Vytrácející se etika srbského tisku

Únor 4, 2013 • Etika a kvalita žurnalistiky, Nová média a Web 2.0 • by

I přes časté reakce a varování od profesních svazů stěží mine den, aby každý z deníků v Srbsku alespoň jednou neporušil Srbský etický kodex novináře. Podle nedávného výzkumu porušuje srbský tisk etický kodex denně, přičemž k nejčastějším porušením patří porušení práva osob na soukromí, presumpce neviny a skrytá reklama. Výzkum, který se zabýval deníky Politika,Danas, Blic, Vecernje Novosti, Kurir a Alo v období mezi 10. a 16. říjnem 2011, ukazuje, že těchto šest deníků 109krát porušilo Etický kodex novináře u celkem sedmi etických norem. Nejčastěji porušovaným pravidlem srbského kodexu novináře je porušení práva na soukromí osob, jichž se zprávy týkají; to bylo porušeno 39krát (35,8 % ze všech porušení etiky). Druhým nejméně dodržovaným pravidlem je presumpce neviny, které bylo porušeno během analyzovaného období ve 36 článcích, což tvořilo třetinu všech porušení etiky, jichž se dopustily deníky v Srbsku. Skrytá reklama skončila na třetím místě, kdy k ní došlo ve 23 případech, a tvořila 21,1 % všech případů porušení pravidel. Diskriminace tvořila 3,7 % a vyvolávání strachu a překrucování obsahu se každé vyskytlo ve 2,75 % všech porušení pravidel. Zneužití emocí dotazovaných osob se objevilo v méně než 1 % případů porušení etického kodexu.

Nerespektování soukromí osob je patrné v denním tisku v Srbsku v několika různých podobách, ale nejběžněji je najdeme v části denního tisku zabývající se trestnou činností, především pokud jde o osoby podezřelé z určitých trestných činů. Přestože kodex zakazuje prozrazovat totožnost podezřelé osoby (přímo i nepřímo), během sedmi dnů, v kterých probíhal výzkum, otiskly srbské deníky 26 článků s celými jmény podezřelých společně s dalšími soukromými údaji i jejich fotografiemi. Je zajímavé, že ve 13 případech byla tato etická norma porušena nepřímo – jména osob byla zatajena, ale byly zveřejněny informace o jejich věku, bydlišti, pracovišti, rodišti a o jejich příbuzných, takže je veřejnost mohla snadno identifikovat. I když se novináři někdy snaží dodržet toto pravidlo tím, že neuvádějí konkrétní jasné informace, které by odhalily něčí totožnost, objevily se případy, kdy i přesto byly zveřejněny fotografie podezřelého. Druhým nejčastěji porušovaným ustanovením kodexu je právo na presumpci neviny, které podle novinářských etických norem znamená, že na nikoho by se nemělo nahlížet jako na pachatele, dokud o tom není rozhodnuto pravomocným rozsudkem soudu. Toto porušení je obzvlášť problematické, protože to může dopadnout tak, že podezřelí, kteří byli médii obviněni, jsou ve skutečnosti nevinní, o čemž se média zmiňují zřídkakdy, což znamená, že tito lidé s sebou do konce života ponesou jako břemeno to, že byli spojeni s určitým trestným činem. Tohle ustanovení porušily každé z analyzovaných novin.  Z 36 případů, kdy došlo k porušení tohoto ustanovení, ne méně než 34 se jich objevilo v titulcích, ale nikoli v samotných článcích. Přestože v titulku byli tito lidé označeni jako „vinni“, uvnitř článku byli popisováni jako „podezřelí“, „zatčení kvůli podezření“ nebo „vzatí do vazby“. V článcích jako takových je toto etické pravidlo dodržováno, je ale porušováno v jejich titulcích, pravděpodobně proto, aby byla zpráva na první pohled lákavější a zajímavější.

Aby byli čtenáři chráněni před skrytou reklamou, stanoví srbský Etický kodex novináře, že by reklamní a placené články měly být jasně a viditelně odděleny od novinářských článků a měly by být jako takové i označeny. Přestože zástupci analyzovaných novin prohlašují, že reklamní obsah je uveřejňován v jiném formátu, sazbě a s jinými okraji, bylo v průběhu analyzovaného období otisknuto 23 tzv. „PR článků“. Skrytá reklama se objevila v několika různých novinářských podobách včetně delší nebo kratší zprávy, reportáže, profilových nebo krátkých rozhovorů. Co je zneklidňující, je fakt, že ze 109 případů porušení srbského Etického kodexu novináře, došlo k 40 z nich v titulcích, které na čtenáře působí silněji než články, a někdy jsou dokonce pro čtenáře jediným zdrojem informací a orientace. Jak už bylo dříve řečeno, ve 34 případech bylo v titulcích porušeno právo na presumpci neviny, kdy se s lidmi zacházelo jako s odsouzenými zločinci ještě před tím, než bylo rozhodnuto rozsudkem soudu. Kromě toho se objevily i tyto tři titulky, jejichž tón a senzacechtivost by mohly bezdůvodně vyvolat strach mezi čtenáři: „Ozón nás zabije“ (Alo), „Duševní onemocnění se v Srbsku vymyká kontrole“ (Kurir), a „Apokalypsa začala“ (Kurir). Dva titulky otištěné v Kuriru a Alo byly důkazem etnické diskriminace, protože uváděly národnost konkrétních osob i přes to, že to bylo bezvýznamné, pokud šlo o události popisované v článcích: „Malby ukradl Chorvat“ (Alo) a „Mesićův dědeček je Rom Idriz“ (Kurir). Deník Alo uveřejnil titulek „Žena vyřízla těhotné ženě dítě z břicha“, což bylo označeno za rozrušující obsah u porušení etického kodexu, zejména s přihlédnutím k citlivosti tématu.

Největšího počtu porušení srbského kodexu chování novináře během daného týdne se dopustil Kurir – celkem 36, což je třetina všech případů porušení zákona, jichž se dopustily noviny analyzované v rámci výzkumu. Druhé místo obsadily noviny Blic s 30 porušeními a za nimi následují Novosti a Alo každý s 16 případy nevhodného obsahu. Výzkum potvrzuje, že bulvární noviny věnují etickému kodexu méně pozornosti, o čemž svědčí příklady z Kuriru a polobulvárního deníku Blic, zatímco nejméně případů porušení etických pravidel se vyskytlo u deníků Politika (pět) a Danas (šest), které jsou považovány za seriózní noviny. Výzkum nám rovněž umožňuje povšimnout si rozdílu v redakční politice těchto novin. Kromě celkově vyššího výskytu porušení etického kodexu, porušil obsah bulvárních novin (Kurir a Alo) určitá ustanovení etického kodexu, která jiné noviny neporušily, alespoň tedy během analyzovaného období. Tato ustanovení zakazují novinářům vyvolávat u veřejnosti strach a uveřejňovat rozrušující obsah a fotografie. Některé články publikované těmito dvěma deníky i polobulvárním deníkem Blic dávaly najevo etnickou diskriminaci tím, že zbytečně uváděly národnost osob zmiňovaných v reportážích. Zneužívání emocí při vedení rozhovoru bylo zjištěno jen v jednom článku publikovaném v novinách Alo. Kromě celkově nižšího počtu porušení kodexu se tzv. „seriózní tisk“ (Politika a Danas), i noviny Vecernje Novosti, které vykazují některé znaky polobulváru, dopouští stejných druhů porušení kodexu, a to práva na zachování soukromí, presumpce neviny a skryté reklamy. Měli bychom mít na mysli, že týden, během něhož analýza probíhala, byl poměrně „klidný“, průměrný týden v médiích, kdy nebyly podávány zprávy o žádných větších aférách či významných událostech. Pokud by tomu bylo jinak, je jisté, že porušení kodexu by byla častější a početnější a možná i drastičtější.

Autorem výzkumu je Bojan Cvejic, student žurnalistiky na Fakultě politické vědy Univerzity v Bělehradě. Výzkum je součástí jeho diplomové práce. Článek ze srbského originálu “Izbledela etika domaće štampe” přeložila Milica Jevtic.

Print Friendly, PDF & Email

Send this to a friend