Donald Trump v evropských médiích: Znepokojení, nejistota a opatrnost

Leden 23, 2017 • Mediální žurnalistika, Nejnovější příspěvky, Top příspěvky • by

titul

Zatímco se Donald Trump stal minulý týden novým nájemníkem v Bílém domě, evropský tisk jeho nástup do funkce 45. prezidenta USA přivítal s rozpaky. Evropská média Trumpa vykreslují jako nepředvídatelného vrchního velitele, bezohledného světového vůdce a některá dokonce jako klauna s dráždivými manýry. Komentátoři od Velké Británie po Ukrajinu, od Portugalska po Polsko, se obávají, že Trump naruší transatlantické vztahy, oslabí Evropskou unii a bude uzavírat dohody s Vladimirem Putinem na úkor menších zemí ve střední a východní Evropě.

“Největší politický experiment od konce studené války”

Systematická analýza Evropské observatoře žurnalistiky odhaluje míru úzkosti a obav evropského tisku vůči nastupujícímu americkému prezidentovi, jaká nemá v nedávné historii obdoby.

Pesimistické názory vyvažují pouze optimistické ohlasy u příznivců brexitu, některých bulvárních médií (například německého deníku Bild) a několika konzervativních zpravodajských agentur na starém kontinentu. Například Kai Diekmann, vydavatel deníku Bild, poznamenal: “Trump představuje největší politický experiment od konce studené války. Říká věci, které jsou v diplomacii nemyslitelné. Je hrubý, urážlivý a bolestně upřímný.” Také některá proruská média v zemích východní Evropy bagatelizovala hrozby Trumpova prezidentství a prokázala sympatie k Trumpovi jako k silnému muži v Bílém domě.

Napříč evropskými médii však většinou panují obavy. Sloupkař anglického deníku The Guardian nedávno napsal: “Nikdo nemá ponětí, jak zvládnout to, co přichází. Američtí i světoví politici, novináři a diplomaté strávili své kariéry vypracováním pravidel a mapováním množství precedentních situací. Teď těmito manuály zoufale listují a hledají pomoc. K jejich smůle Trump právě tyto manuály roztrhal a spálil již před měsíci.”  

Evropská observatoř žurnalistiky provedla kvalitativní obsahovou analýzu tištěných médií v deseti evropských zemích a ve Spojených státech. Do analýzy byly zařazeny vždy tři deníky z každé země, a sice jejich vydání z 12. až 18. ledna. Celkově se jednalo o stovky zpravodajského a publicistického materiálu napříč názorovým spektrem z České republiky, Itálie, Lotyšska,  Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ukrajiny a Velké Británie. Do analýzy byla současně zařazena také americká perspektiva; doprovodná studie se zaměřila na způsob, jakým tři hlavní americké noviny analyzovaly důsledky Trumpova prezidentství na Evropu.

“Noční můra Evropy”

Týden před inaugurací Trump v evropském tisku dominoval a zároveň udával agendu a témata. Nejprve se jako zvolený prezident objevil v souvislosti se svou tiskovou konferencí, na níž prohlásil: “Za mého vedení bude Rusko naši zemi respektovat mnohem více než za jakéhokoliv jiného vůdce.” Následně Trump šokoval evropský tisk, když v rozhovoru pro londýnský deník The Times a německý Bild prohlásil, že NATO je “zastaralé” a Evropská unie směřuje k rozpadu. “Noční můra Evropy” hlásal titulek v německých novinách Süddeutsche Zeitung. “Trump ničí Evropskou unii,” psala polská Gazeta Wyborcza na titulní straně a komentátor z italského deníku Corriere della Sera poznamenal: “Evropa by mohla být první Trumpovou obětí.”

bild

Evropská média se víceméně shodovala v názoru, že spojenectví mezi Trumpem a Putinem bude mít pro Evropu škodlivé důsledky. “Jestliže Trump uspěje v prosazování své politiky vůči Rusku,” píše seriózní portugalský deník Público, “první ‘obětí’ bude Evropa – bude opomíjena.” Celkem nepřekvapivě Trumpův potenciální příklon na stranu Ruska vystrašil středo a východoevropská média. “Dohoda s Putinem nepřinese mír […] válka se stane ještě pravděpodobnější,” napsal přední lotyšský deník Latvijas Avize.

Přes nápadnou podobnost negativního (nebo přinejlepším neutrálního) tónu napříč mediálním pokrytím některé deníky vyjádřily i opatrný optimismus. A sice, že Trumpovo prezidentství může v důsledku přinést pozitivní výsledky, a to zejména v oblasti ekonomiky. Podle některých analýz v rakouských novinách by akciové trhy mohly příznivě reagovat na Trumpovy sliby o snižování daní a omezování byrokracie. Několik německých komentátorů vyjádřilo naději v Trumpovy schopnosti uzavírat dohody.  

Komentátoři napříč evropským tiskem upozorňovali také na možnosti, jak Trumpovi zamezit v diktování vojenské zahraniční politiky. Návrhy zahrnovaly doporučení většího zaměření na jednotu Evropy i konkrétní rady pro politiky. Allister Heath v článku pro britský konzervativní deník Telegraph poznamenal, že “vyhýbat se Trumpově administrativě by byla katastrofální chyba.”  

Na potenciální dopady na národní zájmy se překvapivě zaměřila pouze některá média. Jen málo pozornosti bylo věnováno domácí tematice, sílícímu pravicovému populismu a podobnosti vývoje v Evropě a v USA, kdy se stále více projevuje všeobecné rozčarování z vládnutí politických elit. Někteří novináři neváhali naznačit potenciální důsledky. “Po vítězství stoupenců brexitu a Donalda Trumpa už se zdá, že je na Západě možné úplně všechno. Například scénář prezidentské výhry Marine Le Penové a následné francouzské referendum o odchodu z Evropské unie v této souvislosti nevypadají jako výplod šílence,” napsal Martin Ehl pro Hospodářské noviny.  

Přední noviny ve Spojených státech mezinárodním tématům zkraje nevěnovaly příliš pozornosti. Poté, co Trump negativně zhodnotil EU i NATO, ale nad prioritami nového prezidenta vyjádřily znepokojení. The New York Times plísnil Trumpa v úvodníku: “Povýšeně zamítnout jako nedůležitou myšlenku evropské integrace a druhý největší trh na světě znamená ignorovat minulost a odmítnout budoucnost.” Editorial ve Washington Post nabádal členy Trumpova kabinetu, aby bránili jejich vrchnímu veliteli používat výbušnou rétoriku, která bude namířena proti evropské integraci a NATO. “Případné zničení západního spojence nebude lehké znovu vzkřísit,” stojí v editorialu.

Následuje stručný výčet mediálního pokrytí ve všech jedenácti zemích, které se do studie zapojily.

Západní Evropa

Portugalsko

Portugalská média v mediálním pokrytí prezidentsví Donalda Trumpa udržovala neutrální tón. Komentáře a analýzy se objevovaly málo. Deníky se zaměřily především na vztah Spojených států a Ruska (včetně možnosti zrušení amerických sankcí vůči Rusku) a na Trumpovu kritiku Evropy s ohledem na uprchlickou krizi a dominanci německé ekonomiky. Pouze jeden článek se zabýval bilaterálními vztahy mezi Portugalskem a USA. Tisk citoval portugalskou státní tajemnici pro zahraniční věci a spolupráci, která se nechala slyšet, že Trumpovu administrativu vyhlíží s poklidem a věří v dobré vzájemné vztahy. Konfliktní témata, jako například americká základna na Azorech, nebyly předmětem analyzovaných článků. Obavy se týkaly Trumpova sbližování s Ruskem.portugalsko

Velká Británie

Britské noviny očekávaly Trumpovo prezidentství s pocity napětí a nedůvěry. Titulky jako “Máme právo obávat se Trumpova převzetí úřadu” (Observer) nebo “Zapomeňte na sex. Trumpova chuť na rubly může zničit prezidentský úřad” (Mail), naznačovaly, že média napříč politickým spektrem sdílela na nového amerického prezidenta podobný názor. Po Trumpově tiskové konferenci britské deníky jízlivým tónem vykreslily proměnu americké politiky ve frašku a nastínily obecně nízká očekávání od americké politiky v nadcházejících čtyřech letech. Pokrytí v Mail a Telegraph, dvou pravicových pro-brexitovských denících, se lehce změnilo v kladném slova smyslu poté, co se Trump pozitivně vyjádřil na adresu obchodování s post-brexitovskou Británií. Mail prohlásil, že je to “obrovská vzpruha pro Británii.” Guardian si ale v titulku ze stejného dne zachoval skeptický tón: “Spojené království a obchodní dohoda s Trumpem? Dejte si pozor, co si přejete.”

telegraph

Střední Evropa

Rakousko

Dominantní témata v rakouských novinách se týkala Trumpova pohledu na Evropskou unii a NATO, jeho vztahů s Ruskem a v neposlední řadě také Trumpova vlivu na světovou ekonomiku. Přímé odkazy na Rakousko se v článcích objevovaly jen sporadicky. Pro mediální pokrytí byla charakteristická značná míra nejistoty v tom, jak ke zvolenému prezidentovi přistupovat. “Stále nikdo neví, co jeho prezidentství přinese,” psal Der Standard. “Čím více tweetuje, tím méně je čitelný.” Značná část novinářů vyjádřila pochybnosti i obavy z nadcházejícho politického směřování USA. Podle největšího rakouského deníku Kronen Zeitung byly Trumpovy výroky v rozhovorech pro evropská média “rozbuškami, které by mohly převrátit svět vzhůru nohama”. Někteří komentátoři na druhou stranu s nadějí vítali ekonomické snahy Trumpovy administrativy.

Německo

Mediálnímu pokrytí před Trumpovou inaugurací dominoval Trumpův exkluzivní rozhovor pro bulvární deník Bild, Trumpovy útoky na Angelu Merkelovou a důsledky pro německou ekonomiku. Rozhovor v Bildu doprovázely poutavé fotografie a titulek: “V čem jsem typickým Němcem? Mám rád pořádek!”. Konzervativní FAZ, který se na adresu nastupujícího amerického prezidenta obvykle vyjadřoval skepticky, poznamenal, že Trump se chová jako výkonný ředitel Spojených států amerických, který je ochotný porušovat dohody ve snaze získat pro vlastní zemi co nejvíc.“ Trumpova přímočarost je dráždivá a osvěžující zároveň,” píše se v jednom z článků. Süddeutsche Zeitung neočekává od Trumpa v souvislosti s americko-německými vztahy nic dobrého. “Trump zpochybňuje poválečné uspořádání,” zní jeden z titulků vedle karikatury, na níž Merkelová prohrává s Trumpem v zápase v boxu.  Německý tisk také vyjádřil obavy nad návratem nacionalismu na starý kontinent, rozpadem EU, vývojem vztahů s USA a Trumpovým naprostým nezájmem o Evropu.

Itálie

Italský tisk věnoval Trumpovi poměrně hodně prostoru, a to zejména jeho první tiskové konferenci a sexuálním obviněním. Analyzované články vyjadřovaly širokou škálu názorů. Soustředily se především na dopady na Evropu ve světle užší vazby k Rusku. Deník Corriere della Sera psal, že Trumpovy vztahy s Ruskem “by mohly Evropu postavit do oslabené pozice při jednání s Ruskem.” Důsledky pro Itálii byly námětem článků spíše ojediněle. Francesco Merlo přirovnal Trumpa v článku pro La Repubblica k Berlusconimu. Tón bulvárního deníku Il Giornale byl vůči Trumpovu postoji k Vladimiru Putinovi méně kritický.

Východní Evropa

Česká republika

Také česká média se Trumpovi týden před inaugurací věnovala poměrně široce. Přestože většina článků byla spíše neutrální, objevilo se i několik negativně zabarvených názorů. Hospodářské noviny napsaly: “Přísahu ukončí slavnou větou ‘… a k tomu mi dopomáhej Bůh’. V ten moment se stane prezidentem. Jenže kdekdo si v ten okamžik pomyslí, aby Bůh raději Americe − a vůbec celému světu − pomohl ten Trumpův prezidentský mandát nějak přežít.” Většina článků týkajících se transatlantických vztahů mezi Evropou a USA vyjadřovala značnou míru nejistoty, a to jako v ekonomických, tak v politických záležitostech. Česká média Trumpa nejčastěji vykreslovala jako vůdce ekologického úpadku a vzrůstajícího izolacionismu Spojených států. Objevovaly se také obavy ze vzrůstajícho nacionalismu a populismu v Evropě i ve světě, což by mohlo mít na západní demokracii zhoubný vliv, a kvůli čemuž by došlo k posílení globálního ekonomického a politického vlivu Číny a Ruska.

Polsko

Polská média vykreslovala Trumpovy postoje vůči NATO a EU jako přímou výzvu a nebezpečí pro Polsko. Zároveň se obávala vlivu Trumpovy vlády na stabilitu ve střední a východní Evropě. Negativní postoje ještě zintenzivnily poté, co Trump poskytl rozhovor evropským médiím. “Američtí spojenci jsou vyděšeni!” hlásal titulek v bulvárním deníku Fakt. “Nový prezident je schopen všeho. Je Polsko v bezpečí?” S úzkostí bylo diskutováno Trumpovo sbližování s Vladimirem Putinem. “Přiznejme si to bez vytáček,” psaly konzervativní noviny Rzeczpospolita, Trump “rozvrátí západní svět, jen aby mohl uzavřít dohody s Vladimirem Putinem.” Liberální Gazeta Wyborcza se až posedlostí zajímala o to, kolik “špíny” může Kreml na Trumpa mít.

polsko

Rumunsko

Rumunské zpravodajské servery věnovaly minimální pozornost důsledkům Trumpova prezidentství na Rumunsko. Do popředí se dostaly především mezinárodní vztahy se speciálním důrazem na Rusko, Čínu a Německo. V tomto ohledu byl Trump v úřadu amerického prezidenta vnímán v negativním nebo neutrálním tónu. Zpravodajská platforma hotnews.ro probírala Trumpovu strategii pro jednání s Ruskem. Server adevarul.ro zase věnoval široký prostor umělcům, kteří se ohradili vůči Trumpovi-prezidentovi. Příliš reflektovány nebyly ani důsledky na situaci v Evropě. Například nejčtenější zpravodajský portál ProTV rozebíral pouze Trumpovy plány uzavřít s Velkou Británií  obchodní dohody. Naproti tomu bulvární deník Libertatea zdůrazňoval Trumpovy milostné aféry a dokonce se zmínil o potenciální rumunské milence.

Baltské státy a Ukrajina  

Lotyšsko

Lotyšská média věnovala nejvíce pozornosti Trumpovým potenciálním vazbám na Rusko, jejich efektu na transatlantickou bezpečnost a nevyzpytatelnost Trumpovy vlády. “Dohoda s Putinem by neměla ohrozit evropskou bezpečnost”, “dohoda s Putinem nepřinese mír […] válka se stane ještě pravděpodobnější,” “naruší americkou důvěryhodnost mezi spojenci v Evropě i jinde,” charakterizoval deník Latvijas Avíze obavy ze spojenectní Trump-Putin. Značné rozdíly panovaly v pokrytí ze strany seriózního deníku Latvijas Avíze a ruskojazyčným Vesti Segodnja. Zatímco Latvijas Avíze popisoval Trumpa jako loutku v ruských rukou, Vesti Segodnja zobrazoval vztahy Putina a budoucího amerického prezidenta jako neutrální. V jiném případě konzervativní Latvijas Avíze nedokázal skrýt sympatie vůči Trumpovi a jeho populismu. Nejvíce pozornosti, ale v neutrálním tónu, věnoval Trumpovi nejčtenější lotyšský zpravodajský server Delfi.lv.

Ukrajina

Mediálnímu pokrytí na Ukrajině také dominovaly Trumpovy vztahy s Ruskem. Pro ukrajinská média je typický silný důraz na politické preference. Proruská média mají nicméně i nadále poměrně širokou čtenářskou obec. Mediální pokrytí tak nabídlo několik pohledů a názorů na nastupujícího amerického prezidenta. Proukrajinská média si zachovávala spíše neutrální tón, ale také vyjádřila obavy z ruských hackerských útoků (Den). Jeden z nejpopulárnějších zpravodajských serverů LB.ua káral ukrajinskou elitu za nepřipravenost a za potenciálně negativní dopad nové americké administrativy na ukrajinskou politiku a konflikt. Stejný autor se obával, že “Trump může rozhodnout o snížení části financování, na kterém ukrajinský stát stojí, anebo tuto část může dokonce přímo odstranit”. Oblíbený prorusky orientovaný deník Vesti vyjádřil směrem k Trumpovi své sympatie a vylíčil ho jako silného muže, jehož hlavním zájmem je jeho země. Protože Ukrajina není členem Evropské unie, ukrajinská média logicky věnovala evropským záležitostem méně pozornosti.

Spojené státy

Mediální výstupy ve Spojených státech nevěnovaly přílišnou pozornost potenciálnímu dopadu Trumpova prezidentství na Evropu. Trump se na své první tiskové konferenci v roli zvoleného prezident o Evropě nezmínil. Pak ale přišel jeho rozhovor s deníky The Times a Bild a evropské záležitosti se dostaly na scénu. “Evropští lídři šokováni tím, že Trump udeřil na NATO a EU, čímž vzbudil strach o transatlantický rozkol,” zněl titulek Washington Post. Deník New York Times napsal: “Jak přichází Trumpova éra, světa se zmocňuje pocit nejistoty”. Bulvární deník New York Post reportoval, že “Donald Trump začne svoje prezidentství tím, že postaví německou kancléřku Angelu Merkelovou – spojence – na stejnou úroveň jako protivníka Vladimira Putina, jak zvolený prezident odhalil v novém rozhovoru”. Proměňující se vztah s Ruskem byl dominantním tématem v průběhu celého týdne před inaugurací.

washington-post

 

Analyzované deníky:

Rakousko: Kronen Zeitung, Der Standard, Die Presse

Česká republika: Blesk, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny

Německo: Bild, Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung

Itálie: La Repubblica, Il Giornale and Corriere della Sera

Lotyšsko: Latvijas Avīze, Vesti Segodņa, Delfi.lv/Delfi.ru

Polsko: Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita, Fakt

Portugalsko: Público, Jornal de Notícias and Correio da Manhã

Rumunsko: libertatea.ro, adevarul.ro, hotnews.ro, stirileprotv.ro

Ukrajina: Den (День), Vesti (Вести), LB.UA

Velká Británie: Guardian/Observer, Daily and Sunday Telegraph, Daily Mail/Mail on Sunday

Spojené státy: The New York Times, The Washington Post, New York Post

 

O projektu:

Znepokojená, nejistá a opatrná: Jak evropská média nahlíží na Trumpovo prezidenství” (v originále “Alarmed, Unsettled and Wary: European Media Ponder a Trump Presidency”) je součástí probíhající spolupráce výzkumného projektu Evropské observatoře žurnalistiky.

 

Metodologie:

Analýza proběhla na 11 univerzitách a výzkumných centrech napříč Evropou a Spojenými státy. Výzkumníci byli požádani, aby při analyzování zpravodajských článků a komentářů odpověděli na následující otázky.

OTÁZKA 1: Jaký důsledek (bezprostřední nebo dlouhodobý) očekávají noviny od Trumpova prezidenství ve VAŠÍ zemi? Jaké příležitosti a/nebo výzvy předvídají v souvislosti se vzájemnými vztahy se Spojenými státy? Mluví se o ve vaší zemi o “Trumpově efektu”?

OTÁZKA 2: Jaké důsledky Trumpova prezidenství noviny identifikují v souvislosti se situací v EVROPĚ? Dělají nějaké předpovědí pro státy Evropské unie a/nebo nadcházející volby v evropských zemích? Jaké jsou hlavní náměty a témata (populismus, imigrace, ekonomika atd.), kterých se obávají při analyzování dopadu Trumpova prezidenství?

OTÁZKA 3: Jaké důsledky noviny očekávají nebo předvídají v souvislosti s TRANSATLANTICKÝMI ZÁLEŽITOSTMI a partnerstvím jako NATO, TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) atd.? Pakliže je zmíněno Rusko, jak noviny charakterizují spolupráci mezi Spojenými státy a Evropou ve světle Trumpovy otevřenosti k Vladimiru Putinovi? Jaké druhy ohrožení a obav (politických, ekonomických, kulturních, vojenských) jsou zmíněny?

Srovnání těchto samostatných výzkumů a závěrečná zpráva se soustředí na identifikaci názorů, postojů a predikcí, které v souhrnu představují témata a očekávání od Trumpovy administrativy a jejího dopadu na Evropu.

 

Síť EJO:

Autor:

Thomas R. Schmidt, University of Oregon

 

Přispěvatelé:

Tobias Eberwein, Institute for Comparative Media and Communication Studies, Austrian Academy of Sciences, Alpen-Adria-Universität

Sandra Stefanikova, Martina Topinkova, Charles University, Czech EJO

Tina Bettels-Schwabbauer, Gordon Wüllner, Erich-Brost-Institut TU Dortmund, German EJO

Philip Di Salvo, Università della Svizzera italiana, Lugano, EJO Italy

Liga Ozolina, Turiba University, Riga, EJO Latvia

Adam Szynol, Michał Kuś,  Wroclaw University, EJO Poland

Ana Pinto Martinho, Décio Telo, ISCTE – University Institute of Lisbon, EJO Portugal

Raluca Radu, Antonia Matei, Anamaria Neagu, Marian Popovici & Oscar Stănciulescu, University of Bucharest, EJO Romania

Halyna Budivska, National University of “Kyiv-Mohyla Academy”, Kiev, EJO Ukraine

Caroline Lees, Reuters Institute for the Study of Journalism, University of Oxford

Scott Maier, University of Oregon

 

FOTO: Gage Skidmore, Flickr CC licence

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , , , , , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend