Joëlle Swartová z Centra pro studium médií a žurnalistiky na univerzitě v Groningenu se ve své analýze zaměřila na zkušenosti mladých s algoritmy. Tím, jak se sociální média stávají pro mladé dominantním zdrojem zpráv, formují algoritmy do značné míry jejich chápání světa. Swartová ve svém článku popisuje „jak mladí lidé rozumí algoritmům, vnímají je, případně se aktivně zajímají o to, jakým způsobem algoritmy ovlivňují tok zpráv na sociálních sítích a jak se formuje jejich algoritmická gramotnost.“

Sociální média a algoritmy

Sociální média jsou prostředkem komunikace, místem setkání, pracovním nástrojem a do jisté míry „životním prostorem“. Vše navíc umocnila doba covidu-19, kdy jsme objevili nejrůznější nové způsoby využití on-line prostoru. Kromě toho jsou sociální média (nejčastěji Facebook, Twitter a Instagram) důležitým zdrojem zpráv. V případě těch nejmladších uživatelů často také jediným.

Algoritmy hrají klíčovou roli při výběru zpráv. Právě ony rozhodují o tom, které novinky se uživatelům zobrazí (jak píše například Beer, 2017, Diakopoulus, 2015.). Swartová ve své analýze zkoumala, jak lidé do 25 let, kteří jsou nejvíce vystaveni sociálním médiím, vnímají a prožívají algoritmy a do jaké míry se u jich rozvíjí tzv. „algoritmická gramotnost“.

Pro běžného uživatele je prakticky nemožné pochopit fungování algoritmů. Ostatně i samotní vývojáři v této otázce nezřídka tápou. Swartová proto ve svém článku pracuje primárně s pojmem „zkušenost“, který se pro ni stává „výchozím bodem“. Zkoumá „interakce mezi algoritmy a uživateli zpráv“, a to za pomoci kvalitativní metody hloubkových rozhovorů s 22 mladými Nizozemci ve věku od 16 do 26 let. Rozhovory kombinuje s tzv. metodou walk-through (kdy je zkoumána samotná aplikace) a metodou přemyšlení nahlas (think-aloud protocols).

Cílem analýzy přitom nebylo vysvětlit, co by mladí lidé měli vědět. Swartová chtěla porozumět „vnímaným znalostem a taktice, které si uživatelé budují při každodenním používání sociálních médií“.

Prožívání a porozumění algoritmům

Výzkum ukazuje, že mladí lidé nevyhledávají zprávy aktivně, nýbrž zprávy si nacházejí je. Zde se opět projevuje důležitost algoritmů. Pro respondenty, kteří se do studie zapojili, představovaly Instagram, Facebook, Twitter a WhatsApp nejdůležitější zdroje zpráv.

Pokud jde o kognitivní dimenzi algoritmického zážitku, Swartová zjistila, jak se povědomí jejích účastníků o algoritmech lišilo. Někteří nikdy neslyšeli termín „algoritmus“, zatímco jiní ho dokázali poměrně dobře popsat.

Analýza také poukazuje na to, že proces porozumění algoritmům se formuje okolo: 1) srovnání algoritmů mezi různými platformami, 2) algoritmů v aplikaci a 3) typu obsahu, který uživatelé vidí. Překvapující pro Swartovou bylo zjištění, že „vysoké algoritmické povědomí v jednom kontextu nutně neznamená, že si uživatelé více uvědomují potenciální zásahy algoritmů v jiných situacích“.

Emoce a algoritmy

Část analýzy, která se zabývala emocemi, ukázala, jak dotazovaní vnímají algoritmy. Jedna skupina účastníků vůči nim neprojevovala silné pocity, považovala je za racionální. Druhá skupina naopak „vnímala algoritmy jako užitečné průvodce“ a „zdůrazňovala výhody doporučujících systémů, jako je například úspora času a objevování zpráv, na které by uživatelé sami možná nenarazili.“ Poslední identifikovaná skupina vykazovala vůči algoritmům silné negativní pocity.

Rozhovory také poukázaly na to, jak emoce mladých lidí ovlivňují to, co si myslí o algoritmech. Někteří z nich dokonce navrhovali způsoby, jak zlepšit zkušenosti uživatelů s nimi.

Raději ignorovat než „odlajkovat“

Poslední část analýzy se zaměřila na behaviorální rozměr a přinesla tři klíčová zjištění. Zaprvé, respondenti Swartové nevěřili, že mohou algoritmy příliš ovládat. Zadruhé, navzdory znalosti, že algoritmy fungují na základě tlačítek „líbí se mi“, „sleduji“ a „přestat sledovat“, mladí lidé často nepřestávají sledovat účty, které pro ně nejsou zajímavé. Za třetí, pro mladé lidi je mnohem snazší ignorovat nebo procházet obsah, který na své zdi nechtějí, než se pokusit algoritmus „změnit“.

Autorka tak dospěla k závěru, že „mladí lidé byli celkem spokojeni s tím, jak je klasifikovaly doporučující algoritmy“.

V závěru také zmiňuje, že „způsob porozumění algoritmu ze strany uživatelů je podmíněný kontextem, vyvolaným ve chvíli, kdy dochází k narušení očekávání a explicitní personifikaci“.  Autorka zdůrazňuje, že mladí lidé automaticky neprozrazují svůj názor na algoritmy a že „znalost algoritmů nutně nevede uživatele k zásahům do algoritmických rozhodnutí“.

Tento výzkum, velmi bohatý na zjištění a se zajímavou metodikou, nám pomáhá pochopit způsob, jakým mladí lidé zažívají algoritmy, které významným způsobem kontrolují a ovlivňují jejich on-line zkušenosti.

O výzkumu

Tento článek shrnuje výzkum, který uskutečnila Joëlle Swartová z Centra pro studia médií a žurnalistiky na univerzitě v Groningenu. Původní vědecký článek „Experiencing Algorithms: How Young People Understand, Feel About, and Engage with Algorithmic News Selection on Social Media“ byl publikován v dubnu 2021 v Social Media + Society, 7 (2): https://journals.sagepub.com /doi/full/10.1177/20563051211008828 .

Tento článek by přeložen z anglického originálu, „Research: Understanding how young people experience algorithms“ (původní obsah EJO – Česká republika)

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com (Free for commercial use; No attribution required)