Digitální technologie jsou součástí každodenního života mladých. Jakou roli ale v jejich životech hrají? Pozitivní či negativní? A jak konkrétně je využívají mladí v období brzké adolescence, tedy od deseti do třinácti let? Na tyto otázky v loňském roce hledala odpověď studie University of California.

University of California, Los Angeles (UCLA) – Centrum pro rozvíjející se adolescenty (UCLA Center for the Developing Adolescent), publikovala zprávu z výzkumu s názvem “Engaging, Safe, and Evidence-Based: What science tells us about how to promote positive development and decrease risk in online spaces”. Vědci se v ní zaměřují na mladé adolescenty. Konkrétně zkoumají dopady digitálních technologií na ně. Zpráva předkládá i konkrétní návrhy, jak mohou mladí lidé digitální technologie používat.

Ranou adolescenci autoři zprávy popisují jako “klíčové období zkoumání, objevování, rychlého učení a sociálních a emocionálních změn.” V tomto věku přechází jedinci z dětství do puberty, hledají svou vlastní identitu a učí se fungovat ve společnosti. Při vývoji jim jsou spolehlivými partnery digitální média. Skrze ně mladí žijí své každodenní životy a prožívají autentické emoce.

Za hlavní změny v tomto věkovém období vedle biologických autoři označují vlastnictví mobilních telefonů či používání digitálních technologií bez dozoru dospělých. Zároveň se hlavní aktivity v digitálních světě začínají točit hlavně kolem sociální interakce. Z digitálních technologií se tak stává nástroj, s jehož pomocí mohou mladí růst a vzdělávat se.

Problém věkových hranic

Mladí lidé ve věku deseti až třinácti let jsou velmi citliví. Nedokážou ještě plně regulovat emoční a sociální vlivy, které mohou vyvolat výraznější reakce. I kvůli zranitelnosti mladistvých má většina sociálních sítí pro registraci a užívání nastavenou věkovou hranici třinácti let. Jenže z praxe víme, že i mladší děti si profily na sociálních sítích zakládají. Přičemž se prodlužuje času, který tráví jejich používáním.

“Věkové omezení je zbytečné, kdo ho chce obejít, může. S myšlenkou ale souhlasím. Když už je chtějí mít, měli by udělat něco pro to, aby skutečně fungovaly,” vyjádřil se třeba jeden 14letý respondent.

Podle vědců z UCLA naproti tomu stojí za zvážení i myšlenka horní věkové hranice na platformách pro mladistvé. Děti, které by platformu používali, by tak potenciálně mohly být více v bezpečí před predátory.

Jeden 13tiletý respondent se k tomu vyjádřil takto: “Abyste se cítili bezpečněji, lidé starší 20 let by neměli mít možnost hrát některé hry, které jsou určeny pro děti a teenagery (hry jako např. Roblox).”

Z péče o mladé profituje celá společnost

Ve zprávě se autoři zamýšlí nad tím, pro koho je téma užívání digitálních médií mladými důležité. Kromě samotných mladých, rodičů, ale i technologických firem, je samozřejmě přínosné pro celou společnost.

Severoameričtí autoři připomínají, že mezi mladými vzrostl během pandemie a nařízené karantény počet depresí, úzkostí i sebevražednosti. Nadto mladí čelí i dalším problémům, jako je klimatická krize, chudoba či jiné existenciální otázky.

Autoři konstatují, že zásadní je rovný přístup k digitálním technologiím, aby je mladí měli možnost využívat pro vzdělávání a růst. V důsledku by tak snáze čelili budoucím nástrahám na osobní i společenské rovině.

Několik hlavních doporučení

Zpráva nabízí i několik konkrétních doporučení. Ta jsou určena především pro zákonodárce či technologické firmy, které ovlivňují budoucí podobu digitálních technologií:

1. Digitální platformy mohou a zároveň by měly podporovat zdravý vývoj mladých v oblastech jako je sociální, emoční či sexuální vývoj.
2. Design a užívání digitálních technologií by mělo být pro mladé bezpečné. Na bezpečnost by měli dohlížet zřizovatelé sociálních sítí, kteří by měli zavést explicitní opatření pro ochranu mladistvých uživatelů. Stejně tak by měli zákonodárci zavést odpovídající právní regulaci.
3. Při designování a hodnocení digitálních technologií by měly hrát důležitou roli výsledky relevantních výzkumů. Společnosti, které vyvíjí digitální technologie, ale i zákonodárci, by měli vyžadovat, aby tyto technologie posuzovali nezávislí odborníci z oblastí výzkumu duševního zdraví, vývojové psychologie a dalších relevantních oblastí.
4. Je důležité, aby existoval dostatek zdrojů pro financování výzkumu v této oblasti, stejně jako na komunikaci osvědčených postupů a dalších relevantních služeb.
5. Všichni mladí by měli mít spolehlivý přístup k digitálnímu připojení a zařízením na takové úrovni, která je nezbytná pro plnohodnotnou účast na vzdělávání a učení. Společnosti, které vyrábějí digitální zařízení, by měly zajistit, aby dodržovaly princip rovnosti a inkluzivity a všichni mladí tak měli možnost tyto jejich výrobky vlastnit a používat.

Další konkrétní návrhy, které NSCA ve zprávě popsala, najdete přímo ve zprávě “Engaging, Safe, and Evidence-Based: What science tells us about how to promote positive development and decrease risk in online spaces”.