Svoboda tisku v roce 2017 podle Reportéřů bez hranici. Černé a červené zabarvení označuje země s nejnižším hodnocením.

Světový Index svobody tisku roku 2017, který byl publikovaný minulý týden, odhaluje, že porušování svobody tisku není výsadou autoritářských režimů a diktatur. Jakmile se totiž svoboda tisku stane jakousi samozřejmostí, stává se paradoxně mnohem ohroženější. Míra svobody tisku je jedním z hlavních ukazatelů, jak si vlády demokratických zemích vedou. Přesto ji neváhají podrývat represivními zákony, střetem zájmů a v některých případech dokonce i fyzickým násilím.

„Světový Index svobody tisku z roku 2017 sestavuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). Žebříček odráží svět, ve kterém se útoky na média staly samozřejmostí a mocní jsou na vzestupu. Dosáhli jsme věku post-pravdy, propagandy a potlačování svobod – zejména v demokratických zemích.“ Tento vývoj je v roce 2017 patrný v Evropě i ve Spojených státech.

Propad České republiky

Česká republika si v žebříčku pohoršila o dvě příčky na současnou 23. pozici. RSF negativně zhodnotili návrh populistického zákona na ochranu prezidenta republiky. Nadále je znepokojující vlastnická struktura českých médií, kdy jsou přední vydávané tituly v rukou vlivných oligarchů.

Klesá i Velká Británie a USA

Velká Británie se v celkovém hodnocení propadla o dvě místa, na 40. ze 180. „Na vině jsou přísná opatření vůči tisku, která se často skrývají za banálním odůvodnění: posílení národní bezpečnosti. Restriktivní legislativa, zákon o vyšetřovacích pravomocích (Investigatory Powers Act), který parlament přijal, patří mezi nejpřísnější v historii Velké Británie. Zákon obsahuje nedostatečné mechanismy na ochranu informátorů a whistlerblowerů, novinářů  a jejich zdrojů, čímž je vážně ohrožena investigativní žurnalistika. Ještě znepokojivější je návrh nového „špionážního zákona“ (Espionage Act), kvůli kterému by novináři mohli být označeni za „špiony” a čelili by tak hrozbě až 14 let vězení.

USA si letos pohoršily o dvě příčky, na 43. pozici. Index upozorňuje, že s nástupem Donalda Trumpa se začaly množit útoky na tisk. Nový americký prezident v sérii slovních útoků na novináře prohlásil, že tisk „je nepřítelem amerického lidu“. „Navíc se některým novinářům a médiím pokouší zamezit jejich vstupu do Bílého domu“, uvádí zpráva RSF.

Klesající Maďarsko a Polsko

Také Maďarsko si v roce 2017 pohoršilo, a to hned o čtyři pozice na 71. příčku. Premiér Viktor Orbán prosazuje od svého zvolení v roce 2010 stále restriktivnější politiku vůči tisku. Důvodem je především jeho negativní postoj vůči médiím.

Polsko se v ‘hitparádě’ svobody tisku umístilo na 54. místě. V prosinci roku 2015, nedlouho po svém vítězství v parlamentních volbách, polská vládní strana Právo a spravedlnost přijala nový mediální zákon, který vládě umožňuje přímou kontrolu nad veřejnoprávním vysíláním. Nový zákon byl obratem využit k odvolání několika členů mediálních rad.  Z veřejnoprávního vysílání se tak stala hlásná trouba vládní propagandy. Netrvalo dlouho a pozornost Práva a spravedlnosti se zaměřila také na nezávislá média (včetně Gazeta Wyborcza, Polityka a Newsweek Polska). Vláda nařídila všem státním agenturám, aby zrušily předplatné v těchto médiích.

Obavy: Německo a Itálie

Německo si udrželo 16. pozici. Přesto u západních sousedů přetrvávají obavy, že „novináři čelí výhružkám ze strany pravicových skupin a demonstrantů, a to bez jakékoliv policejní ochrany.“

Itálie se umístila na 52. místě. „Míra násilí vůči novinářům (včetně slovního a fyzického zastrašování) je alarmující. Situaci zhoršují i politici jako Beppe Grillo z Hnutí pěti hvězd, kteří neváhají obořit se do nepohodlných novinářů. Novináři se také cítí být pod tlakem politiků a pociťují sílící autocenzuru,“ uvádí Index.

Francie

Francie se umístila na 39. místě. V obecné rovině jsou francouzská média svobodná, ale mnohé tituly mají vážné finanční problémy. Zpráva RSF také upozorňuje na zvyšující se obavy z inklinace vlastníků prosazovat prostřednictvím médií své komerční zájmy, čímž se zvyšuje tlak na šéfredaktory.

Rumunsko

Rumunsko si polepšilo o dva stupně, na 46. pozici. I tak svobodu rumunského tisku ohrožuje několik faktorů. „Nadměrná politizace médií, zkorumpované mechanismy financování, redakční politika podřízená zájmům vlastníků a infiltrace pracovníků zpravodajské služby – především ve volebních letech se rumunská média transformovala na nástroj politické propagandy“, píše se v Indexu.

Závěr žebříčku

Ukrajina (109) a Rusko (148) se umístily ve třetí třetině hodnocení. Podle Indexu Rusko uvalilo na média „drakonické zákony“ a zablokovalo několik webových zpravodajských serverů. Od nástupu Vladimíra Putina k moci v roce 2012 se stabilně zvyšuje tlak na nezávislá média. „Přední nezávislé zpravodajské tituly se dostaly pod větší kontrolu, případně úplně zmizely. Televizní kanály nadále zaplavují diváky propagandou. Kvalitní kritická žurnalistika, která se nebojí zpochybnit neo-vlastenectví a  neo-konzervatismus, je v ruském prostření utlačována.“

Skandinávské země na špici žebříčku

Skandinávské země si tradičně udržují silnou pozici s rozvinutou svobodou tisku. Norsko (1), Švédsko (2), Finsko (3) a Dánsko (4), se umístily na předních příčkách.

Naopak na poslední příčkách se opět umístila Eritrea (179) a Severní Korea (180 místo).

Jak se měří svoboda tisku?

Index hodnotí 180 zemí podle míry svobody, kterou mají novináři k dispozici. Jedná se o situaci v oblasti svobody sdělovacích prostředků hodnocené na základě míry pluralismu, nezávislosti médií, kvality legislativního rámce a bezpečnosti novinářů v každé zemi. Žebříček se nezaměřuje na hodnocení veřejné politiky, přestože vlády jednotlivých zemí mají značný dopad na pořadí země. Žebříček také není ukazatelem kvality žurnalistiky.

Globální a regionální ukazatele

RSF vedle vyhodnocení žebříčku vypočítávají také globální a regionální ukazatele, které hodnotí celkovou výkonnost země (ve světě a v každém regionu) ve vztahu ke svobodě médií. Jde o absolutní měřítko, které doplňuje srovnávací pořadí Indexu. Celosvětový ukazatel je průměrem regionálních ukazatelů, z nichž každý je získán zprůměrováním skóre všech zemí v daném regionu s ohledem na počet obyvatel (podle Světové banky).

Celá zpráva Reportérů bez hranic

Čtěte také: The Erosion of European Journalism, Free Speech Debate