Fenomén televizních debat. Mohou rozhodnout volby?

18 ledna, 2023 • Politická komunikace, Top příspěvky • by

Televizní debaty před finálem prvního kola prezidentských voleb v Česku i letos sledovaly milionu diváků. Jejich důležitost i v době sociálních sítích podtrhuje fakt, že nemalá část voličů se rozhoduje až na poslední chvíli právě v době, kdy se debaty odehrávají. Jakkoli jsou prezidentské debaty pro celoplošné televize vždy prestižní, před letošním prvním kolem se o jejich podobu rozpoutal doslova boj mezi třemi velkými stanicemi – veřejnoprávní Českou televizí a komerčními stanicemi Nova a Prima.

Pnutí umocnilo specifikum letošních voleb – z průzkumů se vyprofilovali tři hlavní favorité, které chtěla každá televize dostat před kamery najednou: expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, bývalá profesorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Podle agentury STEM/Mark byla letos těsně před volbou nerozhodnutá pětina voličů.

Veřejnoprávní Česká televize a komerční TV Nova však naplánovaly debatu na stejný večer – čtvrtek 12. ledna před pátečním otevřením volebních místností. Druhá komerční stanice TV Prima o den dříve, na středu 11. ledna.V ČT zavládla nervozita poté, co tým Andreje Babiše naznačil, že dá přednost komerční televizi. ČT se posléze pokusila nabídnout komerčním televizím společnou debatu, která by se odehrávala v Národním muzeu a prostor by v ní dostali moderátoři všech televizí.

Podle mluvčí Karolíny Blinkové by šlo o „funkční řešení především pro diváky, ke kterém se budou v období před volbami dostávat informace roztříštěné z desítek různých debat a platforem.“

Obě komerční televize ale nepřekvapivě odmítly – cílí na jiné diváky a průběh jejích debat je značně odlišný – například TV Prima zve do vysílání příznivce jednotlivých kandidátů, které nechává hlasitě projevovat.

„Je zřejmé, že z logiky fungování TV Nova a České televize se odlišují naše dramaturgické přístupy k předvolebním diskusím,“ sdělila TV Nova v tiskové zprávě.

ČT nakonec ustoupila a svou debatu přesunula již na neděli 8. ledna. Ani tak ale trojici favoritů před své kamery nedostala – Andrej Babiš nakonec odmítl všechny debaty kromě TV Nova. Obě televize, kam Andrej Babiš nedorazil, se rozhodly tento fakt divákům připomínat po celou dobu vysílání – mezi ostatními kandidáty nechali prázdný pultík s jeho jménem. Kandidáti v ČT na závěr dostali 30vteřinový prostor na vzkaz voličům a v době určené Babišovi nechala televize běžet odpočet do ticha. Na tento přístup si pak Andrej Babiš několikrát veřejně postěžoval.

Prime time kandidáti

Proč je vlastně formát televizních debat v době sociálních sítích v Česku stále takový fenomén? Prvním důvodem je vysoká sledovanost. V zemi předvolební debaty stále sledují miliony diváků. A letos u některých formátů dokonce sledovanost ještě stoupla. Debatu na ČT před prvním kolem sledovalo 1,5 milionů diváků, tedy o 624 tisíc víc než před pěti lety. Na Primu se dívalo 993 tisíc lidí. Nejvíc diváků zaujala debata na Nově – 1,9 milionu.

Komerční stanice letos zvolily strategii, kdy před prvním kolem rozdělily devítku kandidátů na dvě úrovně podle výsledků v průzkumech veřejného mínění. V prime time se soustředily pouze na favority, zbylou pětici kandidátů pozvaly zvlášť v méně atraktivních vysílacích časech. To samozřejmě zásadně ovlivnilo sledovanost, a tím pádem i možnost méně známých kandidátů oslovit voliče. Pro srovnání – zatímco hlavní debatu Novy sledovalo již zmíněných 1,9 milionů hlasů, předchozí „béčkovou“ debatu pouze půl milionu lidí.

Praxe, kdy média rozdělují kandidáti na první a druhou „ligu“, přitom nebyla v minulých prezidentských volbách obvyklá. V obou přímých volbách přitom kandidovalo stejné množství kandidátů.

Kandidáti, které média zařadila do méně atraktivních časů, se proti takovému postupu ohradili. Pokud podle nich chtěly televize kandidáty dělit, mělo se tak dít například losem. Asi nejvýrazněji proti této strategii protestoval kandidát Marek Hilšer, který odešel ze studia TV Nova přímo v živém přenosu a nechal po sobě na stolku pouze fotografii.

„Je to neférové především vůči voličům, kteří mají právo na to, aby jejich kandidáti vystupovali za rovných a spravedlivých podmínek. Mám za to, že prezident této země musí umět hrát férovou hru. Musím proto tuto debatu opustit,“ zdůvodnil Hilšer své rozhodnutí. Jeho dramatický odchod následně ovládl mediální titulky a ostatní účastníci debaty po jejím skončení nebyli prakticky dotazováni na nic jiného. Šéf zpravodajství TV Nova Kamil Houska se proti kritice ohradil: „Višchni kandidáti byli předem o konceptu debat informování a s účastí souhlasili … Stejný model jsme zvolili při posledních parlamentních volbách a měli jsme na něj velmi pozitivní zpětnou vazbu.“

Zcela bez kritiky se ale neobešel ani letošní formát České televize, která sice pozvala všechny kandidáty naráz, ale v jisté fázi dala více prostoru dvěma hlavním favoritům Danuši Nerudové a Petru Pavlovi.

Sledovanost vs. zásah

Jak upozorňují experti, debaty mají navíc mnohem vyšší zásah než samotnou sledovanost – jsou totiž středem pozornosti ostatních médií, která je později rozebírají v komentářích nebo na ně navazují vlastními zprávami a rozhovory. „Před pěti lety jsme dělali průzkum a zjistili jsme, že lidé si o nich četli v tisku a na sociálních sítích či se o nich bavili s přáteli. Konkrétně debatu v České televizi zmínilo v rozhovoru s přáteli 47 procent dotázaných, tu na Primě probralo 43 procent,“ říká k tomu sociolog Daniel Prokop.

Důležitost debat pak podtrhují i sami kandidáti tím, že si na ně chystají zásadní sdělení ve finiši kampaně. Letos například v debatě ČT oznámil jeden z kandidátů, odborový předák Josef Středula, že z volby odstupuje a vyzval voliče, aby místo něj podpořili Danuši Nerudovou.

V předchozích dvou volbách prezident Miloš Zeman využil televizní debaty k závěrečnému útoku na své konkurenty. Před deseti lety zneužil výroku svého soupeře Karla Schwarzenberga, aby ho obvinil, že chce vracet majetky sudetským Němcům. O pět let později zaútočil na Jiřího Drahoše, že souhlasí s přijímáním migrantů. Agentura Median tehdy zjistila, že právě předvolební debaty měly vliv na posun nevoličů k Miloši Zemanovi. „Díky nim se mimo jiné zaktivizovali lidé, kteří volit jít nechtěli. Častěji se přitom přikláněli k Miloši Zemanovi a navíc debaty znejistily část volných voličů Drahoše,“ vzpomíná autor průzkumu Daniel Prokop.

Pokusy o mobilizaci očekávají odborníci i v letošních debatách před druhým kolem, které se odehraje 27. a 28. ledna.

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend