Nová média jsou na vzestupu. To je konstatování, které by asi málokdo zpochybňoval. Ať už jde o jejich využívání, uživatelské i marketingové, technologický vývoj nebo pozornost, která se věnuje jejich zkoumání. Ovšem je dobré úplně nezapomenout na to, že médium, se kterým lidé tráví zdaleka nejvíce času, je pořád stará dobrá televize. A ještě nějakou tu dobu tomu tak bude. V průměru u ní každý z nás sedí více než tři hodiny denně, tedy zhruba o hodinu více než jsme na internetu.

Do televizní inzerce jdou také pořád s převahou největší objemy peněz. Je to médium, které je ve srovnání s ostatními pořád schopné nejrychleji zasáhnout největší počet lidí, nebo chcete-li spotřebitelů.  A podle výročních zpráv se také obraty i výnosy největších vysílatelů každoročně zvyšují.

To samozřejmě neznamená, že se televize nemusí vyvíjet. Musí. Ale to si mediální korporace moc dobře uvědomují.  Budoucnost tohohle byznysu je jednoznačně právě v nových technologiích a propojení s novými médii. Na příklad mediální koncern ProSiebenSat.1 očekává, že digitální technologie ve spojitosti s televizním vysíláním (nejtypičtěji video-on-demand služby nebo online streaming) budou do tří let tvořit více než polovinu jeho obratu, v současnosti je to čtvrtina.

Zásah jako v televizi, cílení jako na internetu

Obrovský spád momentálně nabírá tzv. „addressable TV“, tedy možnost v rámci televizního vysílání, jednoho kanálu a jednoho programu cílit na dílčí skupiny diváků, v souvislosti s jejich socio-demografickým profilem. Nabídnout jim pokaždé trochu jinou informaci, v návaznosti na to, co je nejvíce zajímá.

To samozřejmě souvisí s technickou stránkou věci, zejména s připojením televizních přijímačů k internetu. Takto vybavené, tzv. hybridní televize (Hybrid Broadcast Broadband TV, zkráceně HbbTV) jsou na trhu již několik let, ale z hlediska jejich využití jinak než jen jako dalšího přístupového bodu k internetu (na příklad k přímému přehrávání videí), je ještě hodně kam růst.

Naši pobočku máte za rohem

Vše může fungovat na příklad pomocí tzv. „reklamního okna“, ve kterém se při sledování konkrétního pořadu určitým lidem zobrazí nějaká konkrétní nabídka. Podle preferencí třeba jen těm v určitém věku, s určitým příjmem nebo jen v určité geografické oblasti.

První společnost, která tuto možnost loni využila na německém trhu, byl Daimler na kanálech zmíněného koncernu ProSiebenSat.1. Speciální reklamní okno s jeho nabídkou se po dobu kampaně zobrazovalo pouze skupině lidí ve věku 30 až 59 let a prostřednictvím stisknutí jediného tlačítka na ovladači se tito lidé mohli „prokliknout“ na webovou stránku s informacemi nejen o automobilu, kterého se reklama týkala, ale přímo na formulář pro objednání testovací jízdy u nejbližšího dealera.

Další možnost potom samozřejmě je vložit do reklamy, která je jinak vysílána klasicky plošně, nějaké specifické informace. Pro každou skupinu diváků jiné. Na příklad adresu na nejbližší pobočku. Již relativně běžnou funkcí je potom možnost přímého „prokliku“ na speciální microsite dané společnosti během sledování její reklamy. Tam může divák najít nejen více informací, ale třeba také získat speciální nabídku nebo zboží hned objednat.

Ale nejde jen o inzerci

S ohledem především na finanční zdroje je momentálně na vzestupu zejména komerční využití nových technologií, ale obrovský potenciál je tu samozřejmě i z pohledu samotného vysílání.

Další mediální moloch, Sky, na příklad před pár měsíci spustil novou službu Sky Q, kterou označuje jako novou generaci domácí zábavy. Umožňuje mimo jiné v podstatě přelévat obsah mezi různými zařízeními, několika televizemi, tabletem nebo mobilem. Rozkoukaný pořad vysílaný ať už živě nebo ze záznamu tak divák může na chvíli zastavit, dojít do jiné místnosti, a tam ho přesně na daném místě na jiné televizi znovu spustit. Nebo ho jedním kliknutím přehrát na mobilu a jít s ním třeba na terasu nebo s košem.

A když se ještě naposledy vrátíme k možnosti cílení na různé skupiny diváků, nabízí se využití třeba i v tak klasickém formátu jako je zpravodajství. Možnost v rámci plošného vysílání na obrazovku vložit „okno“ s detailní informaci o lokálním stavu dané věci nebo třeba adresu nejbližšího úřadu, kam se občan může v případě potřeby obrátit. Možnost „prokliknout“ se přímo ke zdroji informací, na mapu, graf nebo reportáž, která o dané kauze běžela před týdnem. To jsou jen některá z řady možných využití, na která již podle všeho nebudeme dlouho čekat.