Před historicky první přímou volbou prezidenta se dva celostátní deníky a tři týdeníky rozhodly předat svým čtenářům jasnou zprávu o tom, komu hodí hlas do volební urny. Některé redakce promluvily jako celek, některé jen ústy šéfredaktora. Ať už tak nebo onak, jedná se o praxi v české žurnalistice dosud nevídanou.

Téměř dvojnásobná volební účast než při podzimních krajských volbách, obrovský ohlas na sociálních sítích a celospolečenská debata. O první přímou volbu hlavy státu byl velký zájem. Možná i proto redakce některých celorepublikových deníků i časopisů sáhly poprvé k praxi, která je známá spíše v anglosaské žurnalistice. Noviny totiž přímo vyjádřili podporu některému z kandidátů. Proč se takto redakce zachovaly, vysvětlili například novináři z Aktuálně.cz:

„Přijde nám správné nabídnout svůj novinářský pohled na neopakovatelnou situaci, která si zaslouží dobré rozhodnutí. Před kterým, možná tak jako vy, nechceme uhýbat.“

Hospodářské noviny věnovaly v den prvního kola klání o Hrad několik stránek. Na první straně za celou redakci vyjádřil podporu Karlu Schwarzenbergovi Petr Šabata.

„Ideálu dobrého prezidenta se podle HN nejvíce blíží Karel Schwarzenberg. Z jeho politických zkušeností a temperamentu lze dovodit, že by byl prezidentem uměřeným, spojujícím a neagresivním, jak to po hlavě státu dnes žádáme.“

Titulní stránku pátečního volebního vydání Lidových novin opanoval Karel Schwarzenberg. Lidové noviny se sice za žádného kandidáta nepostavily jako celek, ale šéfredaktor listu Dalibor Balšínek v komentáři s titulkem: „Na Hrad!“ Karla Schwarzenberga taktéž podpořil.

„Víra může rozehnat chmury. Karel Schwarzenberg má největší šanci z ostatních kandidátů rozbít jasně rozehranou prezidentskou partii. A o to nakonec jde.“

Nejprodávanější nebulvární deník Mladá Fronta DNES také nevyjádřila podporu žádnému z kandidátů. Zdůvodnil to i šéfredaktor Mladé Fronty Robert Čásenský v komentáři „Koho volit?“

„Nejsem velkým příznivcem toho, aby noviny nebo časopisy doporučovaly čtenářům, koho volit. A to navzdory tomu, že je to zejména v anglosaské žurnalistice dlouhá a zajímavá tradice.“

Karla Schwarzenberga podpořil i zpravodajský server Aktuálně.cz. V redakci prý před oficiálním vyjádřením probíhala devadesátiminutová věcná debata. Nejvíce se novináři z Aktuálně rozhodovali mezi kandidátem ČSSD Jiřím Dienstbierem a Karlem Schwarzenbergem, který mezi novináři z Aktuálně nakonec zvítězil.

„Jistoty jsou pojmem z rejstříku sociální demokracie, ovšem veterán Schwarzenberg se v tuto chvíli jeví jako předvídatelnější prezident než Dienstbier. Který jde do voleb, připomeňme, i s dílčí podporou komunistické strany, o kterou sám požádal.“

Novináři ze zpravodajského týdeníku Respekt se rozhodovali mezi Zuzanou Roithovou a Karlem Schwarzenbergem. Nakonec v Respektu převládl pragmatismus a tak i v této redakci podpořili Karla Schwarzenberga.

„První přímá prezidentská volba nabízí mnoho zajímavých kandidátů. Svým způsobem až moc. Z těch, kdo se nabízejí, přitom výše naznačená kritéria splňují dva kandidáti – Zuzana Roithová a Karel Schwarzenberg. Zuzana Roithová si v těchto výzkumech nevede moc dobře. Za takové situace vychází jako lepší kandidát Karel Schwarzenberg, byť i jeho šance jsou sporné. Nejde však o idealistickou, nýbrž o realistickou volbu. Jako šéf strany TOP 09 se Schwarzenberg neprojevil zrovna nejlépe.“

A v neposlední řadě čtenářům sdělili svůj názor někteří redaktoři týdeníku Reflex, který na svém webu uveřejnil článek, ve kterém se k volbě vyjadřuje část novinářů tohoto týdeníku. Jaroslav Plesl, zástupce šéfredaktora napsal:

„Dám hlas Přemyslu Sobotkovi, protože ho navzdory všem svým výhradám považuju za nejpřijatelnějšího kandidáta ze všech, kteří se nabízejí.“

A hlavní editor Matěj Bartošek lapidárně sdělil, komu hodí hlas on. „Karlu Schwarzenbergovi. Prostě proto, že každá jiná volba se mi zdá horší.“

Jak již bylo řečeno, dlouhou a zajímavou tradici stranickosti listů znají obyvatelé anglosaských zemí jako je třeba Velká Británie. Tamější list The Guardian před volbami v roce 2010 přinesl na svých stránkách přehlednou grafiku, jaké listy podporovaly jaké politické strany od konce druhé světové války.