Demagog.cz vyvrací nepravdy českých politiků

Březen 13, 2012 • Nová média a Web 2.0, Svoboda tisku • by

Minulý týden se česká média nemohla nabažit  odstartování nového webu Demagog.cz, který vznikl jako první „fact-check“ stránka o výrocích českých politiků. Věnuje se zatím pouze televiznímu pořadu České televize Otázky Václava Moravce a byla spuštěna 7. března 2012. Zatím uveřejnila ověření pravdomluvnosti v celkem pěti debatách od 5. února do 4. března. Demagog.cz tak zavádí další typ data žurnalistiky na český internet.

Web navázal na slovenského průkopníka Demagog.sk. S nápadem založit fact-check stránku po vzoru amerického webu Politifact.com, který v roce 2009 získal Pulitzerovu cenu za informování o posledních amerických prezidentských volbách, přišel mladý novinář Matej Hruska a oslovil s ní studenta politologie Masarykovy univerzity v Brně Ondreje Lutnera.

Projekt rozjeli na  Slovensku nejprve jen jako blog, v roce 2010 je oslovil Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť s nabídkou vytvořit webovou stránku, redakční systém, mediální prezentaci i prostředky na honoráře. Jejich výsledky se postupně zavedli do slovenského mediálního prostoru – kromě jiného je citovala televize Markíza, výstupy uveřejňuje například nejčtenější deník Smer.

A ano, i politici Demagoga čtou. „Ještě před volbami v roce 2010 nám napsala email Iveta Radičová. Měli jsme jeden výrok neověřený a ona nám poskytla informace, které podle naší metodologie potřebujeme k tomu, abychom jeho pravdivost ověřili. Což bylo velmi příjemné. Jednak jsme zjistili, že politici sledují to, co děláme, a došlo nám, že naše práce má nějaký dosah. A potom bylo fajn vědět, že chce někdo přispět k tomu, aby se jeho výrok ověřil a byl transparentní,“ říká Lutner. Druhá reakce je telefonní rozhovor s tiskovým mluvčím, který se snaží vysvětlit, proč jeho šéf řekl to, co řekl.

Pravda ovládla internet

„Fact-checking“ se stal novým oblíbeným typem angažované datové žurnalistiky, která může využít všechny svoje specifika: rychlost, flexibilitu, nízkonákladovost a i přes to mít velký etický dosah. Slouží k usměrňování nekonečného proudu neověřených informací, která se na diváka a konzumenta z médií každý den valí, a které není schopen ani běžný novinář často sám ukormidlovat. Zároveň se z něj stal „bič na politiky“. Uvědomují si to i velcí mediální hráči, a tak podobně zaměřený blog vytvořila například internetová verze novin Washington Post.

Velice oblíbená je i stránka FactCheck.org, kterou provozuje Annenberg Public Policy Centre na Pensylvánské univerzitě. V současné době se soustředí na americké prezidentské volby, které se budou konat na konci roku 2012. FactCheck.org kromě politických debat například sleduje, zda kampaně kandidátů neobsahují zavádějící informace („Spin Detector„) nebo vytvořila seznam nestátních aktérů a korporací, které jsou významnými sponzory politiků či stran a sledují jejich „preference“ („2012 Players Guide„).

U Moravce si zatím nejméně vymýšlela ODS

Demagog.cz  připravuje tým deseti stážistů-analytiků pod vedením „expertky“ Terezy Skládankové (jinak studentky oboru Evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně) a s pomocí obou zakladatelů.

Peníze a podporu získala tato neziskovka od projektu Evropské komise – Mládež v akci a Nadace Open Society Fund Praha. Společnost Newton media – pravá ruka českého novináře – zase například dodává přepisy diskuzí, ze kterých  se  „faktická tvrzení“ vybírají.

Kromě vyvrácení nebo potvrzení konkrétních výroků, které se snaží studenti Masarykovy univerzity ověřit z otevřených zdrojů, uveřejňuje Demagog.cz také statistiky „pravdomluvnosti“ podle politických stran. Nejvíce nepravd za pět vysílání Otázek stačila vyjít z úst zástupců TOP 09 (celkem tři, z toho dvě měl na svědomí Stanislav Polčák v diskuzi ze dne 26. února). Zatím nejvíce pravdivých prohlášení bylo potvrzeno u ODS, jejíž Jan Zahradil boduje se svými dobrými výkony na prvním místě žebříčku všech sledovaných účastníků. Naopak propadl Jeroným Tejc (ČSSD), u kterého byly dva ze tří výroků označené za „neověřitelné“ a jeden za nepravdu a tím se dostal na příčku poslední.

Print Friendly, PDF & Email

Send this to a friend