Sociální sítě jsou součástí každodenního života Čechů. Ti na nich hledají zábavu, kontakt s rodinou a přáteli, ale dnes stále častěji také informace. “Ukazuje se, že čím dál více lidí získává informace ze sociálních médií a jejich vliv je tak silnější,” popisuje aktuální trend Vladan Crha, ředitel společnosti AMI Digital. Ta na konci června ve spolupráci s agenturou STEM/MARK publikovala studii AMI Digital Index 2021 o chování Čechů na sociálních sítích.

Průzkum v době pandemie

Role sociálních sítí nabyla celosvětově na významu po propuknutí pandemie koronaviru na začátku roku 2020. V důsledku vládních nařízení v Česku i po celém světě se významná část komunikace přesunula na sociální sítě. Facebook, Instagram, Snapchat, Youtube a mnoho dalších sítí se staly místem, kde spolu přátelé komunikují, schází se tam lidé s podobnými názory, získávají informace, třeba o politice či zdraví, ale třeba i nakupují.

Proměnám chování českých uživatelů na sociálních sítích se letos již pošesté věnovala společnost AMI Digital. V průzkumu se tým v čele s Vladanem Crhou, zaměřil hlavně na čas, který Češi na sociálních sítích tráví, jejich popularitu, ale letos také na vliv covidu na důvěru uživatelů. 

Kvantitativní průzkum provedla agentura STEM/MARK. Sběr dat probíhal formou online dotazníků v květnu letošního roku. Šetření se zúčastnilo více než jeden tisíc respondentů starších 15 let v Česku a vůbec poprvé stejně velký počet také na Slovensku.

Tři čtvrtiny Čechů používá sociální sítě denně

Z výsledků průzkumu, které společnost AMI Digital zveřejnila na konci června, vyplývá několik zajímavých čísel. Například, že 76 % českých uživatelů navštěvuje sociální sítě každý den. Pro srovnání, na Slovensku je to číslo ještě vyšší, celých 87 %. 

V průběhu let se proměňuje také frekvence, se kterou sociální sítě navštěvují různé věkové kategorie. Že na sítě zavítá denně 95 % mladých lidí ve věku od 15 do 29 let nejspíš nikoho nepřekvapí. Z průzkumu ale vyplývá, že na sítích tráví stále více času starší lidé nad 60 let. Denně je používá už 56 % z nich.

“Ještě před několika lety byly sociální sítě doplňkové médium zaměřené primárně na hodně mladé cílové skupiny. V současné době, jak ukazují čísla, se dá v prostředí sociálních médií oslovit téměř kdokoliv napříč všemi věkovými kategoriemi,” komentuje rostoucí zájem nejstarší generace o sociální sítě Crha.

Každý den 2,5 hodiny

V roce 2020, během pandemie koronaviru, došlo k tomu, že se průměrný čas strávený na sociálních sítích výrazně zvýšil. Uživatelé na nich trávili o 16 minut déle, což představuje více než 10% nárůst oproti předešlému roku (143 vs 159 minut). V roce 2021 zůstal průměrný čas strávený na sítích beze změny, opět představuje více než dvě a půl hodiny denně. Ještě víc času pak tráví na sociálních sítích Slováci, v průměru o půl hodiny denně více. Stejně jako v loňském roce tráví celkem 16 % lidí na sociálních sítích více než 4 hodiny denně. Mezi nejmladší skupinou do 29 let je to dokonce vysokých 34 %. 

Pokud se více zaměříme na jednotlivé věkové skupiny a  porovnáme čas, který strávily na sociálních sítích v letech 2019 a 2021, ukazuje se, že u nejmladší (15-29) i starší (44-59) skupiny významně vzrostl počet těch, kteří na sítích tráví více než dvě hodiny denně. U mladých je rozdíl 5 % (66 % vs 71 %) a u starších dokonce 7 % (26 % vs 33 %).

Staré a mladé sítě

Kromě údajů o tom, kolik času Češi na sociálních sítích tráví, se z průzkumu dozvídáme i to, jaké platformy navštěvují nejvíce. Na prvních dvou místech se již několik let v řadě objevují YouTube (91 %) a Facebook (89 %) a jinak tomu není ani letos. Za nimi je s odstupem Instagram (54 %), jež v posledních letech vykazuje nejdynamičtější růst. Stále vyšší oblibě mezi mladými se těší TikTok, jehož celkový meziroční nárůst českých uživatelů je 50 %, a také Snapchat.

“Dlouhodobě jsou na českém trhu dominantní sociální sítě Facebook a Youtube, které pravidelně používá nejvíce uživatelů. Tyto dvě sítě bych nazval klasickými, tradičními a “starými”. Potom je tu Instagram, který v posledních letech stabilně roste o několik procent, a postupně se tak dotahuje na předchozí zmíněné sítě. Vedle nich je tato sociální síť dynamická a objevují se na ní nové formáty jako Instagram Stories nebo Instagram TV. Nakonec tu jsou sítě primárně pro mladé, které mají zajímavou dynamiku a v některých ohledech ty velikány předhání. Mezi ně patří hlavně TikTok a Snapchat,” shrnuje Vladan Crha, jaké sítě jsou z pohledu uživatelů nejzajímavější. 

Starší nejvíce přispívají na Facebook, mladí na Snapchat

Pokud se podíváme na pravidelné užívání Facebooku napříč věkovými skupinami, ukazuje se, že největší popularitu má tato síť ve skupině 30-44 let (83 % ji navštěvuje pravidelně).

Mezi nejmladší skupinou (15-29) a nejstarší skupinou (60+) není v tomto ohledu rozdíl. Lehce přes 70 % členů těchto dvou skupin využívá Facebook pravidelně. “Před pěti lety naprosto nepředstavitelné,” říká Crha. “Z toho jednoznačně vyplývá, že Facebook je masová sociální síť, kterou dnes používají téměř všichni,” dodává.

Další ukazatel, který se za poslední roky výrazně proměnil, je frekvence přispívání na Facebook. Z průzkumu vyplývá, že nejaktivnější jsou lidé 44 až 59 a těsně za nimi stojí skupina 60+. Naopak mladí lidé na Facebook přispívají stále méně a vlastní obsah raději publikují na jiných sociálních sítích. Třeba na Instagramu. Na sociální síť, kterou vlastní společnost Facebook, a je založena na principu obrazových a video příspěvků, denně přispívá 17 % lidí z nejmladší skupiny 15 až 29 let. Naopak, u lidí 44 + je toto procento zanedbatelné. Obrovský rozdíl je patrný už v samotném užívání Instagramu. Z nejmladší skupiny ho pravidelně užívá 85 % lidí, ale u v pořadí další věkové kategorie 30 až 44 let je to “jen” 35 %. 

Nejvíce mladí lidé přispívají na sociální síť Snapchat. Téměř polovina (46 %) všech uživatelů Snapchatu v Česku prakticky denně na tuto síť nahraje vlastní příspěvek. “Snapchat je hodně založený na dialogu a komunikaci mezi uživateli. Současně má několik funkcí, jako třeba Snapchat streak, které se snaží aktivitu uživatelů nastartovat a udržet,” vysvětluje Vladan Crha nezvykle vysokou aktivitu mladých uživatelů na této síti.

“Informování vlády totálně selhalo”

V průzkumu se autoři věnovali také důvěře v době covidu. Mimo jiné pokládali respondentům otázku: “Do jaké míry důvěřujete následujícím zdrojům informací o koronaviru?”. Výsledky jsou podle nich překvapivé. “První jsou lékaři, což je logické, protože jde o zdravotní problém. Ale to, že na druhém a třetím místě jsou rodina, přátelé a známí, u takto odborné celospolečenské věci, je podle nás důkazem, že informování vlády směrem k veřejnosti totálně selhalo. Taky proto vládě spíše důvěřovalo jen 30 % lidí a spíše nebo vůbec nedůvěřovalo 59 % lidí, nejvíce ze všech,” vysvětluje Jan Kučmáš z agentury AMI Communications, pod níž AMI Digital spadá. Na posledním místě v žebříčku důvěry se ocitli novináři, kterým důvěřovalo pouhých 24 % respondentů a nedůvěřovalo 52 % z nich.

Když měli dotazovaní odpovědět na otázku, kde nejčastěji získávali informace o koronaviru, poměrně jednoznačně byla tím hlavním zdrojem televize. Denně z televizního vysílání získávalo informace 48 % lidí. Na dalších příčkách byl internet (denně 39 %) a rodina (denně 32 % lidí). Sociální sítě pak byly každodenním zdrojem informací pro 31 % dotazovaných. Alespoň jednou týdně byly sociální sítě zdrojem informací pro 61 % respondentů. 

Informacím získaným na sociálních sítích nejvíce důvěřovali mladí lidé do 29 let (43 %) nejméně jim věřila skupina 30 až 44 let (28 %). “Mladá generace sociálním sítím jako zdroji nejvíce věří z různých důvodů. Užívá je nejčastěji a současně je naivnější a otevřenější jiným informačním zdrojům než ostatní věkové skupiny,” uzavírá Kučmáš.

Společnost AMI Digital funguje od roku 2009 jako digitální divize komunikační agentury AMI Communications Group SE. 

STEM/MARK je agentura pro výzkum trhu, která se zaměřuje na marketingové výzkumy a výzkumy veřejného mínění.

AMI Digital Index 2021 si můžete přečíst zde. Tiskovou konferenci k výsledkům studie můžete zhlédnout tady.