Rozpravy o médiích: V jakých podmínkách fungují ženy v médiích

21 dubna, 2023 • Aktuality, Politika médií, Top příspěvky • by

Nejnovější Rozpravy o médiích se zaměřují na téma žen v médiích. Moderátorka, ředitelka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na FSV UK Alice Němcová Tejkalová si do studia pozvala tři ženy, které působí v českém mediálním prostoru a mluvila s nimi o tom, čím je role žen v českém mediálním prostředí specifická.

Tereza Engelová je zahraniční zpravodajka a novinářka z webu Hlidacipes.org, Lucie Stuchlíková je editorkou a šéfkou politické sekce na Seznam Zprávách a Ivana Chvátalová, působí jako sportovní redaktorka, editorka a moderátorka v České televizi. Jak tyto ženy vnímají roli novinářky ženy, jaké mají podmínky a jak vnímají zobrazení žen v médiích? To vše stihly hostkyně probrat v nejnovějším dílu podcastu.

Na začátku popisují své začátky v médiích. “Když jsem začínala, netušila jsem, že zahraniční zpravodajství je tak strašně prestižní záležitost a hlavně mužská doména. Je pravda, že v redakci jsme byly asi dvě ženy na asi dvanáct mužů, takže to bylo trochu do očí bijící. Později jsem zjistila, že tam existovala taková teze, že ženy na zahraničí nemají, že to není pro ně, protože nemají na to, aby jezdily do těch drsných oblastí a tak dále. A když už, tak mají moderovat nebo dělat EU,” otevírá diskuzi Tereza Engelová, jež se s podobným diskriminujícím chováním setkala již na začátku svého působení.

“Nakonec jsem se dostala do těch krizových oblastí, po kterých jsem vždycky toužila, akorát bylo neuvěřitelně složité si to prosadit. Bylo to jako Velká pardubická – jedna překážka za druhou. A bylo to proto, že jsem žena, stoprocentně,” říká otevřeně. S předsudky se setkaly i ostatní hostkyně – Lucie Stuchlíková v roli politické zpravodajky a Ivana Chvátalová ve sportovní redakci.

Uživatelé sociálních sítí jsou přísnější k ženám

Následně se diskuze stočila k sociálním sítím a k tomu, jak otevřely prostor pro nenávistné “Asi vás překvapím, ale já si myslím, že prostředí sociálních sítí se pomalu kultivuje. Na ženy političky lidi pořád reagují dost nepřiměřeně i vulgárně, mnohem více než na muže, ale zároveň je to mnohem lepší než to bývalo. Vzpomeňte si, co musela snášet třeba Petra Buzková. A dnes, třeba na Twitteru vidím, že když je někdo takhle nechutný nebo vulgární, tak ostatní uživatelé už mu píšou na obranu té novinářky nebo političky.” říká Lucie Stuchlíková o tom, jak se k ženám ve veřejné sféře chovají uživatelé na sociálních sítích. A Tereza Engelová doplňuje svou vlastní zkušenost: “Mí kolegové nikdy nedostali komentáře se sexuálním podtextem, na rozdíl ode mě.”

Nedávné kauzy v českých médiích

Nezřídka musí ženy novinářky řešit i výhrůžky a zastrašování na sociálních sítích. Jak k tomu přistupuje vedení redakcí? “Alespoň pokud vím, tak je přístup k řešení takových věcí laxní a ze strany vedení nikdy nebyla extrémní snaha to řešit. Ted mám na mysli redakci ČT Sport, ale říkám to i v kontextu toho, co se před nějakým měsícem dělo na vedlejších chodbách ve zpravodajství,” popisuje Ivana Chvátalová.

Českým mediálním prostorem v poslední době otřáslo několik kauz, ve kterých docházelo k nevhodnému chování ze strany mužských kolegů ke svým ženským kolegyním. At už šlo o kauzu kolem Marka Wollnera, na kterou narážela Ivana Chvátalová, tak třeba o kauzu spojenou s Jiřím Hoškem, který působil v redakci Seznam Zpráv. V ní se podle Lucie Stuchlíkové z této kauzy poučili. “Momentálně je nastavené několik cest, jak se lze obrátit na lidi v redakci nebo na redakční ombudsmanku, na vedení nebo HR. A myslím si, že po tom, jak nepříjemná ta kauza pro všechny z nás byla, tak se tam nic pod koberec zametat nebude.”

Málo žen ve vedení

Podle posledních dat je v českých médiích jediná šéfredaktorka. Čím to je, že je v českém mediálním prostoru tak málo žen ve vedoucích pozicích? “Jedním z důvodů je určitě mateřství. Ať si říkáme, co chceme, je to zásadní narušení kariéry v zásadních letech. Většina chlapů jde nahoru mezi 30 a 40 lety. A to je ten věk, kdy ženy zavřeme doma, aby hlídaly děti,” říká Tereza Engelová a Lucie Stuchlíková dodává “I když se žena vrátí po mateřské do práce, tak musí dohánět resty, musí to budovat celé znovu. Myslím ale, že se to časem zlepší a žen šéfredaktorek bude víc.”

“Myslím, že mužům se mnohem víc odpouští chyby. I oni sami sobě s mnohem větší lehkostí si ty chyby odpustí. Když jste novinářka, tak v pozadí jsou pořád nějaké pochybnosti o tom, že svoji práci zvládnete,” říká Tereza Engelová.

Podobné věci chce řešit spolek Ženy v médiích, do kterého patří několik známých novinářek. Podaří se podle hostkyň změnit mediální kulturu v českých redakcích? “U těch větších redakcí je to běh na dlouho trať. Ale podobná iniciativa může poukázat na určitá témata, která byla dlouhá léta tabu,” myslí si Tereza Engelová.

Proč se tak málo žen expertek objevuje na televizních obrazovkách? A jaká je dynamika žen v redakcích? Navzájem se spíš podporují nebo si konkurují? Poslechněte si celý díl Rozprav o médiích. Zaujalo vás téma žen v médiích? Pustit si můžete i bonusové rozhovory s jednotlivými hostkyněmi.


Sledujte Rozpravy o médiích na Facebooku a Instagramu.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend