Kontrola médií v Polsku: vláda se snaží dostat veřejnoprávní i soukromá média pod větší dohled

Polská média jsou i nadále pod neustálým tlakem pokračujících vládních reforem, jejichž cílem je podřídit sdělovací prostředky co největší politické kontrole. Kontrola médií v Polsku ze strany vlády se tak neustále stupňuje. Od roku 2015, kdy pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála parlamentní i prezidentské volby, se odehrálo několik událostí, které zásadním způsobem proměnily polský mediální systém.

Podle novely mediálního zákona z konce roku 2015 je polské ministerstvo financí oprávněno nominovat radu veřejnoprávní Polské televize (TVP) a státního Polského rádia (PR). Tento tah vedl k rozsáhlým programovým změnám. K odchodu byla také donucena značná část známých novinářů a editorů.

Vstříc národní misi

V červenci minulého roku vznikla Národní mediální rada (NMS), jejíž členové jsou dosazováni parlamentem a prezidentem. Rada může následně jmenovat vedení a dozorčí radu TVP, PR a Polské tiskové agentury. V praxi to znamená, že televize, rozhlas i agentura jsou pod neustálou „péčí“ Práva a spravedlnosti. Politici z této strany mají v Národní mediální radě většinu (tři z pěti členů).

NMC proklamuje zdůraznění „národní mise“ ve veřejnoprávním vysílání. Polská historie, která bude povzbuzovat polský patriotismus, se má stát důležitou součástí a tématem veřejnoprávního vysílání. Podle odborníků je tak značně nepravděpodobné, že by se ve veřejnoprávních médiích v budoucnu objevovala jakákoliv kritika polské historie. Mnozí se také obávají, že novému důrazu na „národní“ obsah se bude podřizovat i novinářská autocenzura.

Právo a spravedlnost místo opozice

Už se také naplnily obavy z vládního dohledu nad sdělovacími prostředky. Analýza, která se zabývala obsahem tří stanic TVP, odhalila, že vládní straně (PiS) je ve vysílání poskytován nepoměrně větší prostor než opozici. Největší rozdíly se přitom objevily ve chvíli, kdy parlament jednal o klíčových mediálních reformách.

Jedna z navrhovaných změn PiS také počítá s navýšením financování veřejnoprávního vysílání. NMC již diskutuje o zavedení speciální audiovizuální daně pro všechny poplatníky. Současný koncesionářský poplatek ve výši zhruba 48 euro ročně přitom platí pouhá třetina uživatelů.

Polská média musí být opět polská

Soukromé televizní a rozhlasové stanice zatím mají pocit, že jsou ušetřeny působení politických tlaků i zásahů ze strany vlády. Jak ale vyšlo najevo, PiS se od americké společnosti Scripps Networks Interactive nedávno pokusila neúspěšně koupit největší polskou komerční televizní stanici (TVN).

Při mnoha příležitostech se ukázalo, že představitelé vládnoucí strany jsou odhodláni táhnout do boje za „znovu-popolštění“ především regionálních deníků. Trnem v patě PiS je především skutečnost, že od roku 2013 většinu polského regionálního tisk vlastní německý vydavatel Verlagsgruppe Passau (skrze svoji podspolečnost Polska Press Grupa).

To, že PiS to se „znovu-popolštěním“ tisku myslí vážně, dokazují náměstek ministra kultury a národního dědictví Jarosław Sellin a Barbara Bubula, poslankyně PiS. Jejich návrh z konce ledna letošního roku, který počítá s vytvořením nových podmínek pro vlastníky polských sdělovacích prostředků, může značně omezit možnosti německých a amerických investorů. V těchto souvislostech se mohou legislativní problémy s mediálním zákonem (část takzvaného malého mediálního zákona byla nedávno označena za neústavní) nebo omezování novinářů (například přístupu do parlamentu), jevit skoro jako zanedbatelný problém.