Projektu Sinopsis se za posledních pět let podařilo zcela proměnit způsob, jakým česká mainstreamová média informují o Čínské lidové republice a o česko-čínských vztazích. Kritikové projektu, kteří mu vyčítají „protičínskost“, byli sami delegitimizování svými ekonomickými vazbami na Peking nebo na korporátní aktéry, kteří mají na dobrých česko-čínských vztazích silný ekonomický zájem. Projekt Sinopsis nicméně skutečně hraje dvojí roli a kromě zásadního podílu na prohloubení a zkvalitnění českého mediálního diskurzu o Číně také ovlivňuje vztahy České Republiky s Čínou.
Dva způsoby rámování Číny
Před založením Sinopsis v roce 2016 existovaly v českých médiích téměř výhradně dva hlavní způsoby rámování Číny: jeden negativní, založený na antikomunismu, který se k Číně stavěl a priori kriticky. A druhý pozitivní, založený na zdůrazňování ekonomických příležitostí spojených se vzestupem čínské ekonomiky, který byl v principu nekritický. Oba si vystačily s minimální mírou porozumění pro nuance toho, co se v zemi dělo, a komplementárně vytvářely v podstatě černobílý obraz.
Věcné informace česká média obvykle přebírala ze zahraničního agenturního zpravodajství, jako experti na Čínu pak byli prezentování většinou podnikatelé či lobbyisté, kteří na základě vlastních zkušeností propagovali východoasijskou zemi jako zemi neomezených příležitostí a příležitost dosáhnout nadstandardních zisků. V menší míře pak politici, kteří buď na základě svého antikomunismu Čínu kritizovali, nebo naopak přebírali optimistický a pročínský diskurz podnikatelů a lobbyistů.
Po pěti letech fungování projektu Sinopsis je situace zcela jiná. Většina českých médií (např. Aktuálně.cz, Deník Referendum, Forum 24, Hlídací Pes, Respekt apod.) publikuje články autorů personálně spojených s projektem, případně je cituje jako nezávislé experty na Čínu. Kritici projektu tak mohou se značnou mírou oprávnění mluvit o „monopolu“ projektu Sinopsis na pozici expertního hlasu, který se vyjadřuje k Číně. A mohou poukazovat na to, že média výhradním a nekritickým přebíráním výstupů jednoho jediného think-tanku neodvádějí kvalitní novinářskou práci.
Problematická podpora pročínských projektů
Problém dvou nejhlasitějších kritiků projektu Sinopsis je ovšem v tom, že u nich byly odhaleny přímé či nepřímé vazby na Čínu, což zásadním způsobem podkopalo jejich legitimitu. Mezi kritiky jsou dodnes nejvíce slyšet zejména Vít Vojta. Sinolog a tlumočník Miloše Zemana při jeho návštěvách Číny, který v současnosti vede konkurenční projekt Asiaskop. Nebo majitel a šéfredaktor Literárních novin Miroslav Pavel. Nelze pominout, že významnou roli při zveřejnění informací o problematické podpoře Asiaskopu a Literárních novin sehrál právě projekt Sinopsis.
Sinolog Vít Vojta založil svůj konkurenční projekt v roce 2019 původně pod jménem Sinoskop s deklarovaným cílem „vyvážit polarizovanou debatu“ o Číně. Jeho prohlášení o tom, že Sinoskop financuje z vlastních zdrojů, byla rychle odhalena jako zavádějící: vyšlo totiž najevo, že Vojtu ve skutečnosti financuje skupina PPF bývalého nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ta má v Číně významné obchodní zájmy a mluví se o její podpoře pročínské politiky předchozích českých vlád a prezidenta Miloše Zemana. Vojta jako nezávislý expert s odlišnými názory na Čínu, než měl Sinopsis, byl de facto delegitimizován jako obhájce Pekingu placený pro-čínskými lobbyisty. Podobně dopadl Miroslav Pavel, majitel Literáních novin, které v rámci rubriky reading CHINA+ přebírají propagandistické články z čínského vládního listu Kuang-ming ž‘-pao (Guangming Daily), respektive bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, který v Literárních novinách publikoval o vlivu Sinopsis kritickou analýzu, na kterou Sinopsis obratem odpověděl kritickou analýzou Literárních novin i samotného Druláka.
Převodová páka čínské propagandy
Dva hlavní zdroje kritiky projektu Sinopsis tak jsou kompromitovány svými ekonomickými vazbami na Čínu nebo na korporace, v jejichž zájmu je dobrý obraz Číny mezi českou veřejností. Kromě toho se vyznačují systematicky nekritickým pohledem na Čínu, a to i v případech, kdy by kritika byla na místě. A naopak velmi kritickým pohledem na Sinopsis a na jeho kritickou „protičínskou“ perspektivu. Jeví se tak jako převodová páka čínské státní propagandy. Jejich argumenty ohledně toho, že Sinopsis není vůči Číně neutrální, a kritika automatického přebírání obsahu a perspektivy projektu Sinopsis českým mediálním mainstreamem tak umožňuje jakoukoliv reflexi role projektu Sinopsis odmítnout jako další pokus pročínských propagandistů ovlivňovat české veřejné mínění.
Financování projektu Sinopsis americkou nadací National Endowment for Democracy (NED), které Vojta, Pavel nebo Drulák zmiňují jako jeden z hlavních argumentů, přitom stojí minimálně za diskuzi. Nadace je podle Wikipedie financovaná americkou vládou. Jedním z důvodů jejího vzniku byla skutečnost, že předtím americký „export demokracie“ do zahraničí často financovala přímo CIA, což příjemce podpory stavělo do poněkud nelichotivého světla. Naopak zpochybňování odbornosti autorů spojených s projektem není úplně na místě. Ředitelem projektu je Martin Hála, sinolog, který v minulosti působil na univerzitách v Berkeley, Harvardu, Šanghaji a Hongkongu. Autory textů jsou přední česká sinoložka Olga Lomová, odborníci z Orientálního ústavu Akademie věd a z Katedry sionologie FF UK nebo výzkumníci ze zahraničí s bohatou publikační činností.
Méně problematická volba
Těm se během pěti let podařilo nejen vybudovat think-tank s privilegovaným přístupem do médií, ale také podle všeho zproblematizovat nekriticky pročínský diskurz, který dříve mediálnímu pokrytí Číny dominoval. Společně se stále vyhrocenějším postupem samotného Pekingu tak právě Sinopsis zřejmě napomohl i prosazení vůči Číně kritické zahraniční politiky současné vlády. Protože obhajoba pěstování dobrých vztahů s Pekingem už nadále nemůže ignorovat řadu problematických čínských kroků. O těch Sinopsis podrobně informuje.
I potenciálně pročínská mainstreamová média (TV NOVA, kterou stejně jako Home Credit kontroluje PPF, nebo TV Barrandov, jejíž majitel Jaromír Soukup s čínskými partnery dlouhodobě spolupracoval) tak pro „pragmatický přístup“ vůči Číně nemají mnoho prostoru. A pokud má český mediální mainstream na výběr mezi kritickým pohledem na Čínu placeným Američany a nekritickým pohledem placeným Čínou, spolupráce řady médií se Sinopsis se jeví jako ta méně problematická volba.
Tags:Čína, etika, kvalita žurnalistiky, média, politika, propaganda, vliv Číny