Drony sčítají množství účastníků na velkých událostech, počítače generují většinu denní online produkce a některá média fungují už pouze na sociálních sítích. Tak bude podle zprávy Future of News, kterou začátkem února vydala britská BBC, vypadat žurnalistika v roce 2025. Její společenský význam ovšem technologické inovace příliš nezmění.

Dynamické změny, jimiž pod vlivem technologického i společenského vývoje prochází žurnalistika v posledních letech, vyvolávají debaty o tom, jak budou dnešní přední zpravodajské organizace vypadat za několik let. Na jedné straně stojí zastánci názoru, že se jejich postavení ani žurnalistika jako taková takřka nezmění. Proti nim stojí ti, podle kterých tradiční organizace v budoucnosti nebudou potřeba a pomalu zaniknou.

Jedna z celosvětově nejvýznamnějších zpravodajských organizací, britská BBC, do této diskuse přispívá zajímavým dokumentem Future of News. Na jeho přípravě se vedle Jamese Hardinga, ředitele BBC News and Current Affairs, podílely desítky lidí pracujících v BBC i dalších médiích, akademiků i technologických vývojářů.

Smyslem zprávy je především nahlédnout za horizont každodenní zpravodajské práce a zamyslet se nad tím, jakou bude mít BBC (a další jí podobná média) za deset let společenskou roli. Hlavní sdělení zprávy je přitom jasné a pro budoucnost BBC optimistické: „Z hlediska vývoje žurnalistiky žijeme v nejvíc vzrušující době od nástupu televize. V internetovém věku je BBC potřebnější a cennější než kdy předtím.“ Základním úkolem BBC zůstává zprostředkování informací všem společenským skupinám. Otázkou je, jaký typ zpravodajského servisu bude toto poslání nejlépe plnit.

Budoucnost v lokálních zprávách

Zpráva Future of News se zaměřuje na tři hlavní oblasti – proměnu technologie, proměnu zpravodajských příběhů a konečně na proměnu publika zpráv. První ze základních problémů, s nímž se organizace jako BBC budou muset vypořádat, je obrovský nárůst množství zpráv. Oddělení podstatného od nepodstatného a správné nastavení toho, kolik informací, komu, kdy a jak „doručovat“, představují skutečnou výzvu.

BBC k této otázce přistupuje s vědomím globálních trendů a důsledků, jež pro systém médií znamená rostoucí závislost na komerci. Upozorňuje především na sílící pozici mediálních domů bohatě sponzorovaných pochybnými režimy typu Rusko nebo Katar. Pochopitelně, že globální servis je nesmírně nákladnou záležitostí, pokud ale chce západní svět hájit v globálním prostředí své hodnoty, bude muset najít cestu, jak „svá média“ financovat. V případě BBC to znamená buď uvolnit kritéria pro získávání peněz z reklamy, nebo nějakou formu „oslovení globálního publika“. Na zvyšování prostředků získaných z britského rozpočtu totiž nelze spoléhat.

Stejně tak ale BBC upozorňuje na to, že komerční tlaky vedly k oslabení některých mediálních sektorů i v domovské Velké Británii. Pozornost by BBC měla podle zprávy zaměřit především na lokální zpravodajství. V řadě i poměrně velkých měst v uplynulých letech zanikla nezávislá média – a absence věrohodného zpravodajského zdroje může mít zásadní důsledky pro kvalitu demokratické debaty v těchto lokalitách. Tam, kde tlaky trhu vedly k omezení informační nabídky, by BBC jakožto veřejností placená služba, měla převzít iniciativu – ať už svou vlastní produkcí, nebo podporou (a školením) místních občanských novinářů.

Drony a moře dat

Nejdůležitějšími oblastmi proměny technologie bude podle BBC v následujícím desetiletí rostoucí propojenost různých zařízení (a to nejen těch určených ke komunikaci, ale i třeba i našich aut a kuchyňských přístrojů), rostoucí výkonnost počítačů a s ní spojená schopnost analyzovat velké objemy dat a postupný vývoj strojového učení.

Co to znamená pro zpravodajské organizace? Jednak nutnost pracovat s daty o svých uživatelích tak, aby jim byly schopny poskytnout obsah, který potřebují, cestou, která je pro ně nejpřirozenější. Nezbytný bude další vývoj softwaru tak, abychom mohli zprávy v atraktivní formě konzumovat kdykoli a kdekoli.

A samozřejmostí je zapojení nových technologií i do tvorby obsahů. Drony by mohly sloužit při televizních přenosech nebo třeba usnadnit sčítání účastníků velkých akcí. Skutečně převratnou novinkou budou ovšem softwary pro automatickou tvorbu zpráv. V současné době s nimi už některá média (třeba agentura AP) experimentují, už za pár let by ale mohly tvořit většinu obsahů – především těch online, u nichž není nutné zapojení autorské kreativity.

Přístupnější styl

Měnící se životní styl znamená také proměny chování publika – a vznik nových, silných diváckých či čtenářských publik. Větší ohled bude potřeba brát na starší publikum, ale i na teenagery, které zpravodajské organizace dosud poněkud přehlížely. A velkým strašákem je také hrozba rozšíření digitální propasti, nerovnosti v přístupu k informacím způsobené různou schopností pracovat s novými technologiemi.

Výraznou proměnu zřejmě projde i charakter obsahů, které budou zpravodajská média přinášet. Mnohem výraznější zastoupení podle zprávy Future of News získají „news you can use“, tj. zprávy využitelné v běžném životě, mezi něž patří hlavně různé typy „servisů“ (informace o dopravních uzavírkách, kulturních akcích apod.).

Dalším způsobem, jak zprávy lidem přiblížit, je podle BBC vysvětlující žurnalistika. Jejím dobrým příkladem je například web vox.com, který se snaží komplexní a složitá témata přetavit do jednoduchých schémat nebo čtenářsky přístupných formátů (např. základní změny v daňovém systému ve 20 bodech).

Tradiční zpravodajské organizace také pod tlakem požadavků publika budou nuceny změnit styl, jakým o dění ve světě referují. „Osvojení otevřenějšího stylu žurnalistiky – vysvětlovat publikům, co reportér ví (a neví), odhalovat způsob novinářské práce odkazy na přepsané rozhovory se zdroji a větší ochota přiznat za jejich zpravodajskou činnost zásluhy ostatním budou součástí zpravodajského prostředí budoucnosti,“ píše se ve zprávě.

Co bude dál?

„BBC je definována svým účelem, nikoli platformou,“ uzavírají tvůrci dokumentu. Aby mohla instituce svou roli plnit, bude muset využívat i jiné platformy než jen vysílání. Základní hodnoty, na nichž BBC stojí – kvalita, otevřenost, nezávislost a přístupnost informací –, zůstávají stejné, i když dosahovat jich možná v budoucnu bude výrazně těžší než dnes.

Dokument Future of News svědčí o tom, že BBC se snaží být na svou budoucnost připravená, což je nepochybně velký výhoda; bude tak lépe připravena v okamžiku, kdy změny skutečně nastanou. Podobné otázky jako ona budou dříve či později řešit všechna veřejnoprávní i soukromá média. Ta česká zatím podobné problémy neartikulují a vyjma obecných několikaletých výhledů ve výročních zprávách Českého rozhlasu či České televize nemáme představu, jak se s nimi hodlají vypořádat.

V případě BBC je zpráva Future of News důležitým podkladem pro úpravu tzv. Charty BBC, základního dokumentu, který vždy na deset let dopředu definuje poslání britského vysílatele veřejné služby. Současné Chartě totiž v roce 2015 končí platnost. Snaha postihnout proměny žurnalistiky do roku 2025 tak má i praktický smysl.