Brexit v evropských médiích: Bez názoru a s nezájmem

Červenec 23, 2018 • Etika a kvalita žurnalistiky, Mediální žurnalistika, Nejnovější příspěvky • by

Brexit, brexit, brexit a zase brexit. Tak vypadá realita britských médií. Nemine den, kdy by se v nich neobjevil alespoň jeden varovný článek o strategickém vyjednávání s Bruselem. Evropská média ale posedlost rozvodem Spojeného království s Evropskou unií, s níž se o tomto historicky významném období diskutuje na ostrovech, příliš nesdílejí.

O tématu sice evropská média píší, nevěnují se mu ale intenzivně a ani je příliš nezajímá, jak bude vypadat EU bez Velké Británie. Vyplývá to z výzkumu, který sledoval pokrytí brexitu v osmi evropských zemích. Studii realizoval Reuters institut pro studium žurnalistiky při Oxfordské univerzitě ve spolupráci s PRIME Research, předními odborníky na společenský výzkum.

Ze závěrů výzkumu je také zřejmé, že okolní evropské státy se rozhodnutí obyvatel Spojeného Království příliš neobávají a nevěří, že by odchod tak významného člena rozeštval Evropu, potažmo EU. Není potom překvapivé, že většina novinářského materiálu (78 %), který v evropských médiích vyšel, byla čistě zpravodajského charakteru. Tedy založena na holých faktech. Pouze zbylých 22 % jasně deklarovalo nějaký názor.

Hlavní závěry studie

  1. Média ve většině evropských zemí zastávala při informování o probíhajících vyjednáváních neutrální pozici. Pouze v jednom z deseti článků se objevila národní perspektiva. Mezi jednotlivými zeměmi ale panovala nejednotnost. Ve francouzských médiích dominovala perspektiva, že brexit je výzvou především pro Velkou Británii a méně už pro Francii nebo EU. Zájmy EU se naopak odrážely v pokrytí sledované tematiky v řeckých a švédských médiích. Negativní postoj k brexitu se objevoval především v irských a španělských médiích. Vyváženou argumentaci  prezentovala francouzská a italská periodika.
  2. Mediální pokrytí tématu v Irsku odráželo potenciálně větší dopad brexitu. V článcích se objevovala rovnoměrně irská i britská perspektiva.
  3. V obecném měřítku se v evropských médiích obavy o budoucnost EU a z negativních dopadů brexitu na Evropu objevovaly výjimečně. To stejné potom platí i pro jednotlivé země s jednou výjimkou, Irskem. Pokud pomineme irské mediální pokrytí, objevovalo se v 68 % případů zaměření na situaci Velké Británie. Pouze v jednom článku z pěti se rozebíraly možné dopady brexitu na EU.
  4. Téma svoboda pohybu a práva občanů EU žijících ve Velké Británii se v celkovém pokrytí objevovalo málo, pouze v 7 % článků. Tento údaj se navíc snížil na 4 %, když byly vypuštěny irské články s touto tématikou.
  5. Pokud ze závěrečného hodnocení vypustíme všechny obecné články o brexitu, vyplývá ze studie, že téměř polovina (42 %) článků pokrývala pokrok a neúspěchy v jednání o brexitu.
  6. Zbývající pokrytí (58 %) se zaměřilo na specifické problémy. Z toho se polovina článků týkala ekonomiky, podnikání a obchodu.
  7. Pokrytí byrokracie, norem a předpisů EU hrálo ve zkoumaném vzorku pouze malý podíl (3 %).

Kteří politici se objevovali v médiích?

Názory v britských médiích často reflektují domněnku, že se evropští státníci v nadměrné míře míchají do záležitostí Velké Británie. Studie to ale nepotvrzuje. Politici z jiných zemí EU byli v souvislosti s brexitem zřídkakdy citováni. Naopak se drželi jednotného stanoviska, které při vyjednávání zastává reprezentace EU.

V případě, že se v médiích objevily citace politiků, jednalo se především o zástupce britských konzervativců (12 %) a instituce EU (10,4 %). Angličtí labouristé potom hráli zanedbatelnou roli, byli citováni pouze ve 3 % případů. Ještě méně byly zaznamenány výroky nejsilnějších hlasů volajících po odchodu Velké Británie z EU, konkrétně Nigela Farage a UKIP (společný podíl 0,3 %). Francouzští, němečtí nebo jiní národní politici EU byli také citováni v zanedbatelném měřítku (v méně než 1 % zpráv). Nejvíce citovanou osobností mezi všemi protagonisty byla britská premiérka Theresa Mayová a hlavní vyjednavač EU Michel Barnier.

Irská média a brexit

Poměrově největší počet článků ve studovaném vzorku pocházel z irských zdrojů (celkem 1290 jednotek, 37 % z celkového počtu). Toto zjištění lze vysvětlit obzvláště složitým vztahem mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou po referendu.

Společná pozemní hranice mezi Irskem a Spojeným královstvím umožňuje volný pohyb zboží a lidí. Obě strany doufají, že se s brexitem nevrátí „tvrdá hranice”. Jak toho cíle dosáhnout, ale zatím není jasné. Téma se často objevovalo při oficiálních jednáních a také irská média ho zdůrazňovala.

Především zpravodajství

V rozporu s obecnými předpoklady o zaujatosti a vyhraněných názorech zpravodajských médií se v článcích o brexitu zřídkakdy objevil konkrétní názor. Většina článků byla čistě zpravodajského charakteru. Názorové články byly identifikovány pouze ve 22 % případů. Z nich 74 % argumentovalo proti brexitu.

 

Kompletní zprávu z výzkumu je možné najít na stránkách Reuters institutu.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend