Jak inovovat česká média? Poslední letošní Rozpravy řešily Youtubery, módu i roboty

Červen 1, 2016 • Ekonomika médií, Nejnovější příspěvky, Top příspěvky • by

Letošní poslední Rozpravy o českých médiích se zaměřily na inovace. O těch přišla na Hollar diskutovat Edita Kudláčová z Kreativního Hubu Českého rozhlasu, Štěpán Svoboda (New Business and Innovations v  Economii) a Pavlína Louženská z Marketing & Love společnosti ZOOT. Akademický pohled pak přidal Martin Buchtík ze Sociologického ústavu Akademie věd, který tak představil projekt Generation What.

Ten se stal právě prvním tématem, na kterém se Sociologickým ústavem spolupracuje i Kreativní Hub. Ten vznikl v rámci Českého rozhlasu letos v lednu a jeho cílem jsou inovace rozhlasového formátu a působení na sociálních sítích. Projekt Generation What se snaží zjistit postoje celé jedné generace, tedy lidí mezi 18 až 34 let a právě prostřednictvím internetu. Pomocí celé sady otázek se snaží akademici zjistit, co generaci definuje, jaké jsou její morální, životní nebo politické postoje.

Co vás baví?

„Ten projekt post13322193_986292651467319_5574217203889380047_nupně skládá portrét celé generace. Jakmile někdo dotazník vyplní, výsledek se přičte k průběžné statistice. Průběžně se tak můžu s výsledky porovnávat a zjišťovat, kam se jako mladý člověk dostávám“ vysvětlila Kudláčová. Anketu vyplnilo více než 45 000 lidí a ve spolupráci s Evropskou vysílací unií (EBU) se jí účastní 12 zemí z Evropě. K tomu Rozhlas nebo Česká televize natáčí krátké profily nebo videa, která s celým projektem souvisí.

„Je to anketa, ale neexistuje v něm žádný reprezentativní výběr lidí, ti se vybírají sami. Z toho plyne, že nemá vědeckou výpoveď. Byť ty výsledky nejsou nijak vychýlené, nelze je považovat za reprezentativní,“ dodal Buchtík. Podle Kudláčové je tak jedním z přínosů i snaha zjistit, jak mladí lidé komunikují na internetu, co je baví a jakým způsobem média konzumují, aby bylo možné obsahy i jejich formáty upravovat právě podle nich.

O to se ostatně snaží i vydavatelství Economia, která nenabízí jen klasické online zpravodajství, ale také různé formy internetového obsahu. „Mladou generaci se snažíme zachytit na internetu. Není to žádná raketová věda, snažíme se být tam, kde jsou mladí, ačkoli naše cílovka je spíš starší,“ vysvětluje Svoboda.

„Jsme tam, kde jsou naši čenáři. Hledáme cesty do jejich mobilních zařízení, jsou to různé aplikace, sociální sítě. Hledáme, co vůbec funguje. Ta situace se tak mění, protože co funguje teď, nemusí fungovat za půl roku,“ dodal.

Specialistka na Youtubery

13321821_986293574800560_2655841414347964023_nNa odlišnou komunikaci mladých lidí se snaží reagovat i marketing. „Náš rozptyl zákazníků je široký, takže chodíme i do tradičních médií, máme tištěný časopis, ale jdeme radikálně i do online médií. Jeho výhoda je, že můžeme skvěle reagovat, protože hned víme, jak se co daří,“ popsala Louženská.

Dodala, že ZOOT je například jedna z mála firem, která má specialistku, jež se věnuje pouze komunikaci s Youtubery. „Je hrozně jednoduché Youtubery zavrhnout, ale když se třeba koukneme na čísla, módní blogy mají větší sledovanost než třeba Žena a život,“ vysvětlila.

Výraznou pozici Youtuberů potvrdil i Buchtík, upozornil zároveň na to, že je i jejich vliv novináři i lidé z byznysu stále podceňují. „Každý Youtuber se musí vymezit vůči tomu, k čemu je ten Youtubering dobrý nebo jak on přispívá společnosti. Nikdo se ale neptá těch lidí, kteří poskytují ty tradiční média, k čemu jsou dobré třeba show Mirka Donutila,“ vysvětlil. „To je hlavní problém toho diskurzu Mirka Donutila, protože oni defensivně musí vymýšlet, k čemu jsou dobří, ale na to bychom si jich vůbec neměli ptát,“ dodal.

Válka robotů

Hosté se na druhou stranu shodli, že „Generation What“ mají tolik informačních kanálů, že mohou pocítit zmatení, kterými se mají řídit. „Problém je ověřit, jaká je ta takzvaná pravdivá informace,“ vysvětlil Buchtík. Lidé se tak mohou radši uzavřít do sociální bubliny a sledovat ověřené trasy na Internetu, protože je v záplavě informací prostě nebaví hledat dál. „My doufáme, že pro ně bude znamenat stabilitu velký vydavatelský dům,“ řekl Svoboda. Rozhlas to zase podle Kudláčové chápe jako svoje hlavní poslání.13266051_986295134800404_9037541357717052556_n

„Být neutrální, poskytnout informace o celém světě,“ vysvětlila. Zároveň přiznala, že se mění konzumace zpráv. Lidé více umí anglicky a jsou zvyklí konzumovat i zahraniční zdroje. Zprávy navíc klasická média musí dělat kratší a jednodušší. „Teď se říká, že člověk má pozornost zlaté rybičky. Pokud chci třeba produkovat nějakou značku, musím jí nejdřív propagovat na 14 kanálech,“ dodává Louženská. „Produkujeme tedy nesmírný počet obsahu, protože jinak prostě nemáme šanci,“ doplnila.

„Je to vlastně nezdravé, protože kdyby měl někdo sledovat všechno, musel by se zbláznit. Protože už funguje personalizovaný obsah. Vy víte, co chcete, aby se k vám dostalo. Budoucností je proto personalizace. Můžeme tedy čekat válku doporučovacích algoritmů a robotů,“ dodal Svoboda.

„Neobával bych se krize společnosti nebo rozpadu hodnot. Pozorujeme, že naše společnost nějak diverzifikuje, ale neznamená to, že by ty hodnoty u lidí rozplývaly nebo ztrácely, jak o tom někteří postmoderní autoři mluví,“ doplnil Buchtík. Společnost se tak může názorově štěpit. To ostatně podle Buchtíka ukázaly jak prezidentské volby nebo současná uprchlická krize.

Rozpravy jsou pravidelné diskusní večery o aktuálních nebo nadčasových otázkách české mediální scény. Konají se vždy poslední čtvrtek v měsíci na půdě IKSŽ v Hollaru. V letním semestru proběhly 26. května. Další se pak budou konat po letní přestávce, na začátku zimního semestru 2016/2017. Vždy je možné sledovat stream celé akce nebo si ji pustit ze záznamu.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to friend