V Rusku je stále důležitějším tématem veřejný zájem v populárně vědecké žurnalistice. Nové platformy, blogy a online televizní kanál jsou stále dostupnější a snaží se vytvořit komplexní vědení o vědě. Jedna ze sítí, která vznikla minulý rok, už má více než milion unikátních uživatelů.

Roste také počet kurzů pro vědecké novináře. První ruský vědecký komunikační kurz, který je navíc zdarma, byl organizován ITMO universitou v Sankt Petěrburku toto léto.

Od sovětských vědeckých magazínů k videoblogům

Počátky ruské vědecké žurnalistiky můžeme najít už v sovětské tradici popularizace vědy. Sovětská vláda v minulosti podporovala vydávání publikací, do kterých přispívali samotní vědci. Práce pro populárně naučné médium byla totiž chápána jako alternativní kariéra.

Po pádu Sovětského svazu byly výzkumné organizace často podfinancovány a mnoho akademiků tak přešlo právě k populárně vědecké žurnalstice. Složitá ekonomická situace ovšem způsobila, že čtenáři věnovali novinkám ze světa vědy méně pozornosti.

O deset let později se ale začalo vše měnit. Věda – v ruštině nauka – se opět stala populární, obnovená Nadace ruské dynastie, nezisková organizace financovaná ze soukromých zdrojů, se stala opět důvěryhodnou a učinila vědu znovu přístupnou. Organizace začala překládat a vydávat populárně naučné knihy ze zahraničí, například Brief History of Time od Stephena Hawkinga zároveň začala udělat každoroční ceny pro nejlepší populárně naučné knihy ruských autorů nebo pro místní vědecké festivaly. Loni bohužel tato organizace skončila poté, co byla Kremlem obviněna ze „spolupráce se zahraničními agenty“. Zatím stíle funguje online platforma Elements, kterou založila právě tato neziskovka.

Přístupnější žurnalistika

Borislav Kozlovsky, editor vědeckého webu coltra.ru, tvrdí, že poptávka po populárně naučných médiích je teď vyšší než nabídka. Je totiž přesvědčen, že populární věda znamená pro Rusy určitý druh eskapismu. „Věda může být paralelní realita, bez jakékoli spojitosti s každodením životem,“ dodává.

Ve snaze učinit vědu relevantnější a více přístupnou pro ruské publiku a zároveň zlepšit novinářské standardy, university spouštějí kurzy vědecké žurnalistiky. Některé z nejprestižnějších univerzit jako je Moskevská státní univerzita, Moskevský státní institut pro mezinárodní vztahy a Státní univerzita v Sankt Petěrburku dokonce nabízejí programy vědecké komunikace.

ITMO, univerzita v Sankt Petěrburku, která se specializuje na informační technologii a inženýring, minulý měsíc spustila první ruský online kurz vědecké komunikace. „Vědní blogeři získají šanci zlepšit své schopnosti. Pro vědce kurz nabízí příležitost podívat se na vědu z jiné perspektivy – že novináři někdy všechno obrátí vzhůru nohama a PR specialisti je občas nudí hloupými otázkami.

Agenda setting ve vědecké žurnalistice

Nejoblíbenější příběhy se věnují vědeckým objevům, tvrdí bioložka a editorka TASS-Science Irina Yakutenko. Prominentní agenda setter je podle ní třeba neurověda. Ta získává více mediální pozornosti, tento trend navíc pokračuje. Elena Barisheva, vědecká novinářka, která píše o životním prostředí, s ní souhlasí. Biověda a lékařský výzkum jsou ta nejoblíbenější témata. Může to být podle ní tím, že tato téma lépe rezonují s lidským každodenním životem.

Nadšení pro vědu je povzbudivé především v zemi, kde je populární tzv. „junk“ věda – tedy taková, která se většinou věnuje teoriím o UFO nebo různým léčebným metodám. „Dlouho to byla jediná věda pro čtenáře v Rusku,“ dodává další novinář. „Nebyly tu žádné alternativy. I nyní v knihkupectví najdete dvě police knih o tom, jak mimozemšťani ovládnou svět. Ale je tu taky menší police s knihami o skutečné vědě. Je to malý krok, ale aspoň něco,“ dodává.