Britské výzkumné centrum Reuters Institute for the Study of Journalism zveřejnilo výzkum, který mapuje vztah mladých lidí ke zprávám. Kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 72 lidí ve věku 18 až 30 let ze tří zemí, konkrétně z Velké Británie, Spojených státu a Brazílie, proběhl v únoru a březnu 2022 a jeho výsledky institut zveřejnil v září 2022.

Institut funguje na University of Oxford už od roku 2006 a jak je uvedeno na jeho webových stránkách, věnuje se zkoumání budoucnosti žurnalistiky na celém světě prostřednictvím debat či výzkumu. Jedním z nejvýraznějších výstupů institutu je každoročně publikovaný Digital News Report, jež ukazuje, jak lidé konzumují zprávy. Nejnovější Digital News Report 2022 byl publikován v červnu letošního roku a je k přečtení zde.

Výzkum nazvaný The Kaleidoscope – Young People’s Relationships With News vznikl z potřeby vysvětlit postoje mladých konzumentů zpráv. Ti mají totiž specifický vztah ke zprávám, což ukázal zmíněný kvantitativní výzkum Digital News Report. Mladá generace se méně zajímá o zprávy a má tendenci důvěřovat méně než starší generace mainstreamovým médiím. Někteří mladí se zprávám dokonce záměrně vyhýbají. Aby bylo možné mladou generaci a její postoje lépe pochopit, vznikl tento výzkum zpracovaný agenturou Craft. Pro jeho potřeby autoři použili metody hloubkových rozhovorů, deníkových záznamů a dalších metod sběru digitálních dat. Zachycený model přístupů mladých lidí ke konzumaci digitálních zpráv nazvali autoři studie jako kaleidoskopický. To proto, že je podle nich velmi komplexní a zahrnuje různé proměnné, jež mají na chování mladých lidí vliv.

Hlavní závěry výzkumu

Z výzkumu vyplynuly tyto závěry, které autoři shrnuli  i v přehledném článku:

a) Mladí lidé rozlišují zprávy na ty “tradiční”, jež popisují politickou agendu a aktuální dění, a zprávy v širším kontextu, jež zahrnují témata jako sport, zábava, věda, bulvár a podobně.

b) Konzumaci zpráv pokrývajících seriózního politického a společenského dění se mladí lidé často záměrně vyhýbají – nezřídka proto, aby chránili své mentální zdraví. Ostatním typům zpráv, nemainstreamovým, se nevyhýbají.

c) Konzumaci zpráv u mladých lidí ovlivňuje několik faktorů, a proto je každá zkušenost individuální. Autoři výzkumu ale identifikovali tři hlavní typy – “hobbysté/povinně konzumující”, “konzumující hlavní události” a “neangažovaní”. Konzumenti prvního typu zprávy baví nebo považují za svou občanskou povinnost mít přehled, ti druhého typu zprávy konzumují spíš z praktických důvodu a s ohledem na to, jak dění ovlivňuje jejich každodenní život. Konzumenti posledního typu se zprávám záměrně vyhýbají, ale cítí potřebu mít vědět alespoň o těch nejdůležitějších událostech.

d) Mladí lidé jsou skeptičtější ke konzumaci zpráv, mají tendenci zpochybňovat nestrannost mainstreamových médií.

e) Co se týče formátu zpráv, mladí lidé mají velmi různorodé preference a oceňují nejrůznější formáty. Mainstreamová média tedy mají největší šanci zaujmout, pokud nabízí velmi diverzifikovaný obsah. Rozšířit a diverzifikovat obsah je podle autorů také cesta, jak mohou mainstreamová média oslovit málo angažované mladé konzumenty zpráv.

Co dalšího odhalil výzkum britského výzkumného institutu Reuters Institute for the Study of Journalism si můžete přečíst v 56 stránkovém dokumentu.