Výzkum: Jak novináři píší o umělé inteligenci

Leden 22, 2019 • Ekonomika médií, Nejnovější příspěvky, Top příspěvky • by

Raketový vývoj výpočetní techniky, softwarových možností a dostupnosti dat vedl v posledních letech ke comebacku umělé inteligence (UM). Často je vnímána jako největší technologický trend v mnoha odvětvích, včetně prostředí médií a žurnalistiky.

Autoři nedávno publikované studie Reuters institutu pro studium žurnalistiky (Reuters Institute for the Study of Journalism) zkoumali, jak angličtí novináři píší o umělé inteligenci. Podle studie se zaměřují především na průmyslové výrobky, novinky a výzkum na poli UM.

Namísto kritického zkoumání UM dominuje pokrytí sebevědomé tvrzení o hodnotě a potenciálu UM. Ta je novináři nejčastěji vnímána jako komerční (soukromá) záležitost. Naopak zřídkakdy je kladen důraz na společenský dopad UM a její roli ve společnosti.

Umělá inteligence jako nástroj marketingu

Studie se zaměřila na obsahovou analýzu hlavních zpravodajských titulů ve Velké Británii během osmi měsíců, konkrétně zpráv o umělé inteligenci.

Výsledky ukazují, že téměř 60 procent zpráv se zaměřovalo na průmyslové výrobky, novinky a iniciativy týkající se UM od chytrých telefonů či běžeckých bot až po sexuální roboty a zachování lidského mozku. Krom toho velká část studovaných médií nezřídka věnovala pozornost propagačním akcím, star-upům, investicím a konferencím.

Jedna třetina článků měla původ u zdrojů z oblasti průmyslu. Většinou se jednalo o generální ředitele či jiné vedoucí pracovníky. Naproti tomu akademičtí pracovníci byli původci informací v 16 procentech případů a vládní zdroje pouze v 5 procentech. Není od věci podotknout, že celých 12 procent všech článků se týkalo kontroverzního technologického podnikatele Elona Muska.

Podle studie byly produkty UM často zobrazovány jako relevantní a kompetentní řešení řady problémů ve veřejném sektoru, od rakoviny a obnovitelné energie po dodávku kávy. Novináři nebo komentátoři jen zřídka zpochybnili, zda jsou technologie obsahující UM nejlepším řešením těchto problémů. Rovněž chyběly kritické hlasy poukazující na debaty o potenciálních negativních účincích, předsudcích a potížích.

Politizované pokrytí a důraz na průmyslové zájmy

Studie také uvádí, že mediální pokrytí UM je zpolitizováno a rozděleno na dvě partizánské linie: pravicově orientované redakce zdůrazňují ekonomické a geopolitické otázky; levicové redakce upozorňují na otázky etiky, včetně diskriminace a soukromí.

Vedoucí výzkumu J. Scott Brennen uvedl, že pokrytí AI se vyvíjí na pozadí ekonomické krize v mediálním průmyslu, kdy mnohé specializované redakce, včetně vědecké a technologické, čelí výrazným škrtům v rozpočtu. „Navzdory těmto výzvám si přední zpravodajská média zachovávají hlavní postavení ve veřejné diskuzi a utváření veřejného mínění.“

„Média dávají prostor především průmyslovým zájmům. Naproti tomu umělou inteligenci prezentují jako řešení řady potíží a původce změn, které naruší téměř všechny oblasti našeho života. Často bez uznání probíhajících debat o potenciálních účincích umělé inteligence,“ řekl Brennen.

Metodologie

Zjištění vycházejí ze systematické analýzy 760 zpráv, analýz a komentářů, které vyšly v prvních osmi měsících roku 2018 v šesti hlavních britských zpravodajských médiích. Výstupy byly vybrány tak, aby reprezentovaly různé politické názory, směs tradičních a digitálních médií. Konkrétně se jednalo o pravicové tituly: The Telegraf, Mail Online / Daily Mail; o levicové tituly: Guardian a HuffPost; jedno veřejnoprávní médium: BBC; a jeden technologický titul: britské vydání Wired.

Celá studie  “An Industry-Led Debate: How UK Media Cover Artificial Intelligence”.

 

Možná vás bude také zajímat:

Robotická žurnalistika v ČTK

Proč novináři potřebují rozumět umělé inteligenci

Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend