Ukrajinská žurnalistika rok po Euromajdanu

Leden 8, 2015 • Svoboda tisku • by

Od loňských listopadových protestů, pro něž se vžilo označení Euromajdan, se z mnoha ukrajinských novinářů stali sociální aktivisté, kteří se snaží bojovat proti korupci a napomáhat demokratické přeměně. Hlavní platformu jejich aktivit i nadále představují sociální a internetová média. Novináři využívají jejich popularity a široké sítě kontaktů na Facebooku a Twitteru, aby podrobovali kontrole novou vládu, vyzývali k reformě a přesvědčovali Ukrajince, ať posílají příspěvky dobrovolnickým iniciativám.

Právě nezávislí novináři a populární blogeři byli hlavní hybnou silou Euromajdanu během jeho počátečních fází. Vítězství protestujících, jemuž předcházelo obrovské napětí a krveprolití, však s sebou přineslo nové výzvy. Ruská agrese a válka ve východním regionu Ukrajiny přiměly mnoho majdanských aktivistů, aby zanechali dosavadních aktivit a začali pomáhat ukrajinské armádě, která byla po mnoho let bez řádného vedení i zdrojů. Někteří ukrajinští novináři tak začali pomáhat s vybíráním peněz na vybavení vojenských sil, na základní munici, nebo dokonce jídlo. Jiní se zaměřili na vysídlené obyvatele z východu, kteří zoufale potřebovali přístřeší, zásoby a další pomoc.

Oksana Snigurová, novinářka týdeníku „Krayana“, začala dobrovolničit pro ukrajinské vojsko, když jejího manžela a několik známých odveleli do armády. „Mé dobrovolnictví je skromné. Příbuzní odvedených mě požádali, abych jim pomohla sehnat lékárničky, helmy nebo boty,“ vysvětlila Snigurová. Stará se také o tři vysídlené rodiny. „Je těžké zůstat naprosto nevšímavý, když se ve vaší zemi válčí,“ řekla novinářka.

Euromajdan posílil aktivisty i novináře

Vítězství Euromajdanu, ačkoli draze vykoupené, posílilo pozici mnoha aktivistů a novinářů. Začalo být běžné, že novináři podrobují činnost nové vlády kontrole a následně kritice v sociálních médiích. Mnoho žurnalistů propaguje různé reformy a kauzy, jako je zákon o „lustraci“, který by měl odstavit z funkcí lidi jmenované Janukovyčem a zkorumpované úředníky.  Navíc rekordní počet ukrajinských novinářů v nedávných volbách kandidoval do parlamentu. Dvanáct z nich uspělo.

Kultura cenzury podle prezidenta Janukovyče

Míra novinářské aktivity v internetových médiích by se dala vysvětlit nedostatkem mediální svobody za exprezidenta Janukovyče.  Před protesty vládla v redakcích cenzura a mnoho žurnalistů se uchylovalo k publikování v sociálních médiích a jiných internetových platformách, jež symbolizovaly jakýsi „ostrov svobody projevu“.

Nezávislé internetové zdroje a sociální sítě také sehrály zásadní roli v propagaci a popularitě protestů. I po Euromajdanu si zachovaly velký vliv. Obzvláště aktivní pak byly za poslední rok dvě hlavní stránky euromajdanských aktivistů na Facebooku, EuroMaydan a EuroMaidanSOS. Obě přinášejí čtenářům zpravodajské novinky a vyzývají k diskusi nad palčivými tématy, jež se týkají politického vývoje. Druhá jmenovaná stránka také funguje jako jakési středisko pro nejrůznější dobrovolníky, kteří se zapojují do projektů na podporu ukrajinské armády a obětí války.

Digitální aktivismus pokračuje

Mnoho euromajdanských aktivistů pokračuje ve svém úsilí a angažuje se v tzv. digitálním aktivismu. Nejnovějším příkladem budiž výzva k protestům na Twitteru pod hashtagem #OSCEact4Ukraine, které byly naplánovány na 4.–5. prosince, tedy na den 21. zasedání Ministerské rady OBSE v Basileji ve Švýcarsku. Výzvu iniciovala stránka EuroMaidanPress, která se specializuje na překlad zpráv o Ukrajině do angličtiny a na jejich distribuci mezi západní média.

Populární internetová zpravodajská média, která během Euromajdanu poskytovala rozsáhlé a nezávislé zpravodajství, jako je Ukrayinska PravdaLB.uaEspreso.tvRadio Free Europe/Radio Liberty in Ukraine a další, rozšířila svoji čtenářskou obec a svůj dosah. Jak internetové zpravodajské servery, tak i sociální média začaly udávat směr i mainstreamovým médiím.

Jedno z takových internetových médií se v minulém roce těšilo obzvláštní oblibě. Hromadske.tv, nízkorozpočtový internetový televizní kanál, začal vysílat v době, kdy vypukly protesty. Stanici založili profesionální novináři, z nichž mnoho opustilo své předchozí pozice v televizi kvůli cenzuře a v touze po nezávislém zpravodajství, které by mohlo konkurovat mainstreamovým televizním kanálům vlastněným oligarchy.

Veřejná poptávka po nezávislém zpravodajství je stále vysoká

Tato vysílací stanice se stala jedním z hlavních zdrojů informací o protestech a nabídla mnoho živých přenosů z Euromajdanu. Během minulého roku se jí podařilo si nejen popularitu udržet, ale dokonce ještě zvýšit, jelikož poptávka veřejnosti po nezávislém zpravodajství zůstala velmi vysoká. Webová stránka Hromadske.tv přilákala za prvních deset měsíců téměř 80 milionů návštěvníků a její kanál na YouTube nasbíral přes 120 milionů zhlédnutí. Stanice získala několik grantů od mezinárodních institucí a podařilo se jí nashromáždit přibližně 300 000 dolarů od veřejných přispěvatelů.

Úspěch televize Hromadske.tv a dalších internetových médií tak přispěl k pluralismu médií na Ukrajině. Také odhalil obrovskou veřejnou poptávku po bezplatném a nezávislém zpravodajství. Nicméně média na Ukrajině ještě nejsou nezávislá. Zpravodajství o nedávných parlamentních volbách ukázalo, že většina televizních kanálů a mnoho novinových titulů stále ještě zůstává nástrojem v rukou svých vlastníků, velkopodnikatelů s určitými politickými zájmy a vazbami. Pozorovatelé také odhalili četné případy zaplacených článků v různých médiích v celé zemi. Nedostatečná nezávislost šéfredaktorů a ekonomická krize, která už ukrajinský mediální trh postihla, tak pravděpodobně ovlivní vývoj médií v zemi pro příští roky.

foto: Flikr: Sasha Maksymenko
Přeloženo z článku Ukrainian Journalism: One Year After EuroMaidan, publikovného na anglické verzi Evropské observatoře žurnalistiky.
Print Friendly, PDF & Email

Tags:, , , ,

Komentáře jsou uzavřené.

Send this to a friend