Válečné zpravodajství z Ukrajiny dominuje evropským médiím. Nestačí už vyslat klasického “válečného reportéra” do zahraničí, aby přinášel zprávy z bojiště. Ve chvíli, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, povolaly evropské redakce do služeb moderní nástroje, které mají ukazovat konflikt v pravém světle. Zároveň do “zmateného válečného byznysu”, jak píše Kevin Williams, vnáší pořádek a pomáhají se v komplikovaném dění zorientovat. EJO ve svém nejnovějším mezinárodním srovnání přináší přehled efektivních i kreativních novinářských přístupů z celé Evropy.

VELKÁ BRITÁNIE

“Full Fact” a “Ukrainecast”

Poptávka po zprávách z Ukrajiny a záplava informací ze sociálních sítích zvyšuje tlak na redakce, aby v nejvyšší možné míře poskytovaly spolehlivé a ověřené informace. Příklad “Full Fact” a “BBC Ukrainecast” ukazuje, jak toho lze dosáhnout.

Intenzivní snaha ověřovat fakta

Podle Euronews již před vpádem na Ukrajinu vytvořilo Rusko masivní dezinformační kampaň s cílem označit Ukrajinu za agresora a legitimizovat invazi. Ověřování faktů tak nabývá na důležitosti. 

Právě platforma Full Fact v poslední době intenzivně bojuje proti válečným dezinformacím. Registrovaná charitativní organizace založená v roce 2009 sídlí v Londýně. Její tým nezávislých ověřovatelů kontroluje a opravuje tvrzení ve zprávách a virálním obsahu na sociálních sítích. Cílem je pracovat nestranně a být politicky neutrální.

Přestože téma Ukrajiny se již dříve na platformě objevilo, současné dění logicky znásobilo zájem o tuto zemi. Full Fact proto každý den zveřejňuje souhrn ověřených faktů o válce. Jedním z nich bylo i virální video, které mělo ukazovat explozi na Ukrajině. Ve skutečnosti se jednalo o výbuch v Bejrútu v roce 2020.

Analýzy a přehled

Ukrainecast, další významný zpravodajský nástroj z Velké Británie, je podcast, který spustila veřejnoprávní stanicí BBC na začátku invaze. Divákům nabízí ucelený přehled zpráv i analýzu aktuálního dění. Je zvláště důležitý v souvislosti s blokováním webových stránek BBC v Rusku.

Nadto BBC publikuje každý den jednu epizodu, která nabízí alternativu k rychlému toku zpráv v online prostředí. Ukrainecast spoléhá na novináře v terénu přímo na Ukrajině a dává také hlas místním civilistům. 

Prostřednictvím přímých svědectví odpovídá na otázky, které mohou lidem vrtat hlavou, ale nemusí se objevovat v pravidelném zpravodajském cyklu. Proč Putin rozpoutal tuto válku? Jaké to je pro ukrajinské rodiny? Jak se lidé na Ukrajině brání? Která města jsou napadena?

NĚMECKO

“Hlídač sankcí” od Correctiv a Katapult

Nezanedbatelná část originálního mediálního pokrytí války na Ukrajině vzniká v provinční redakci Katapult, která sídlí v malém severovýchodním městě Greifswald. Magazín, který se specializuje na infografiku a mapy, se plně věnuje válečnému dění a nabízí cenné poznatky a analýzy.

Zaměřuje se na důležité otázky, jako třeba, které části Ukrajiny jsou okupovány. Kolik uprchlíků můžu Německo reálně přijmout? Kolik lidí bylo v Rusko zatčeno kvůli své účasti v protestu proti válce? 

Redakce se ale nejvíce zviditelnila, když se několik jejích členů rozhodlo, že se vzdají části svého platu. Peníze mají podpořit nejméně dvacet ukrajinských kolegů – novinářů, kteří s Katapultem spolupracují přímo z válečné zóny, skrývají se nebo jsou na útěku. 

Každý den potom Katapult vydává několik infografik v ukrajinských barvách. Jedna z nich například sleduje, jak přibývají sankce proti Rusku. Zdrojem pro tuto infografiku jsou přitom data od dalšího zajímavého novinářského projektu, “sledovače sankcí”, za nímž stojí Correctiv – organizace zabývající se investigativní novinařinou.  

Correctiv je tvůrcem webu, který na každodenní bázi sleduje protiruské sankce. Využívá k tomu data od OpenSanctions, která převádí do zajímavých infografik a interaktivních tabulek. Pokrytí je velmi široké od jednotlivců jako je Artur Matthias Warnig, manažer projektu Nord Stream, až po velké společnosti, například největší ruskou banku Sberbank. Redakce přitom často zdůrazňuje, že právě sankce jsou v současné době nejdůležitější zbraní západu vůči Rusku.

Popsané dva příklady, Katapult a Correctiv, vybočují z klasické německé mediální krajiny s duálním mediálním systémem, které dominují tradiční velké tituly. Obě platformy jsou relativně mladé a horlivé neziskové mediální start-upy. I proto dokáží nové nápady převést do reality rychleji než jejich zajetá konkurence. Otázka je, nakolik jsou aktivity jako je vzdání se části platu udržitelné a jaké jsou finanční rezervy Katapultu.

Právě schopnost adaptace na nové nečekané podmínky se stává v mediálním prostoru obzvláště důležitou. Například veřejnoprávní média ARD a ZDF musela dočasně přerušit pokrytí z Ruska poté, co Kreml zavedl nový “dezinformační” zákon. 

ITÁLIE

“Stories”: pravidelný podcast z Ukrajiny

Podle nedávného průzkumu si devět milionů Italů v červnu 2021 poslechlo nejméně jeden podcast. Tento formát se tak stává čím dál tím populárnější, na což reaguje i trh. Několik novinářů odstartovalo své vlastní audio projekty. Soustředí se na různá témata, od reflexe denního tisku až po trend slow journalism, který nabízí dlouhé reporty, hloubkové analýzy a investigace.

Mezi populární podcast patří také “Stories”. Tento pravidelný podcast o zahraničním dění v roce 2020 založila mediální skupina Chora Media, která se zaměřuje výhradně na podcasty a audio projekty. Autorem Stories je italská novinářka Cecilia Sala, která se zaměřuje právě na zahraniční dění. Hned v počátku konfliktu odcestovala na Ukrajinu a začala tvořit podcast přímo z frontové linie. Tímto způsobem vzniklo již víc než 10 dílů z Kyjeva a dalších míst.  

Podcast nabízí vhled do problematiky a reflektuje důležité dění. Důležitým prvkem je přímé svědectví z místa, jednak ze strany samotné reportérky, ale i místních a dalších aktérů, kteří události vysvětlují. 

Jeden z dílů vznikl přímo v bunkru pod nemocnicí Okhmadyt v Kyjevě, kde se léčí děti s rakovinou. Posluchači tak slyšeli, jak se dětští pacienti vyrovnávají s extrémní situací. V jiném díle se Sala věnovala bombardování Černihivu. Průvodcem jí byl dobrovolný voják Denis.  

Celkově Storie nabízí střízlivé, přesné, ale přesto emotivní pokrytí z frontové linie. Zároveň vypovídá o tom, jak se v italských médií proměňuje styl pokrytí válečných konfliktů. v neposlední řadě také ukazuje, jakou sílu a potenciál podcasty mají.

ČESKÁ REPUBLIKA

Zaměření na multimedia

Česká média se válce na Ukrajině věnují intenzivně. V prvních dvou týdnech víceméně celé mediální pokrytí, snad až na sportovní výsledky, nasměrovalo svou pozornost k ruské invazi na Ukrajině. Ke čtenářům, posluchačů a diváků se tak minutu po minutě dostávají podrobné informace a to prostřednictvím časových os, infografik, map, datové novinařiny i livestreamu přímo z Ukrajiny. Také tematické pokrytí je velmi široké od samého konfliktu, přes uprchlíky, až po ekonomické dopady války na Ukrajinu, Rusko, Česko i Evropu.

Internetový deník Aktuálně.cz používá online feed a formát multimediálního vyprávění. Díky tomu jsou rozmanité a četné informace týkající se dění na Ukrajině na stránkách deníku dobře organizované. Publikum se tak velmi jednoduše dostane k různým médiím, ať už jde o videa, podcast, texty nebo fotografie. 

Některá česká média nadto nabízejí zprávy z Ukrajiny v cizích jazycích. Konkrétně veřejnoprávní rozhlas zprostředkovává vysílání veřejnoprávního Ukrajinského rozhlasu. Cílem je zajistit kvalitní zdroj informací pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří se v současné době nachází na území ČR. V době psaní tohoto článku Český rozhlas oznámil, že připravuje také podcast v ukrajinštině, kde by se měly objevovat důležité informace pro uprchlíky.  

Další internetový deník Novinky.cz na své domovské stránce nabízí shrnutí nejdůležitějších událostí války na Ukrajině v ruštině. Články jsou určené přímo pro občany ruské federace. Cílem je poskytnout jim vyvážené a pravdivé zpravodajství o dění na Ukrajině.

POLSKO

Obsah v ukrajinštině a informace pro uprchlíky

Od 24. února je ruská invaze na Ukrajinu tématem číslo jedna ve všech polských médiích, a to jak na místní, tak na celostátní úrovni. Důvodem je především geografická blízkost konfliktu a viditelně přímé důsledky války pro Polsko, zejména pokud jde o obrovský příliv ukrajinských uprchlíků prakticky do všech regionů země – do konce prvního březnového týdne jich bylo více než milion.

Taková úroveň zpravodajství byla umožněna především díky přístupu polských médií k uprchlíkům v zemi a díky nebývalému počtu polských zpravodajů přítomných během konfliktu na Ukrajině – všechna velká média měla své novináře buď v Kyjevě, Lvově na polsko-ukrajinské hranici, nebo na frontě.

Od samého počátku invaze a v návaznosti na uprchlickou krizi se některé z největších polských mediálních organizací rozhodly zveřejňovat klíčový obsah nejen v polštině, ale také v ukrajinštině. Řada médií také na svých vlastních platformách otevřela volný přístup k ukrajinským televizním nebo rozhlasovým kanálům.

Největší internetový zpravodajský portál Onet se rozhodl přidat na svou domovskou stránku články v ukrajinštině. Ty obsahují důležité novinky týkající se uprchlíků a poskytují Ukrajincům přicházejícím do Polska informace o různých aspektech jejich pobytu, jako jsou formy podpory, předpisy atd. Vytvořili také speciální mikrostránku Onet Ukrajina s podrobnými a na míru šitými informacemi.

Veřejnoprávní Radio 1 poskytuje na svých internetových stránkách aktuální informace také v ukrajinštině. Sekce se zprávami v ukrajinštině je dostupná jedním kliknutím z jejich domovské stránky. Kromě toho jsou zprávy v ukrajinštině vysílány třikrát denně – v 10:06, 14:06 a 17:06.

Kromě toho byli do polských redakcí přijati ukrajinští novináři, a to nejen na důkaz podpory, ale také proto, aby bylo zpravodajství spolehlivější a přesnější.

ŠVÝACARSKO

Zaměření na zapojení publika

Ve Švýcarsku byl kladen důraz na komunikaci s publikem, odborné analýzy a také na zajištění aktualizací v reálném čase prostřednictvím nástrojů, které se zpopularizovaly během pandemie, jako jsou mapy a infografiky.

Schweizer Radio und Fernsehen

Jednou z výrazných služeb je podcast “News plus”, který produkuje Schweizer Radio und Fernsehen (SRF) – německy mluvící jednotka švýcarského veřejnoprávního média SRG SSR. Jedinečnost tohoto podcastu spočívá v jeho propojení s posluchači, zejména s jeho online komunitou.

Silné zaměření na zapojení publika dokládají komunikační kanály mezi redaktory a publikem. Ty zahrnují třeba e-maily a zprávy na WhatsApp; a také výběr složitých a citlivých témat, jako jsou “Ruské ženy, diskriminace a propaganda”, “Proč je tak obtížné vytvořit humanitární koridory”, “Válka na sociálních sítích z pohledu Ukrajiny” a “Role kybernetické války na Ukrajině”. Kromě toho podcast věnuje dostatek času vysvětlení problematiky, přičemž využívá řadu pohledů novinářů, zpravodajů z fronty, akademiků i svědků humanitární krize na Ukrajině, v Rusku a ve Švýcarsku.

Radio Télévision Suisse

Některé redakce využily stávající formáty pro vysílání speciálních vydání. Například všechny televizní programy Radio Télévision Suisse (RTS) – švýcarského veřejnoprávního rozhlasu a televize – spolupracují na pořadu věnovaném válce na Ukrajině. Při přípravě tohoto pořadu využila RTS své sociální sítě ke sběru otázek od veřejnosti, které se týkaly zejména humanitární pomoci.

Podobný přístup použil i denní rozhlasový pořad RTS Forum. Tato platforma, která se zaměřuje na zpravodajství a debaty, věnovala jeden ze svých večerů dialogu s posluchači. Toto speciální vysílání bylo podle novináře z Fóra reakcí na četné dotazy jejich posluchačů týkající se války na Ukrajině.

Heidi.news 

Za zmínku stojí také zpravodajský portál Heidi.news. Ten zahájil “speciální týden expertů”, jehož cílem je oddechnout si od běžného nepřetržitého toku informací, který probíhá každou minutu od začátku krize. Podle vlastních slov si Heidi.news tímto speciálním seriálem klade za cíl “rozšířit obzory, zpochybnit různé oblasti … Protože v době pandemie Covid-19 i před válkou, která by se mohla stát nekontrolovatelnou, svět … potřebuje své vědce a intelektuály”.

24 heures a Tribune de Genève

Obecně lze říci, že mnoho redakcí obnovilo používání nástrojů a funkcí, které začaly nabývat na významu již během krize Covid-19. Dobrým příkladem je využívání map, infografiky a vizualizace dat ve zpravodajství 24 heures a Tribune de Genève. To ilustruje článek “První dva týdny ruské invaze na Ukrajině”, který informuje o posledních pohybech ruské armády, materiální podpoře evropských zemí a sankcích, které byly proti Rusku přijaty.

LOTYŠSKO

Speciální vydání a zprávy v ukrajinštině

Ruská invaze na Ukrajinu okamžitě ovládla lotyšskou mediální scénu a všechna média se snažila pokrýt události na Ukrajině. Některá zašla tak daleko, že změnila svá loga na podporu Ukrajiny. Online média vytvořila na svých platformách speciální sekce a změnila design a záhlaví svých portálů. Televizní stanice točily speciální zpravodajská vydání, diskusní pořady a živé přenosy. Časopisy měly výrazné obálky. 

Na zpravodajské scéně vynikala tradiční elektronická média, zejména lotyšská veřejnoprávní média Latvijas Televīzija (Lotyšská televize) a Latvijas Radio (Lotyšský rozhlas). Ty byly ve svém zpravodajství o válce na Ukrajině obzvláště aktivní, aktuální a do jisté míry i inovativní. Například Latvijas Televīzija již 24. února změnila vizuální podobu svých studií a o dva týdny později stále používá barvy ukrajinské vlajky.

Od prvních dnů ruské invaze zavedli do svého zpravodajského programu interaktivní válečné mapy, které ukazují geografii vojenských akcí. Něco podobného tento kanál nikdy předtím nedělal.

Veřejnoprávní televize se však neomezily pouze na vizuální složku zpravodajství, ale poskytly také velmi aktuální speciální zpravodajská vydání, četné diskusní pořady s odborníky a přímé přenosy od svých zpravodajů na Ukrajině. Pokrývaly také významné mediální události, jako byl koncert Ukrajině za svobodu (Ukra brīvībai) 25. února, který se konal v parku naproti ruskému velvyslanectví v Rize a kterého se zúčastnilo kolem tisíce lidí. Přenášela jej lotyšská televize a v přímém přenosu jej vysílala i komerční televize TV3. Zkrácená verze této podpůrné akce byla k dispozici také na internetové verzi evropského kulturního televizního kanálu ARTE.

Týdenní investigativní publicistický pořad “Nic osobního” na TV3 si získal velkou pozornost na sociálních sítích poté, co si jeden z moderátorů oblékl mikinu s ruskou verzí silného vzkazu “Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele”. Tento vzkaz použili obránci ukrajinského Hadího ostrova jen několik dní předtím, když je ruské vojenské síly požádaly, aby složili zbraně. Tento vzkaz se stal mezinárodním memem v různých jazycích.

Rozhlasový program pro menšiny LR4 (Latvijas Radio), který vysílá převážně v ruštině, okamžitě doplnil svůj program o zprávy ukrajinského veřejnoprávního rozhlasu v ukrajinštině, a to dvakrát denně.

Tištěný zpravodajský týdeník Ir (“To je”), týden po zahájení ruské invaze, publikoval obálku v ukrajinštině s nápisem “Слава Україні!”. (Sláva Ukrajině). O týden později publikovali další přesvědčivou obálku se silným vizuálním poselstvím. Zveřejnili na svém webu také plakát ke stažení s heslem: “Sklízíte, co jste zaseli”, který mohl kdokoliv použít jako transparent na veřejných protestech. Muzeum historie medicíny Paulse Stradiņše, které se nachází přímo naproti ruskému velvyslanectví v Rize, z něj dokonce vytvořilo velkoplošný plakát, který vyvěsilo na zeď své budovy.

Tým EJO

Koordinátorka a autorka projektu:
Ines Drefs, Erich-Brost-Institut, Dortmund, EJO Německo

Editorka:
Natricia Duncan, City University of London, EJO UK

Autoři:
Olivia Samnick, spolupracovník EJO, EJO UK
Philip Di Salvo, The London School of Economics and Political Science (LSE), EJO Švýcarsko (italská část)
Sandra Lábová, Univerzita Karlova, Prague, EJO Česká republika
Michał Kuś and Adam Szynol, University of Wrocław, EJO Polsko
Cécile Détraz, Université de Neuchâtel, EJO Švýcarsko (francouzská část)
Līga Ozoliņa and Ainārs Dimants, Riga Stradiņš University, EJO Lotyšsko

Obrázky: fotografie evropského tisku dodané redakcí EJO.