Novináři a počítačoví vědci pracují na vyvinutí automatizovaného ověřování faktů (v angličtině automated fact checking – AFC), aby umožnili ve velkém měřítku reagovat na dezinformace či misinformace na internetu. Informuje o tom Reuters Institute for the Study of Journalism.
Studie provedená výzkumníkem a společníkem Reuters institutu Lucasem Gravesem identifikuje několik nových automatizovaných nástrojů, ale zároveň odhaluje, že jejich aplikování je do značné míry limitováno komplexností a nuancemi většiny dezinformací, které se na webu objevují.
Porozumění příslibu a limitům automatizovaného ověřování faktů („Understanding the Promise and Limits of Automated Fact-Checking“), jak je studie nazvána, vyzdvihuje práci profesionálních ověřovačů faktů, společností a platforem, které se touto činností zabývají, a také výzkumníků, kteří se věnují umělé inteligenci.
Graves vyvozuje, že přes snahu nových iniciativ zaměřených na vývoj automatizovaných ověřovacích nástrojů stále nejsou tyto nástroje schopné replikovat citlivé kontextuální úsudky, které jsou v ověřování faktů nezbytné.
Některé z těchto nástrojů jsou nicméně schopny ověřit velkou škálu jednoduchých faktických výroků, v nichž jsou dostupná jasná a srozumitelná data, ale i přesto jsou tyto nástroje pod kontrolou lidí – a je pravděpodobné, že tato supervize bude potřebná i v dohledné budoucnosti.
Profesionálové a výzkumníci souhlasí, že nejefektivnější AFC nástroje jsou ty, které napomáhají lidským „ověřovačům“ faktů v identifikování faktických výroků, aby své závěry předkládali s co největší platností.
Graves také zjistil, že nezávislé neziskové organizace věnující se ověřování faktů, jakými jsou například britská charitativní organizace Full Fact nebo argentinská organizace Chequeado, obecně prosadily implementaci automatizovaných verifikačních nástrojů s malou pomocí tradičních mediálních organizací.
Zatímco spousta nástrojů byla vynalezena nízkonákladově, neziskové organizace pravděpodobně potřebují do budoucna finanční a logistickou podporu od větších organizací, pokud chtějí tyto nástroje a jejich potenciál využít naplno.
Střediska ověřování faktů a automatizace
Duke University, známá univerzita v Severní Karolíně, investovala 1,2 miliony dolarů na projekt automatizovaného ověřování faktů – Tech & Check Cooperative. Jednou z jeho částí je Tech & Alerts, který je od začátku roku 2018 v testování. Každý den automaticky generuje e-mailový newsletter, do něhož vybírá 15 slibných politických tvrzení, složených z přepisů programů CNN.
Program využívá rozhraní API služby ClaimBuster, identifikuje řečníka, ale vyjímá prohlášení novinářů. Moduly jsou vyvíjeny tak, aby vytahovaly tvrzení z kongresového záznamu, kalifornské legislativy a facebookových účtů kandidátů v kongresových rozpravách. E-mail je denně posílán v 10 hodin dopoledne a je adresován PolitiFact, FactCheck.org, Washington Post a AP.
Další součástí projektu Duke University je FactStream, jenž nabízí živé, druhotné ověřování hlavních politických událostí prostřednictvím mobilní aplikace. „Ověřovači“ faktů používají tuto platformu, aby reagovali na pochybné výroky v reálném čase. Vydávají buď zestručněný souhrnný soubor předchozího ověřování faktů, anebo v případě nových tvrzení rychle přidávají kontext.
Jeho první veřejný test proběhnul v roce 2018 během proslovu Donalda Trumpa – State of the Union address. Upozornění přicházela ze serverů PolitiFact, FactCheck.org a Washington Post; aplikaci údajně během proslovu použilo více než tři tisíce lidí.
Již zmíněná britská organizace Full Fact plánuje v roce 2018 spustit dva nové AFC nástroje. Ty byly vyvinuty díky nadační podpoře, která činila více než 500 tisíc liber, a záměrem je, aby byly rozšířeny do celého světa. Oba nástroje se spoléhají na monitorování infrastruktury, která soustavně prohledává důležité noviny, vysílání zpráv a parlamentní zdroje, přičemž projíždí vše od titulků přes texty až po mluvené konverzace.
Live je rovněž navržený tak, aby pomáhal kontrolorům faktů rychle reagovat na dezinformace v reálném čase. Za tímto účelem používá osobní vyhledávání, aby prozkoumalo výroky, které už byly organizací Full Fact prověřeny. Přesná shoda automaticky vyzdvihuje relevantní závěr; v jiných případech se Live snaží zobrazit kontextové informace, jakými jsou například oficiální statistiky.
Trends je založen na stejném principu, ale jeho vyhodnocování trvá delší dobu. Na základě prozkoumávání jednotlivých výroků nabízí Trends podrobnou zprávu o jednotlivých falešných tvrzeních. Záměrem je ukázat „ověřovačům“ faktů, jestli jejich úsilí prošlo nějakou změnou a pomoct jim směřovat jejich zásahy více strategicky.
Článek je přeložen z angličtiny a původně byl publikován v anglické mutaci EJO. Kompletní závěrečná zpráva z výzkumu je k nalezení zde.
Foto kredit: Pixabay/Sandid – CC0
Tags:automatizace, automatizovaná žurnalistika, dezinformace, fake news, misinformace, ověřování faktů, technologie