Jak zabránit nebezpečné a ožehavé koncentraci vlastnictví? Jak balancovat v šedé zóně, která není zcela není zcela ilegální, ale nabízí mnoho problematických otázek? Do jaké míry zasahuje do práce novinářů a novinářek fakt, zda je vlastněn domácím nebo zahraničním vlastníkem? Na jaké úrovni je novinářská etika v České republice, Polsku, Slovensku nebo v Maďarsku? Na to se snaží odpovědět výzkum financovaný visegrádským fondem i závěrečná konference v Budapešti, která se odehrála na konci června a podílela se na ní i Fakulta sociálních věd. A řeč byla mimo jiné také o Andreji Babišovi.

„Abychom se poučili z procesu transformace médií, analyzovali příznaky, které ohrožují pozitivní výsledky tohoto procesu, a nabídli zároveň možnost ke zhodnocení evropské mediální politiky a regulačních nástrojů, které by mohly sloužit jako záruka svobody médií, rozhodli jsme se uspořádat společnou konferenci,“ vysvětlují pořadatelé v čele s Gaborem Polyakem, profesorem na University of Pecs vedoucím výzkumníkem na University of Münster a zároveň vedoucím neziskové výzkumné skupiny Mertek Media Monitor.

Rusifikace? Italianizace?

Konference s názvem European impacts on the development of the media systems in Central- and Eastern Europe se odehrála 20. a 21. června  Budapešti, záštitu přebralo německé velvyslanectví a Korvínova universita.  Diskutovalo se ve třech tematických blocích – ten první se věnoval transformaci mediálních systémů po roce 1989, druhý pak hodnotil experimenty a mediální investice ve střední Evropě a třetí se pak věnoval současnosti a současným vlivům na mediální trh.

Konference sice neměla žádného keynote, k těm nejzásadnějším a nejteoretičtějším příspěvkům ale patřila především přednáška profesora Johna Downey, ředitele Centre for Research in Communication and Culture na univerzitě v Loughborough. Downey se v příspěvku s názvem Transnational Media Capital in Central and Eastern Europe: 3 phases of development zamýšlel nad tím, co se vlastně v současnosti děje. Můžeme stále mluvit o amerikanizaci trhu, případně o rusifikaci? Nebo italianizaci? K zodpovězení otázky nabídl takzvanou „neo-instutucionální analýzu“, kterou popisuje jako „způsob popsání institucionální změny a partikulárního procesu homogenizace médií“.

Babiš jako ideál

S příspěvky vystoupil také Václav Štětka (již nikoliv za Fakultu sociálních věd, ale za za také za University of Loughborough) nebo Andrey Školkay (přednáška s názvem The issue of media ownership and its impact on journalism: some theoretical and empirical notes from Slovakia). Konference nebyla přísně vědecká, své příspěvky přednesli i novináři (např. Britta Hilpert z Reporters without Borders) nebo právníci (např. polská právnička Dorota Glowacka). Pro českou stranu (asi ne zcela překvapivě) rezonovalo v příspěvcích i diskuzích jméno českého ministra financí Andreje Babiše. Ten se pro mnoho prezentujících stal symbolem koncentrace vlastnictví, o které hovořili jak v teoretické rovině, tak v rovině konkrétních příkladů ze svých zemí. Byl to ale právě Babiš, který pro přednášející ztělesňoval „ideální“ typ takového oligarchy.

Na konferenci se podílela i Fakulta sociálních věd, kromě účasti na celém projektu, který konferenci předcházel, se její zástupkyně Tereza Krobová ujala i moderace jednoho panelu. A právě zmíněný výzkum by měl také přispět k zodpovězení otázek, které nastolila konference, byl řešen právě Institutem komunikačních studií a žurnalistiky na FSV.  Studie podrobně mapuje vývoje všech zúčastněných mediálních trhů (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko) a také legislativních úprav. Obsahuje také rozhovory s novináři, které by měli ilustrovat všechny předchozí uvedené legislativní změny. Práce byla bohužel vypracována před schválením tzv. Lex Babiš, přesto by mohla přinést jasnější obraz o tom, jakými proměnami Česko prošlo. První výsledky studie budou známy příští rok.