Očkování se používá k prevenci mnoha onemocnění. Stále častěji se ale setkáváme s tím, že jej lidé odmítají nebo oddalují. To má vliv nejen na zdraví těchto jedinců, ale také na celé veřejné zdraví. Faktorů ovlivňujících přijetí vakcín (nejen proti covid-19) je mnoho. Mimo jiné mají vliv i média, rozdílný přístup novinářů a vědců k tématu i falešný balanc.

Média téma zajímá, ne vždy ale vychází z vědeckých poznatků

Často skloňovaným faktorem ovlivňujícím důvěru ve vakcinaci jsou sociální sítě a diskuzní fóra. Svou roli mají ale i klasická média. Samozřejmě, mohou podáním informací k přijetí vakcinačních programů pomáhat, ale z historie také známe případy, kdy sehrála významnou roli při udržování strachu z očkování naživu a vedla k odmítání vakcín.

Například v roce 2017 byl v magazínu Maminka vydán článek Velký průvodce očkováním, který tvrdí: „I když je v České republice očkování dítěte povinné, rozhodovat můžete, a tedy i musíte. Nenabádáme k ‚očkování všeho’ ani k neočkování. Následující řádky berte spíš jako rozcestník, kam se vydat pro informace, a také jako shrnutí obecných pravidel, doporučení a zásad.“

Následný text citoval zástupkyni nejstarší protiočkovací organizace v ČR. Opakovaně radila, jak děti neočkovat a jak odkládat povinné vakcíny a vyzývala tak porušování českých zákonů. Článek také neprezentoval relevantní vědecké poznatky podložené výzkumem.

To, že je mezi čtenáři a uživateli internetu o téma vakcinace skutečně zájem, dokazuje i analýza nárůstu ve vyhledávání vybraných hesel – očkování, vakcína, vakcinace. Následující graf ukazuje, jak se zvyšovala frekvence jejich hledání od roku 2010 po covidový rok 2021.

Počet výskytů hesel (očkování, vakcína, vakcinace) v mediálních textech podle Newton One v letech 2010 a 2017–2021. Výsledky nebyly manuálně kontrolovány, mohou obsahovat i veterinární témata. Nástroj Newton One byl v defaultním nastavení. Zdroj: Vlastní výzkum autorky textu

Rozdílný přístup novinářů a vědců

Vědci a novináři mají jiné pracovní návyky a rozdílný přístup k vědeckým poznatkům. Média se řídí mediální logikou a zpravodajskými hodnotami, a proto je cílem redaktorů a potažmo médií psát o tom, co je nové a zajímavé.

Proto mnohdy dochází k zaměření se na vědeckou studii, která nabourává dosavadní status quo. Studie, které status quo potvrzují a nepřináší zásadní nová zjištění nejsou tolik mediálně zajímavá.

Pro média jsou též důležité hluboké lidské příběhy a emoce. Informace o tom, že vakcíny jsou bezpečné nebo že vedlejší účinek se objevuje jen u jedné miliontiny pacientů nejsou emocionální a status quo potvrzují.

Naopak mediálně oblíbené emocionální události popisující málo pravděpodobné jevy, kterými jsou například některé vedlejší účinky vakcín, mohou negativně ovlivnit odhadování těchto rizik.

Fenomén falešného balancu

Roli hraje také tzv. falešný balanc, kdy se média snaží o vyváženost, tím způsobem, že pozvou hosty s opačnými názory. Mnohdy dojde k tomu, že na jedné straně je vědec či lékař a na druhé laik, který se profiluje jako člověk odmítající očkování, případně celebrita.

Často také nastává situace, kdy je vědecký konsensus, se kterým souhlasí markantní většina odborníků, prezentován stejnou nebo kratší dobu nebo stejným či menším počtem lidí oproti marginálnímu přístupu. Výsledkem je pak zkreslené vnímání vědeckého konsensu diváky.

Dopady tohoto efektu ilustrují výsledky studie Bartoše a kol., kteří během počátku očkování proti covidu–19 zkoumali důvěru lékařů v používané vakcíny a polarizaci občanů v rámci tohoto tématu.

Podle výsledků studie 89 % lékařů důvěřovalo schváleným vakcínám. Zároveň si ale 90 % obyvatel České republiky myslelo, že toto číslo je výrazně nižší – konkrétně se mělo jednat o pouze 50% důvěru lékařů. Přestože nedůvěru ve vakcíny měly jen 2 % lékařů v médiích byla tato menšina značně zastoupena.

Snaha o zlepšení zdravotní žurnalistiky

Téma zdraví se dotýká všech od prenatálního stádia až do smrti. I proto by měly být kvalitní informace o této oblasti lidského života relevantní pro naprostou většinu populace.

„Bohužel, stále více lidí se přiklání k dezinformačním narativům a často opakovaným mýtům. Ve finále tak ohrožují své zdraví, zdraví společnosti i stabilitu veřejného zdravotnického systému. Na média tak vzniká tlak vytvářet kvalitní zdravotní obsah jako protistranu dezinformací a mýtů,“ vysvětluje Jaroslav Valůch z organizace Free Press Eastern Europe, která založila platformu SCIENCE+.

A dodává: „Potýkáme se s nedostatkem redaktorů, kteří mají zdravotnické vzdělání. Navíc v redakci většinou není ani vyčleněný redaktor, který by se dlouhodoběji zdravotnickým tématům věnoval. Mnohdy dokonce vidíme, že i kvalitní mainstreamová média nějaký mýtus zopakují.“

„I proto vznikla platformy SCIENCE+, která se zaměřuje na propojování novinářské, fackcheckerské a vědecké komunity s cílem zlepšit reportování o zdravotnických tématech a usnadnit redakcím a novinářům práci v této oblasti,“ vysvětluje Valůch.

Zdroj úvodní fotografie: Flikr.com/Asian Development Bank