Foto: Michal Kratochvíl

Proměny českého mediálního trhu, technologické a ekonomické výzvy nebo nejpalčivější problémy domácí novinařiny. Nejen tato témata probírali na prvním ročníku Novinářského fóra šéfredaktorka ekonomického deníku e15 Tereza Zavadilová, šéfredaktor měsíčníku Reportér Robert Čásenský, šéf zpravodajského serveru Echo24 Dalibor Balšínek a šéfredaktor Deníku Tomáš Skřivánek.

Během uplynulých pěti let došlo na české mediální scéně k zásadní proměně vlastnických vztahů. Miliardáři využili oportunitních investic a všechny deníky se dostaly do rukou domácích finančních skupin. Podle Terezy Zavadilové získal deník e15 díky akvizici holdingu Czech Media Invest Daniela Křetínského a Patrika Tkáče lepší zázemí. Také Tomáš Skřivánek uvedl, že změna majitele Deníku prospěla. Deníky byly původně krajské deníky Rudého práva, které nakoupili vydavatelé Passauer Neue Presse. „Němci jako konzervativní vydavatelé nechali v každém kraji vlastní management, takže se noviny chovaly v různých krajích jinak. Dnes se Deníku daří jak po stránce ekonomické, tak i obsahové. S příchodem nového vlastníka jsme začali procesy centralizovat, začali jsme datovou žurnalistiku řešit společně. Datová redakce centrálně připraví data pro všechny kraje a dokonce i okresy. V každé mutaci máme pak jiný obsah. Jsme schopni centrálně tvořit obsah, který je lokální. Čtenáři oceňují, že jim dokážeme přinést obsah přímo z místa,“ uvedl Skřivánek.

Ekonomický tlak sílí

Dalibor Balšínek doplnil, že změna vlastnické struktury českých médií je důsledkem ekonomické situace. „Noviny začaly ztrácet příjmy z inzerce a vlivem digitalizace i příjmy z distribuce. Čtenáři se začali přesouvat na online, kde zpočátku byly příjmy z inzerce relativně dobré,“ řekl Balšínek s tím, že s příchodem monopolních hráčů Facebooku nebo Googlu se ekonomická situace médií okamžitě zhoršila. Facebook a Google drží dohromady 80 procent veškeré digitální inzerce.

„Je otázka, jak se tato situace bude řešit. Bude muset dojít k rozbití tohoto monopolu. Než k němu ale dojde, budou se média potýkat s ekonomickými problémy. Většina českých médií je pod obrovským ekonomickým tlakem. Myslím si, že zažíváme vůbec nejtěžší období, ve kterém kdy média byla. Protože bojují o holou existenci. Zároveň věřím tomu, že tento stav není definitivní a že se za nějakou dobu změní. Věřím, že situaci budou mít snadná média, která jsou vyhraněna a píšou pro cílovou skupinu, která je schopná si jejich obsah platit,“ dodal. Zatímco před pěti lety bylo těžké začínat s placeným obsahem, dnes se takových portálů objevuje víc a víc.

Oslabení investigativní novinařiny

Robert Čásenský považuje za stěžejní vznik nových médií, rozdrobení českého trhu. To se dělo naposledy v 90. letech. „Pokud se podíváme na samotnou žurnalistiku, tak se víc než kdy jindy mezi sebou názorově odštěpily jednotlivé redakce. Jsou redakce, které víc přejí třeba Miloši Zemanovi nebo Andreji Babišovi. Pak jsou tituly, které jim nepřejí. S tím souvisí předpojatost žurnalistiky. Dopředu se ví, kdo jsou ti hodní a kdo jsou ti zlí. To považuji za negativní jev,“ upozornil.

„V horizontu tří čtyř let v Česku nikdo za zpravodajství platit nebude,“ říká Balšínek.

V posledních pěti letech zaznamenal také odsunutí investigativní žurnalistiky z velkých médií do malých redakcí. Podle průzkumů nejsou lidé ochotni za zprávy platit. Zaplatí za analýzu, za komentář a za delší publicistický text. „To je zčásti i odpověď na to, proč se nikdo nevěnuje investigativní žurnalistice. Za prvé je to hrozně drahé a když něco takového vydáte, do pěti minut mají zprávu všechny ostatní servery. Drtivou většinu čtenářů nezajímá, kdo informaci přinesl. Zpráva přestává mít hodnotu. V horizontu tří čtyř let v Česku nikdo za zpravodajství platit nebude,“ doplňuje Dalibor Balšínek.

Sázka na unikátní obsah

Deník e15 zavedl placený obsah zhruba před rokem. „Jsme vlastně takový světový unikát, protože e15 vznikla jako free paper. Print je tedy zadarmo a placený obsah máme na webu. Všichni ostatní to mají obráceně. Během roku se ukázalo, že naopak největší odezvu v počtu předplatitelů mají exkluzivní zprávy. Většinou v nich vystupuje nějaká kontroverzní osoba, třeba Tomáš Pitr. Lidé mají při placení na internetu opravdu silnou mentální bariéru. Souhlasím s tím, že jediné, co má na internetu smysl, je unikátní obsah,“ řekla Teraza Zavadilová.

Podle Roberta Čásenského bude záležet na tom, zda se najde dostatek čtenářů, kteří budou ochotni za obsah platit. Pokud je budou média mít, nebude je ohrožovat zpravodajství zadarmo. Ekonomické ztráty z prodeje jsou daleko větší problém pro klasické deníky, které jsou příliš pomalé na to, aby měly nejnovější zprávy a vycházejí příliš často na to, aby mohly mít každý den extra dobré články.

Deník v tuto chvíli digitální předplatné neplánuje, ale tím, že tvoří specifický obsah a nemá přímého konkurenta, i zde se v budoucnu s digitálním předplatným počítá.

Nízká kvalita a přepracovanost novinářů

Problémem současné české žurnalistiky je podle Roberta Čásenského předpojatost a s ní související kvalita novinářské práce. „Na vedoucích postech se stále drží stejná generace novinářů, čímž došlo ke zcyničtění novinářského prostředí. Řada novinářů brala svou práci jako poslání, měli pocit, že díky ní se společnost někam posouvá. Odhalovali špatné věci v politice a teď jsou trochu zklamaní z výsledku. Panuje určitá frustrace a část lidí začala být cynická,“ uvedl.

V debatě zazněly výtky také směrem k personálním stavům redakcí. „V roce 2008 bylo v domácí rubrice MF Dnes šestnáct píšících redaktorů, když jsem odcházel, bylo jich osm a moc bych za to nedal, že jich dnes bude ještě méně. Pokud polovina lidí chybí, chybí kvalita a výkon,“ upozornil Čásenský.

Snižující se kvalitu zmínila také Tereza Zavadilová, kterou podle ní ovlivnil nástup internetu. „Když se psalo na web, byly nároky vždycky menší, než když se psalo do papíru. Ten je z hlediska formy konzervativní. Kvalita se teď víc odvíjí podle standardů na internetu.“

Na to navázal také šéf Echo24: „Do světa jdou často zprávy, které nejsou dodělané. Nejsou zasazeny do kontextu, nejsou dobře ověřené. K tomu vás nutí svět online zpravodajství. Dá se tomu těžko čelit, proto si myslím, že šanci mají média, která budou mít čas události zpracovat.“