Twitter (ilustrační snímek) © Mambembe Arts & Crafts

I na sociálních sítích se dá obchodovat jako na černém trhu. Celebrity, sportovci, politici, ale například i odborníci a vědci mají miliony falešných sledujících na Twitteru nebo Facebooku, za něž si – často draze – platí. To má mimo jiné vliv i na šíření dezinformací či zavádějících informací.

Například obskurní americká firma Devumi nabízí pod heslem „zrychlete svůj sociální růst“ (v originále „Accelerate Your Social Growth“) sofistikovanou „marketingovou taktiku“, která skrze sociální marketing, sponzorované příspěvky, tzv. influencer marketing (marketing realizovaný prostřednictvím vlivných osobností na sociálních sítích) a prémiových sítí raketově zvýší sledovanost a oblíbenost prakticky kohokoliv či čehokoliv během několika málo hodin či dnů.

Mezi její klienty, kterých je celkem kolem 200 tisíc, patří hvězdy televizních reality show, komici, modelky nebo řečníci. Jejich reference pak poukazují na to, že „kupování sledujících je velmi užitečnou věcí“. Kromě sledujících se dají koupit také shlédnutí na YouTube, počty přehrání na hudební platformě SoundCloud nebo doporučení na síti sdružující profesionály LinkedIn.

Firem, jako je Devumi, existují po celém světě desítky. Byznys je to sice podvodný, nikoliv však nelegální. Svou roli sehrávají nejen na poli šoubyznysu, ale i během politických debat, čímž se mohou zásadním způsobem podílet na přetváření zpravodajského obsahu.

Krádeže identity

Princip je v zásadě jednoduchý – firmy vesměs kradou cizí identity: přivlastňují si základní dostupné údaje včetně jména, profilové fotografie nebo místa bydliště, obvykle samozřejmě bez vědomí původní osoby. Ty pak automatizují a nabízí každému, kdo je ochoten platit za posílení své popularity.

Studie New York Times odhalila, že jenom společnost Devumi má zásobu řádově tří a půl milionu automatizovaných účtů, z nichž každý je prodáván opakovaně, čímž ve výsledku poskytuje až 200 milionů „reálných“ uživatelů, kteří ovšem s realitou kromě již zmíněných základních údajů nesdílí vůbec nic – 17letá dívka tak najednou hovoří plynule arabsky i jinými jazyky, byť ve skutečnosti v nich nedokáže ani pozdravit a poděkovat, a čile sdílí webové stránky s pornografickým obsahem.

Například na Twitteru jsou podle výzkumu vědců z Indiana University a University of Southern California z roku 2017 mezi 9 a 15 procenty aktivních účtů – tedy zhruba 48 milionů – nikoliv lidé, ale právě roboti imitující skutečnost (tzv. bots). Na Facebooku je pak takových účtů až 60 milionů.

Obě sociální sítě tak vysoké číslo nepřipouští a současně dokládají, že bot snemusí znamenat pouze zlo, ale mohou být prospěšné například během přírodních katastrof, kdy informace o nich automaticky generují z relevantních zdrojů a ve velkém je přeposílají dál.

Kolik účtů sociálních médií náleží osobě, o které tvrdí, že k ní skutečně patří? „Existují miliony, které ne. Existují trollové účty, které předstírají, že jsou někým jiným. Existují botové účty, které používají profil uživatele a jména někoho jiného, ale jsou automatizovány na postování několika set příspěvků denně. Existují účty, které bývaly provozovány skutečným uživatelem, ale byly napadeny a převzaty někým jiným. Existují účty, které se prohlašují za jednu osobu, ale jsou provozovány týmem. Existují cyborgové účty, které někdy publikují obsah autora, ale někdy i na autopilota bez lidského zásahu,“ řekl serveru Gizmodo odborník na informatiku Ben Nimmo z laboratoře pro digitální forenzní výzkum Atlantické rady.

Razantní opatření Twitteru 

Na konci června proto Twitter přistoupil k razantnímu opatření – ve velkém promazal falešné účty a spamovací roboty, v důsledku čehož tak nejpopulárnější účty přišly i o stovku tisíc sledujících. Jenom za poslední dva měsíce Twitter zablokoval na 70 milionů účtů, jak informoval zpravodajský server Washington Post. Většina z nich byla nicméně neaktivní, proto ani nejsou zahrnuty v oficiálních metrikách. Jak je tedy zakročení proti falešným účtům skutečně efektivní, je sporné.

Spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey už na začátku března letošního roku přiznal, jak velkým problémům sociální síť čelí. „Byli jsme svědky zneužívání, obtěžování, armády trolů, manipulace prostřednictvím robotů, dezinformačních kampaní a stále více rozdělující dozvukové komory (tzv. „echo chamber“ – obdoba tzv. filtrovací bubliny, pozn. aut.). Nejsme hrdí na to, jak lidé využívají naši službu nebo naši neschopnost to dostatečně rychle řešit,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg se k tomuto povzdechu přidal: „Šlo o falešné zprávy, vměšování do cizích voleb a zneužívání osobních údajů uživatelů,“ uvedl v Evropském parlamentu.

Vedoucí představitelé Twitteru se nyní podle New York Times domnívají, že nově nastolená politika naruší trh pro falešné následovníky a potlačí zneužívající praktiky používané k vytváření falešných účtů: vzhledem k tomu, že podezřelé účty budou nyní zbavovány následovníků uživatelů, společnost doufá, že budou mít méně podnětů k nákupu falešných účtů.

Konkrétní příklady

Je všeobecně známo, že během voleb v USA v roce 2016 se na sociálních médiích i kvůli falešným účtům šířily dezinformace. Ale volby ve Spojených státech jsou jen jednou z mnoha postižených celosvětových událostí: boty také ovlivnily německé, britské, katalánské, francouzské a ruské volby, jak vyplývá z výzkumu provedeným NYU Center for Data Science.

I přesto společnost Facebook v červenci podle serveru BBC oznámila, že na své sociální síti falešné zprávy mazat nebude, protože by to popíralo základní principy svobody projevu. „Umožníme je lidem zveřejnit jako způsob vyjádření, nebudeme je však zobrazovat v čele vybraných příspěvků,“ uvedla mluvčí Facebooku Sara Su.

Foto kredit: Mambembe Arts & Crafts / Flickr.com (licence Creative Commons)