Evropská unie, evropské volby a strach z fakenews

Březen 1, 2019 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nejnovější příspěvky • by

Na konci května půjde Evropa k urnám. Mnozí očekávají volby se značnou nervozitou. Poté, co výsledky lidového hlasování o brexitu a prezidentské volby ve Spojených státech provázela masivní desinformační kampaň, se dá očekávat podobný průběh i na starém kontinentu.

Již v roce 2017 Evropská komise odstartovala několik opatření, které by měly vést k odhalení a eliminaci falešných zpráv a dezinformací. Zaměřila se přitom především na vyhledávač Google a sociální síť Facebook. V lednu tohoto roku zveřejnila první výsledky opatření. Otázka je, zda díky nim budou volby do Evropského parlamentu skutečně ochráněny.

Analýzy se zaměřily především na opatření, ke kterým se ve svých kodexech zavázali oba internetoví giganti (stejně jako i jiné technologické firmy, jako například Twitter). Opatření Googlu a Facebooku si jsou přitom v mnohém podobné. Zde jsou nejdůležitější z nich:

  • Inzerce

Facebook přislíbil vyšší úroveň transparentnosti a chce veřejnosti umožnit přístup do archivu politické inzerce. Vedle klasické stranické kampaně by tento archiv měl obsahovat také tematické kampaně, které se věnují kontroverzním politickým tématům. Například ve Spojených státech se takové kampaně týkají potratů nebo migrace. Archiv již funguje v USA a v Evropě by měl být spuštěn právě před volbami do Evropského parlamentu. Konkrétní datum zatím Facebook neuveřejnil.

Podobný archiv politických reklamních spotů chce zavést také Google. Stejně jako Facebook ani Google ovšem zatím nezveřejnil, kdy by mělo dojít ke spuštění takového systému. Plánuje tak ale učinit v období před volbami.

  • Falešné účty

Vše, co společnost Facebook klasifikuje jako „neautentické chování“ (falešné účty, znovu vydané blokované účty atd.), bude ze sítě vymazáno. Facebook odhaduje, že tři až čtyři procenta všech účtů jsou falešná. Vzhledem k celkovému počtu 2,2 miliardy aktivních uživatelů to představuje značný počet, přibližně 88 milionů falešných účtů. Facebook s tímto problémem zápasí již několik let. Účty, které nelze přiřadit ke konkrétní osobě, byly problémem dlouho před rokem 2016.

Také Google bojuje s falešnými účty, ať už se jedná o vytváření účtů, registrace do služby Zprávy Google, nebo Black Hat-SEO. Hlavním důvode, je co nejefektivnější optimalizace vyhledávání a vytvoření prostředí, které uživatelům poskytuje co největší komfort. Tento typ moderování obsahu je základním prvkem služeb digitálních platforem, jak popisuje Tarleton Gillespie.

  • Algoritmy

Facebook se snaží ve svém newsfeedu dávat přednost důvěryhodným zdrojům. Potenciálně podvodné obsahy by tak měly být odsunuty na nižší úroveň a méně častěji prezentovány uživatelům. Na druhou stranu ale zůstává otázkou, proč Facebook vůbec dovoluje prezentaci příspěvků, které platforma sama klasifikovala jako zavádějící a nedůvěryhodné.

Google plánuje zobrazovat více ověřených výsledků. Zároveň pracuje na rozvoji „skóre důvěryhodnosti“, které by umožnilo lépe ohodnotit kvalitu obsahu.

Popsané snahy obou společností ale nejsou žádnou převratnou novinkou. Zajímavé je však aktuální oznámení platformy YouTube, dceřiné společnosti Googlu, která je proslulá jako shromaždiště nejrůznějších druhů spikleneckých teorií. V budoucnu by se takový obsah na YouTube měl zobrazovat méně. Týkalo by se to například konspiračních teorií kolem útoků z 11. září nebo tvrzení o placatosti Zeměkoule. Tato opatření by se měla týkat přibližně jednoho procenta všech publikovaných videí. YouTube zatím neoznámilo, jakým způsobem budou videa posuzována (například automaticky, nebo manuálně) a kde leží hranice mezi důvěryhodným a nedůvěryhodným obsahem.

Co víc je možné udělat?

Když si to shrneme, tak obě zmiňované platformy se snaží nějakým způsobem bojovat proti dezinformacím. Motivací je jednak politický tlak a také očekávané ekonomické výhody. Jaká opatření jsou ale dostatečná a účinná?

Mariya Gabrielová, evropská komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, si myslí, že je stále co zlepšovat.

Během konference „Boj proti on-line dezinformacím“, kterou komisařka uspořádala 29. ledna v Bruselu, vyjádřila politování nad „několika slabostmi“. Podle Gabrielové nebudou mít opatření ve všech členských státech EU stejný účinek. Navíc změny jsou podle ní příliš pomalé a netransparentní je také reklamní trh, který neumožňuje nezávislým vědcům dostatečný přístup k údajům platformy. Tato kritika vrhá světlo na status quo digitální veřejnosti a na její manipulaci s dezinformacemi.

Zástupci sociálních sítí během konference zdůrazňovali, že transparentnost je nezbytná a uživatelé by měli mít přístup k dalším zdrojům (včetně informací o informacích). Nicméně zůstává otázkou, zda právě větší dostupnost dat a zahlcení informacemi nevnese do celé problematiky ještě větší zmatek. Touto problematikou se na konferenci podrobně zabýval Philip M. Napoli („Co když více slov není řešením?“). Podle něho musí platformy k naplnění svých sociálních odpovědností dělat víc než jen bojovat proti dezinformacím.

Mediální gramotnost, transparentnost a důraz na informace odvádí pozornost od jiných důležitých aspektů, například skutečnosti, že digitální veřejnost je stále častěji monopolizována velkými platformami.

Moc času na zavádění nových opatření už ale nezbývá. Volby se budou konat již za tři měsíce. Do té doby bychom měli vědět, nakolik bylo zavádění stále ojedinělých opatření ze strany EU úspěšné.

 

Zdroje:

Gillespie, Tarleton (2018): Custodians of the Internet: Platforms, Content Moderation, and the Hidden Decisions That Shape Social Media: Yale University Press.

Napoli, Philip M. (2018): What If More Speech Is No Longer the Solution? First Amendment Theory Meets Fake News and the Filter Bubble. In: Federal Communications Law Journal 70 (1), S. 55–104.

 

Článek byl poprvé publikován na německém EJO.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend