Falešné zprávy na Twitteru jednoznačně poráží pravdu

Březen 26, 2018 • Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0 • by

V souvislosti se současně velmi diskutovaným fenoménem tzv. fake news, dezinformacemi, hoaxech i jinými mystifikacemi na internetu byla spuštěna celá lavina projektů a webových stránek, které mají potřebu vše uvádět na pravou míru. Informační smog je čím dál hustší, v záplavě konstantního přísunu zpráv všeho druhu takřka není možné se orientovat. A to zejména na sociálních sítích, kde je pravděpodobnost výskytu nepravdivých, smyšlených a nepodložených zpráv daleko vyšší.

Kolem 70 procent falešných zpráv má na Twitteru mnohem větší šanci na sdílení a další šíření než ověřené a důvěryhodné zprávy (nejen) z aktuálních událostí. Navzdory tomu, že zprávy tohoto druhu pocházejí z méně důvěryhodných profilů. Pravdivé zprávy se také šíří šestkrát pomaleji, než se dostanou k 1500 uživatelům, než se dostanou zprávy nepravdivé ke stejnému počtu lidí.

Právě to prokázal rozsáhlý výzkum, který realizovali odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT). „Nepravda se šířila významně rychleji, hlouběji a měla větší dosah než pravda,“ shrnují autoři své hlavní poznatky. Důležitost jejich výzkumu dokládá i fakt, že se objevil na titulní straně prestižního vědeckého časopisu Science.

Nejrozsáhlejší výzkum svého druhu

Výzkumníci analyzovali celkem 126 tisíc tweetů, které tři miliony uživatelů rozeslaly od roku 2006 až do loňska. Popsali, jak se zprávy šířily od jednoho člověka k druhému a zkoumali také emoční zabarvení jednotlivých příspěvků.

Jedná se o zatím největší a nejobsáhlejší výzkum svého druhu, který se tak stal nejkomplexnější snahou vyhodnotit dynamiku, se kterou se falešné zprávy na sociálních sítích šíří. Podle agentury Reuters studii prověřilo šest nezávislých kontrolních týmů.

Aby určili, které zprávy na Twitteru jsou pravdivé a které falešné, využil tým vědců šest nezávislých organizací ověřujících pravdivost a fakta: facktcheck.org, hoax-slayer.com, politifact.com, snopes.org, truthorfiction.org a urbanlegends.about.com. Zjistili, že jejich úsudky a závěry se z 95 až 98 procent překrývají. Kromě těchto „lidských ověřovačů“ použili k analýze velkých dat i počítačovou analýzu emocí.

Zásadní roli hrají emoce

Důvod tak velkého počtu sdílení je podle vědců jednoduchý: na vině jsou emoce. Falešné zprávy upozaďují schopnost racionálního úsudku, přičemž se lidé nechávají strhnout emocemi, které v nich takové zprávy vyvolávají. Pracují s těmi nejsilnějšími negativními emocemi: nenávistí, velikou obavou, zděšením a se strachem. Právě tyto silné emoce nutkavě tlačí uživatele sociálních sítí k tomu, aby zprávu sdíleli, aniž by se hlouběji zamysleli nad tím, zdali se zakládá na pravdě a faktech.

Šíření nepravdy platilo obecně pro všechny kategorie zpráv. Podle výzkumu se přeposíláním šíří zejména nepravdivé zprávy politické povahy, ale také o terorismu, vědeckých poznatcích, finančních analýzách nebo živelných pohromách a katastrofách. Vyvrátit nepravdu o přírodních katastrofách přitom zabere řádově dny, ale například u zpráv z politiky nebo vědy může trvat klidně i týdny a někdy i měsíce, než se zpráva přestane šířit.

Co se týče politiky, například ve Spojených státech se nepravdivé zprávy obzvlášť frekventovaně šířily v období prezidentských voleb, tedy v letech 2012 a 2016. Jedním z příkladů je třeba mylná zpráva o tom, že papež František podpořil Donalda Trumpa. Zpráva byla sice vyvrácena, i tak se ale podle odborníků dostala k velkému počtu uživatelů sociálních sítí, což mělo za následek to, že jí spousta z nich opravdu nekriticky uvěřila.

Falešné zprávy jsou také často senzační, šokující a celkově přitahují mnohem větší pozornost. „Jedním z důvodů, proč mohou být falešné zprávy více překvapivé je, že jsou v rozporu s očekáváním lidí od světa,“ uvedl Soroush Vosoughi, vedoucí massachusettského týmu z tamní „mediální laboratoře“ (MIT Media Lab). „Pokud někdo vytvoří pověst nebo fámu, která je neočekáváná, je daleko pravděpodobnější, že ji přepošlete,“ doplnil. Klíčovou roli samozřejmě sehrává i novost zpráv, jejichž ověřování je v rychlém sledu událostí hluboce podceňováno.

Automatické programy na vině nejsou

Za šíření nepravdivých zpráv přitom z převážné části mohou reální uživatelé a nikoli anonymní automatické programy, takzvané internetové boty (zkráceně roboti), jak by se podle vědců někteří mohli domnívat. Programy, které tweety přeposílají automaticky, šířily podle výzkumu pravdivé a nepravdivé zprávy v podstatě rovnoměrně. Právě z tohoto důvodu vědci vyvodili, že celková nevyváženost obou skupin je dílem reálných uživatelů.

„Naše zjištění vrhají nové světlo na základní aspekty našeho on-line komunikačního ekosystému,“ je přesvědčený docent Deb Roy, jeden ze spoluautorů studie. Dodal, že výzkumníci byli výsledky překvapeni až ohromeni, a to zejména z toho důvodu, že rozhodnutí lidí ovlivňuje šíření nepravd v daleko větší míře, než by se dalo očekávat. Dalším z autorů je profesor Sinan Aral, podle kterého se „v boji za zastavení šíření falešných zpráv nyní stávají důležitějšími intervence v chování uživatelů“, k čemuž má přispět především důkladná osvěta a podpora větší zodpovědnosti uživatelů sociálních sítí a samozřejmě také mediální výchova. „Kdyby to byly jen boty, byla by zapotřebí pouze technologická řešení,“ poznamenal Aral.

Závěrem autoři studie konstatovali, že obdobné výsledky by pravděpodobně vyšly z analýzy Facebooku i jiných sociálních sítí. Podle serveru Scientific American je však samozřejmě obtížné toto konstatovat s jistotou; Twitter je zároveň jednou z mála platforem, která s veřejností i s výzkumníky sdílí relevantní data. „Je zapotřebí více spolupráce mezi sociálními sítěmi a nezávislými výzkumníky jako těmi z MIT,“ prohlásil profesor David Lazer z Northeastern University, jenž je s výsledky studie podrobně obeznámen, ačkoli se na jejím vzniku sám nepodílel.

Oblíbená sociální síť Twitter nyní slaví 12 let od svého spuštění – první tweet byl do světa vyslán 21. března 2006 jedním z jeho zakladatelů, Jackem Dorseym. Dnes má Twitter podle serveru Statista 330 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Vedení společnosti Twitter výsledek výzkumu nekomentovalo, a to i přesto, že finančně přispělo na její vypracování. Mluvčí Twitteru akorát sdělila, že generální ředitel společnosti Jack Dorsey uvedl, že se snaží „zvýšit kolektivní zdraví, otevřenost a poctivost veřejné rozpravy a udržet odpovědnost vůči pokroku“.

 

Foto kredit: mkhmareting / Flickr.com (licence Creative Commons)

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend