Tradiční mediální společnosti se musí naučit fungovat v internetové době, jinak jim hrozí, že přijdou o mladší publikum. Na pečlivosti a nestrannosti sice stále záleží, klasická média se ale musí přizpůsobit charakteru otevřeného webu a být transparentnější, interaktivnější a otevřenější.

Mediální krajina prošla v digitálně době radikální proměnou, změnily se obchodní modely a každý den vznikají nové a nové reportážní platformy. Digitální éra transformovala samotné jádro toho, co novináři dělají, a mediální organizace, tradiční i ty nové, byly nuceny přizpůsobit této změně svou redakční politiku.

V článku pro Reuters institut pro studium žurnalistiky jsem si položila dvě klíčové otázky: Které redakční zásady stále platí i v nové době? A které tvoří základ nového druhu žurnalistiky, propagované hybridními zpravodajskými stránkami zrozenými v době internetu?

Ve svém článku nazvaném „Pečlivost, nezávislost a nestrannost: Jak tradiční média a digitální domorodci přistupují ke standardům redakční práce v digitální době“ jsem se zaměřila na tři tradiční organizace (Guardian, New York Times a BBC) a tři digitální subjekty (Quartz, BuzzFeed a Vice News). Projekt Nieman Lab zveřejnil dobré shrnutí toho, jak tyto organizace přizpůsobily své zásady nové době.

Výsledky vypadají slibně. S příchodem propojeného webu získalo publikum větší přístup k mnoha různým faktům, datům i názorům. Digitální domorodci (tzv. digital natives), jako je ProPublica, FiveThirtyEight a Vox, zcela odhalují principy své činnosti, aby si vybudovali důvěru. Obchodní stránka Quartz (kterou vlastní The Atlantic) má inovativní anotační systém, v němž mohou čtenáři nahrát vlastní fakta nebo názory na danou reportáž. Sportovní a kulturní stránka Grantland zase ukazuje, jak mohou média uvádět opravy, které čtenářům poskytnou širší kontext.

Mezi redakční výhody, které s sebou přinesla digitální doba, patří:

• využití hyperlinků jako doklad pečlivosti a otevřenosti,
• širší kontext a rychlost v případě oprav online,
• zveřejňování více různých názorů, což napomáhá rozvoji plurality,
• transparentnost jako doplněk (nikoli náhrada) nestrannosti.

Avšak najdeme také rizikové internetové jevy, které mohou poctivé redakční zásady ohrozit:

• Rychlost a virálnost mohou negativně ovlivnit nezaujatost a pečlivost.
• Chybějící lineární struktura znamená, že veškerý obsah je „zploštěn“; pro platformy, které si zakládají na nestrannosti, může být obtížné rozlišovat mezi typy obsahu.
• Neoznačená reklama (tzv. native advertising) a nárůst článků motivovaných PR mohou čtenářům bránit v tom, aby se informovaně rozhodli, čemu věří a proč.

Jedním ze závěrů je i pozorování, že se objevuje třetí forma žurnalistiky, jež v sobě spojuje to nejlepší z tradičních zásad a nové přístupy digitálních domorodců. Na tento trend už v obecné rovině upozornili Emily Bell z Tow (Kolumbijská univerzita) a sloupkař deníku Guardian Frederic Filloux. To stejné platí i pro organizace zrozené na webu, které se snaží znovu vzkřísit a vytvořit zásady pro jednadvacáté století.

Digitální domorodci typu Quartz, Vox a ProPublica razí nový typ žurnalistiky, která kombinuje redakční zásadovost s prezentací a pojetím, jež jsou více webové.  Pro tradiční společnosti je čím dál důležitější, aby se tomuto trendu digitální doby přizpůsobily. Jinak totiž riskují, že přijdou o mladé čtenáře, kteří dají přednost široké nabídce jiných možností online.

Chtějí-li si mediální platformy vybudovat důvěru a žurnalistickou integritu, musí klást důraz na následující prvky: větší transparentnost, otevřenější žurnalistické formy (open source, open code, open data) a hlas internetu, který rozeznívají mnohem silněji konkrétní reportéři než zpravodajské značky.

Analýzy by měly vždy vycházet z spíše faktů než z názorů a je třeba dát prostor různým pohledům a perspektivám.

Internetová doba rovněž vyžaduje obsah, který lze sdílet prostřednictvím sociálních sítí, ale neztratí tím na přesnosti, interakci, v níž je na čtenáře nahlíženo jako na odborníka. Stejně důležitý je širší kontext.

Zpravodajské servery musí přizpůsobit své zásady tak, aby této smíšené době dokázaly vyhovět takovým způsobem, který posílí pečlivou a seriózní žurnalistiku a zároveň bude odpovídajícím způsobem reflektovat povahu internetu.