Na YouTube je každou minutu nahráno 300 hodin videa, na Facebooku je každý den zhlédnuto 5 miliard videí, na Snapchatu každý měsíc sleduje videa 300 miliónů uživatelů, na Netflixu je za rok streamováno 42,5 miliard hodin videa… Závratná čísla dokazující popularitu on-line videa sledujeme již několik posledních let. Videoobsah je dnes neodmyslitelnou součástí Webu 2.0, který Darcy DiNucciová v roce 1999 ve svém článku „Fragmented future“ popsala jako prostor pro sdílení, vzájemné interakce a společnou tvorbu obsahu. V takto definované participační kultuře dochází ke změně role uživatele z pouhého pasivního spotřebitele na aktivního tvůrce, přičemž boom videoobsahu ji jednoznačně doplňuje o významný charakteristický rys – audiovizualitu.

Zábavní videa z telefonu

Klíčovým úspěchem on-line videa je jeho jednoduchost, rychlost, snadná konzumace, schopnost zaujmout nebo virální potenciál přes sociální sítě. Vedle těchto atributů výrazně přispívá k nárůstu sledovanosti on-line videa penetrace chytrých telefonů a tabletů a zlepšování pokrytí a rychlosti internetového připojení. Podle ZenithOptimedia pochází přibližně polovina času věnovaného sledování on-line videí z mobilních zařízení, na nichž uživatelé stráví v průměru téměř 20 minut denně a do budoucna jsou očekávány další dvouciferné nárůsty.

Komplexnost důvodů pro vzestup on-line videa lze ilustrovat na příkladu vlivu počasí: v teplém počasí dochází k šestkrát vyššímu sledování videa z mobilních zařízení než z počítačů, naopak pokud je zima, uživatelé stráví sledováním on-line videí na počítači o 29 % delší dobu.

Hlavní důvody pro sledování videa v Evropě a USA lze podle Consumer Barometru s menšími regionálními rozdíly považovat za identické. Na prvním místě je hlavní motivací pro sledování on-line videa zábava a inspirace (v ČR 50 %), dále odpočinek (v ČR 37 %), záliby a koníčky (v ČR 30 %), touha naučit se něco nového (v ČR 18 %) nebo sledování novinek a trendů (v ČR 17 %).

Boom on-line videa na sociálních sítích

Není překvapením, že primární platformou pro sledování on-line videí jsou dedikované video weby a aplikace jako YouTube nebo Netflix, kde je podle Consumer Barometru zhlédnuto přibližně 70 % videoobsahu. Nově se ale na druhé místo, s přibližně 25% podílem, vyhouply sociální sítě, pro něž je podpora videoformátů díky své rostoucí oblíbenosti už nutností. Většina z nich v posledních letech začala nabízet, případně vylepšovat své video funkce: Instagram zvýšil maximální délku videa z dosavadních 15 na 60 vteřin, Twitter zintenzivnil své úsilí stát se hlavním vysílacím kanálem ke sledování amerického fotbalu, Snapchat představil brýle, které umí nahrávat videa k bezprostřednímu sdílení na své síti, jak vyplývá z čísel Global Web Index.

Nejprogresivnějším hráčem ze sociálních sítí je Facebook, který se stal po YouTube druhou nejvýznamnější on-line videoplatformou. Od roku 2015 Facebook postupně zavádí celou řadu opatření na podporu videoformátů. Po spuštění automatického přehrávání videa bez zvuku letos Facebook oznámil zavedení algoritmů k upřednostňování delších videí na prvních pozicích v newsfeedu, přičemž vedle procentní míry dokončení videa bude zohledněna i jeho celková délka.

Nejdynamičtějším novým videoformátem je livestreaming, který kromě Facebooku představil také například YouTube nebo Instagram. Na Facebooku používá živé video přibližně pětina uživatelů, mezi nimi především zpravodajská média, celebrity nebo influenceři. Dosud si našlo široké spektrum využití, od zábavních videí přes záznamy sportovních utkání až po nástroj inovativní občanské žurnalistiky, při níž se běžný uživatel v souladu s filozofií Webu 2.0 ocitá v roli tvůrce obsahu.

Tito „žurnalisté“ zaznamenali prostřednictvím živého videa nejdůležitější (a občas i nejdrastičtější) okamžiky roku a díky jejich videím se divák dostal přímo do centra dění demonstrací, protestů nebo jiných mediálně zajímavých scén, a to často rychleji a autentičtěji než přes tradiční média. Přitažlivost těchto videí je jedním z faktorů, které významně přispívají k dynamickému nárůstu on-line videa na sociálních sítích.

Dalším směřováním Facebooku je vstup do segmentu on-line televize. Prvním zkušebním krokem do této oblasti bylo hostování pilotních dílů deseti originálních pořadů Amazon Prime a nyní Facebook vyvíjí videoaplikaci, obdobnou například Apple TV, s nabídkou originálních pořadů v televizní kvalitě.

On-line video ve zpravodajství

Podle zprávy Reuters Institutu za rok 2016 většina zpravodajských médií jako CNN nebo Huffington Post navýšila v roce 2016 5 až 10krát počet krátkých videí sdílených přes sociální sítě a plánuje další navýšení investic do on-line videa i v tomto roce.

Zajímavé je však podívat se na uživatelské chování v oblasti zpravodajství. Podle výzkumu Reuters Institutu je text stále nejvyhledávanější forma zpravodajského obsahu v Evropě i v USA. Jeho výhodou je především možnost rychlého přečtení zpráv. Video je naopak považováno za příliš zdlouhavé, často protahované reklamními formáty a nepřinášející přidanou hodnotu oproti textu.

Zprávy ve formě on-line videa sleduje v Evropě a v USA něco mezi 15 % (Dánsko) a 33 % (USA) lidí (v ČR 21 %). Většina zpravodajského videoobsahu však není zhlédnuta na stránkách jednotlivých vydavatelství a agentur, ale prostřednictvím sociálních sítí. Zde on-line video sehrává klíčovou roli v prvních hodinách po určité dramatické události, kdy dochází k prudkému nárůstu sledovanosti. Poté sledovanost strmě klesá a pozornost diváků je přesměrována na jednotlivé zpravodajské weby, kde již hledají podrobnější články a analýzy ve formě textu.

Z obsahové analýzy zpravodajských on-line videí je patrný obdobný trend jako napříč všemi internetovými platformami: zábava a životní styl jsou nejsledovanější žánry. Tento trend potvrzuje i vývoj na české scéně, kde se vysoké popularitě těší rozhovorové formáty na DVTV nebo videa na Stream.cz zaměřená na lifestyle, technologie a zajímavosti.

Výše popsané trendy indikují, že video má potenciál v budoucnosti vytěsnit ostatní formáty. Prognózy předpokládající nárůst podílu on-line videa na 80 % veškerého obsahu na internetu v roce 2019 však nelze zevšeobecnit na všechny typy obsahů. Online video zřejmě nezpůsobí zásadní obrat ve způsobu konzumace klasického zpravodajství, ale stává se velmi důležitým formátem pro selektivní druh publicistiky a klíčovým „inzertním“ prvkem v případě vysoce aktuálních zpráv na sociálních sítích.

Foto kredit: Eko Priyanto Lo / Flickr.com (licence Creative Commons)