Nabídka filmů na internetových VOD platformách jako Netflix, HBO nebo iVysílání ČT pochází většinově z Hollywoodu, Češi se přesto rádi dívají na české, a dokonce československé filmy. Velké popularitě se u nás těší také evropská produkce z archivů a roli hraje nostalgie. Výjimečné chování českého publika na internetu ukázal evropský výzkum, na kterém se podílel tým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Výzkum srovnávající deset zemí Evropy zkoumal, jaké tituly jsou ve video službách na vyžádání (Video-on-Demand; VOD) nejoblíbenější v zemích od Švédska, Bulharska po Portugalsko či Turecko. Překvapivým zjištěním bylo, že ve střední a východní Evropě je publikum nostalgické. Konkrétně české publikum se rádo kouká na československé filmy, má raději komedie než dramata a víc sleduje evropskou produkci. „Je pozoruhodné, kolik evropských, českých a československých se filmů objevuje v žebříčku oblíbenosti na vysokých příčkách, ačkoliv nelze popřít silnou pozici Hollywoodské produkce. V jiných evropských zemích je ale Hollywood mnohem silnější,“ uvedl vedoucí výzkumu z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, Nico Carpentier.

Výsledky ukázaly, že Češi patří mezi národy, které nejvíce sledují evropskou filmovou produkci. Výše si stojí pouze Španělsko. Ve sledování filmů národní produkce, do níž se mimo jiné počítají i normalizační komedie, Češi drží první příčku. Z nejsledovanějších 123 filmů na platformě Netflix v letech 2021-2022 bylo 15 českých. Filmů z americké produkce sice bylo víc, konkrétně 45, to je ale způsobeno tím, že americká produkce na VOD platformách výrazně dominuje. Zajímavé je, že trend se nepropisuje do sledování seriálů. Mezi v Česku nejsledovanějšími seriály na VOD platformách není jediný seriál české produkce. To souvisí s nedostatečnými investicemi Netflixu do původní produkce u nás.

Obliba starých evropských filmů

Výzkumný tým objevil v kulturních preferencích Čechů další anomálii. Jak na Netflixu, tak ve videotéce České televize se pravidelně objevovaly filmy československé produkce. Tedy filmy, které byly produkovány před rozdělením Československa. Mezi sledovanými filmy na Netflixu bylo Československo 9. nejoblíbenější zemí původu. Ve videotéce České televize se dokonce jedná o populárnější zemi, než je samostatná Česká republika. Českých filmů nabízí necelých 21 procent, československé produkce zato více než jednu čtvrtinu z celkové nabídky.

Studie cituje vedoucí centra převzatých pořadů z ČT, který vysvětluje, že nabídka starých evropských filmů, jako jsou francouzské nebo italské komedie, souvisí se zastoupením filmů uvedených proveniencí v samotném vysílání České televize a s rozsahem práv. “Většina amerických distribučních společností, obzvláště tzv. majors, například k filmům tato práva v rámci licence vůbec neposkytují,” odpovídá Alena Blahošová (Poledňáková) z ČT a dodává: “Reprezentativní nabídka francouzských, italských a dalších evropských filmů 60. až 90. let minulého století v programové nabídce České televize opravdu souvisí s jejich neutuchající oblibou u diváků. Nákup filmů probíhá na čistě komerční bázi a není součástí kulturních výměn.”

Nostalgie na vyžádání

Sledování starších filmů – jak československé, tak evropské produkce – může souviset s post-socialistickou nostalgií, kterou lze označit za jeden ze způsobů, jak vzdorovat amerikanizaci produkce. Vedoucí týmu Univerzity Karlovy Nico Carpentier poukázal na to, že severoamerické filmy (neboli „hollywoodské filmy“, jak se jim často říká) dokázaly ovládnout nejpopulárnější segment evropských trhů. To s sebou nese náklady, které omezují růst evropského filmového průmyslu, navíc neukazuje bohatství a rozmanitost evropských kultur evropskému publiku.

Studie poukazuje na fakt, že široké nabídky v katalozích VOD platforem jsou ovlivněny evropskými regulacemi a strategiemi některých z platforem (např. Netflix) pro lokalizaci a zabydlování se na národních audiovizuálních trzích. Evropská unie požaduje po VOD platformách, aby nabízely alespoň 30 % evropské produkce. V mnoha zemích diváci ale evropskou produkci nesledují. Klasické filmy navíc mnohdy získávají mnohem horší umístění na webu, celkově horší marketing a v případě lokálních filmů je nabídka omezená teritoriálně a jazykově. To znamená, že je dostupná v Čechách a na Slovensku, ale například v západní Evropě ne. Což v konečném důsledku přispívá k periferizaci nabídky a audiovizuálního trhu celkově.

Mezinárodní výzkumný projekt EUMEPLAT byl spuštěn 1. března 2021 a jeho cílem je zkoumat, jak platformizace konzumace zpráv a kultury ovlivňuje naše vnímání a chápání Evropy a toho, co dnes znamená být Evropanem. Projekt získal finanční prostředky z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 101004488. Informace a názory uvedené v tomto článku jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet oficiální stanovisko Evropské unie. Orgány nebo instituce Evropské unie ani žádná osoba jednající jejich jménem nemohou být činěny odpovědnými za případné využití informací obsažených v tomto článku.

 Více informací o výzkumu a jeho výsledcích jsou k dispozici zde.