mediálních studií, žurnalistiky a příbuzných oborů přispěly k rozšíření české Wikipedie o hesla z oblasti mediální gramotnosti – oboru, který je dnes důležitější než kdy jindy.

Model, kdy studenti získávají kredity za tvorbu encyklopedických hesel, však otevírá i zajímavé otázky. Do jaké míry je možné skloubit akademické standardy s pravidly Wikipedie? Jak zajistit, aby studentské příspěvky zůstaly na platformě relevantní i po skončení semestru? A jak se tento model dá přenést i do jiných oborů mimo mediální studia?

Zároveň rostoucí role Wikipedie jako zdroje pro velké jazykové modely přináší nové výzvy. Pokud se AI systémy při fact-checkingu spoléhají na Wikipedii, stává se otázka kvality jejího obsahu ještě naléhavější. České akademické prostředí má zde co nabídnout a projekty jako portál Mediální gramotnosti ukazují cestu, jak propojit vzdělávání s praktickým přínosem pro společnost.

Wikipedie tak není jen encyklopedií, ale i živoucím příkladem toho, jak může vypadat demokratizace znalostí v digitálním věku. A možná právě v tom spočívá její největší přínos pro mediální gramotnost – neukazuje jen hotové informace, ale celý proces jejich ověřování, diskutování a zpřesňování. V době, kdy dezinformace představují významnou hrozbu pro demokratické společnosti, je tato transparentnost procesu tvorby znalostí možná cennější než samotný výsledek.