Jak bude vypadat regulace sociálních médií? Odpovědi přinesly uplynulé Rozpravy o českých médiích

19 října, 2020 • Aktuality, Nová média a Web 2.0, Top příspěvky • by

Jak budou Facebook, YouTube, Vimeo a další platformy v Česku regulovány? Co budou muset nově dodržovat za pravidla a jaké povinnosti jim s novou českou legislativou vzniknou? Kdo to bude kontrolovat? A měly by být platformy na sdílení videí regulovány? Co to přinese jejich uživatelům? Nejen na tyto otázky děkanky FSV UK Alice Němcové Tejkalové odpovídali Petra Pecharová z MKČR, Filip Rožánek z Digizone.cz a Marian Kechlibar, publicista a iniciátor petice proti cenzuře na sociálních sítích.

Rozpravy otevřela Petra Pecharová z Ministerstva kultury, která hovořila o legislativní stránce regulace sociálních médií. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách byla Evropskou unií přijata na konci roku 2018. Do českého právního řádu zatím přijata nebyla. Po schválení vládou se zákon, do kterého by se měla promítat, dostal do Poslanecké sněmovny a nyní čeká na první čtení. „Původní návrh Evropské komise, který pamatoval zejména na platformy pro sdílení videonahrávek, se značně rozšířil, aby v regulaci byla zahrnuta i sociální média. Každý členský stát si pak nad rámec směrnice může pravidla pro sociální média upravit. Cílem směrnice není regulovat služby sociálních médií jako takové, pouze je-li poskytování pořadů a videonahrávek vytvořených uživateli jejich zásadní funkcí,“ uvedla Pecharová s tím, že regulačním orgánem u nás bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. „Ze směrnice vyplývá i evidenční povinnost, podle které bude každý poskytovatel platformy povinen se u Rady registrovat. Rada seznam poskytovatelů předá Evropské komisi, která je zveřejní v centralizované databázi,“ doplnila. Směrnice si klade za cíl chránit širokou veřejnost a nezletilé osoby před podněcováním k násilí a nenávisti a před obsahem, jehož šíření je trestným činem. Zvlášť by měly být chráněny nezletilé osoby proti obsahu, který může narušit jejich vývoj. „Regulace nebude spočívat v tom, že by regulační orgán vyhodnocoval samotná přijatá opatření, bude pouze zkoumat, jestli poskytovatel dané platformy opatření přijal. Když zjistí, že poskytovatel služby nesplňuje požadavky zákona, nejprve ho vyzve, aby učinil nápravu. Pokud ji neučiní, vystavuje se postihu za spáchání přestupku,“ upozornila Petra Pecharová.

Filipa Rožánka z Digizone.cz směrnice tolik neznepokojuje, protože nepřinesla žádnou revoluci nebo ohrožení. „Většina videoserverů, kterých se bude směrnice týkat, má domicil v Irsku, a tím pádem bude spadat pod irského regulátora. Z českého pohledu se nic tak dramatického neděje. Trochu se ale bojím, jak se projeví poslanecká kreativita, protože u nás panuje dojem, že médiím a internetu rozumí každý,“ uvedl Rožánek. „Když jsem se zamýšlel nad tím, koho by se směrnice mohla u nás týkat, tolik platforem pro sdílení uživatelských videí tu nemáme. V zásadě je tady Uložto.cz nebo Sdílej.cz, které, kromě jiného, umožňují nahrávat i videosoubory. Pokud se něco bude opravdu sledovat, budou to spíš ona obchodní sdělení, o kterých tady byla řeč. Po stránce obsahové se regulace, podle mého soudu, moc dít nebude.“

Také Marian Kechlibar považuje Českou republiku za okrajovou zemi, velmi zajímavé podle něj bude, jak k implementaci směrnice přistoupí irský regulátor, kde sídlí většina velkých hráčů. „Irsko těmto poskytovatelům vyšlo maximálně vstříc, skutečně mě velmi zajímá, jak bude vypadat tamní praxe. Druhá otázka je, jak se na to budou tvářit firmy čínské.“

Alice Němcová Tejkalová se dále hostů ptala, co dalšího můžeme od zákonodárců očekávat, pokud jde o šíření informací, svobodu slova nebo další požadavky. Jako první se slova ujala Petra Pecharová: „My budeme nejraději, když vše zůstane pouze v rovině transpozice dané směrnice. Co lze čekat, vůbec netuším.“ Podle Filipa Rožánka zrychlené projednání ve sněmovně neprojde, směrnice se bude spíš řešit ve výborech. „Pak už následuje prostor pro bezmeznou poslaneckou kreativitu, která může ze základu vyrobit něco, co se změní takřka k nepoznání. Celý proces se může značně protáhnout. V tuhle chvíli je těžké odhadnout, kdy bude zákon schválen. Očekávám, že to bude na dlouho. Obávám se tendencí ohýbat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.“

Zákon podle Mariana Kechlibara opomíjí zásadní problémy, které na sociálních sítích máme. „Jde spíš o uspořádání židlí na palubě Titaniku. Problémem ale není uspořádání židlí. Internet můžete omezit, ale to je řešení, do kterého se myslícím lidem moc nechce. Z tohoto hlediska je zákon neúčinný, protože se týká velice drobné výseče trhu.“

 Uvažuje se o regulaci sociálních médií z hlediska dezinformací? Měla by být sociální média obecně regulována? Mohou být celoevropská pravidla řešením? Je v dnešní době vůbec možné správně rozlišovat dezinformace od faktů? Podívejte se na záznam z posledních Rozprav o českých médiích a dozvíte se více.

 

 

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend