Internet of Everything. Politické kampaně budoucnosti?

Leden 15, 2016 • Nejnovější příspěvky, Nová média a Web 2.0, Spin & Public Relations, Top příspěvky • by

Dnešní svět se zmenšuje, zrychluje a digitalizuje. Mezi známé protagonisty těchto předpovědí patří mezi jinými Thomas L. Friedman, Zygmunt Bauman nebo čerstvě také Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee. Neměli bychom ovšem opomíjet fakt, že tyto procesy se nedějí nezávisle na sobě. Naopak, přímo ovlivňují směřování mediálních studií a přinášejí nové výzkumné výzvy, jakou je kupříkladu „Internet of Everything“.

Fenomén „Internet of Everything“

Stěžejním trendem v současných mediálních a komunikačních studiích, stejně jako u ICT firem a u státních institucí, je propojování. Dosud zdánlivě nepropojitelné světy sociálních, technických a přírodních věd navzájem konvergují. Fenomén „Internet of Everything“ bude v dalších letech velmi pravděpodobně ovlivňovat všechny oblasti každodenního i celospolečenského života. Propojují se lidé, stroje, neživá i živá příroda. To nevyhnutelně vede ke změně paradigmat jednotlivých vědeckých disciplín.

Pokud se zamyslíme nad současností studia médií a komunikace, vliv „Internet of Everything“ si můžeme dobře představit v tematických oblastech jako mediální gramotnost, komunikace vědy, ale rovněž politické komunikaci.

Vliv technologií na politickou komunikaci roste

„Je bezpečné říci, že do roku 2020 bude na Zemi žít 8 miliard lidí, přičemž počet propojených technologických zařízení bude troj- až čtyřnásobný,“ říká ve své knize Philip N. Howard, profesor komunikačních věd a sociologie na University of Washington.

Howard reprezentuje jeden z hlavních proudů současných mediálních a komunikačních studií, který se věnuje propojeným technologiím a jejich vlivem na společnost, otázkám politiky, moci a jejich vlivu na člověka a jeho psychiku.

„Politická komunikace dnes není vytvářena pouze státy a občany, ale zároveň také propojenými technologiemi, které stát i občané využívají s odlišnou mírou sofistikovanosti,“ upozorňuje Howard. Zdůrazňuje tak mimo jiné i to, že internet věcí a lidí bude mít vliv na současné politické a společenské uspořádání, ale rovněž také na to, jakým způsobem se bude vytvářet proces politické komunikace a strategie politických kampaní.

Internet of Everything a politické kampaně: příležitost či hrozba?

V politologii i politické komunikaci se již několik let mluví o deideologizaci politiky a kampaní. Vyhrává kandidát, který dokáže stanovit trendy ve využívání profesionálních marketingových postupů a nejčerstvějších technologických vychytávek. Příkladem mohou být, do značné míry, kampaně Baracka Obamy v roce 2012 a ANO v České republice před posledními volbami do Poslanecké sněmovny.

„Internet všeho“ dává budoucím manažerům volebních kampaní mocnou zbraň. Možnost přesného sociodemografického i geografického zacílení, předpoklad politického uvažování na základě analýzy „velkých dat“, sledování lidí nebo „ideálních typů lidí“ pomocí senzorů, inteligentních mediálních nosičů a chytrých nositelných zařízení (tzv. wearables).

V souvislosti s tím se ale šéfové kampaní nevyhnutelně budou potýkat s kontroverzemi a střetem s legislativou a etickými pravidly, které ale pravděpodobně nezabrání bezprecedentní kreativní destrukci zavedených praktik ve strategickém řízení kampaní.

Chytré billboardy či drony nesoucí koblihy?

Téma „internetu všeho“ přímo svádí k různým sci-fi představám. Například, Andrej Babiš by při kampani nemusel rozdávat koblihy fyzicky, stačily by mu chytří roboti, kteří by zároveň sloužili jako neunavitelní protagonisté door-to-door kampaně budoucnosti.

Co se ovšem dá odhadnout téměř s jistotou je fakt, že současné mediální nosiče využívané v kampaních budou zdokonaleny tak, aby zaznamenávaly informace o proběhlé interaktivní komunikaci s potenciálním voličem. Tyto informace budou v reálném čase porovnávány v rámci okrsků a velmi rychle přinášet podpůrná data k extrémně rychlým strategickým i taktickým rozhodnutím. Takovými nosiči budou i chytré televize, displejové systémy v rámci chytré domácnosti, nositelné technologie a především, všudypřítomné senzory a nano-procesory. V následující lotyšské případové studii můžete vidět, že se tak již děje.

Inspirace pro výzkum i praxi

Je zapotřebí začít sledovat praxi kampaní a analyzovat je ze strategického i akademického pohledu, který se bude muset přizpůsobit extrémní rychlosti vývoje v technologiích i v chování lidí. Existuje celá řada teoretiků i výzkumných center, kterým se to daří.

Kromě již zmíněné knihy od Phila Howarda a dalších teoretiků z University of Washington stojí za zmínku několik lidí a institucí. Pokud jste nekonformní akademik či skrytý „hater“ a vyhovuje vám podobný styl, rozhodně vás zaujme Evgeny Morozov. V případě, že to se studiem Internetu (myšleno nad rámec vyhledávání a sociálních sítí) myslíte vážně, nemůžete opomíjet Quello Center na Michigan State University, které řídí William H. Dutton, bývalý ředitel Oxford Internet Institute.

Pokud máte další tipy, napište je na Twitter s hashtagem #ioemedia2016!

Print Friendly, PDF & Email

Tags:,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend